Vrchnost: Porovnání verzí
sjednocení času u obou vět (čas přítomný, čas minulý) značka: editace z Vizuálního editoru |
m Verze 16903810 uživatele 80.188.219.226 (diskuse) zrušena Pro encyklopedii se lépe hodí minulý čas. značka: vrácení zpět |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Vrchnost''' (něm. ''Obrigkeit'', lat. ''superioritas'') znamená v hierarchicky organizovaných společnostech osobu nebo instituci, vykonávající právní i faktickou moc (vládu, panství) nad poddanými, kteří jsou povinni vrchnost poslouchat. Vrchnost |
'''Vrchnost''' (něm. ''Obrigkeit'', lat. ''superioritas'') znamená v hierarchicky organizovaných společnostech osobu nebo instituci, vykonávající právní i faktickou moc (vládu, panství) nad poddanými, kteří jsou povinni vrchnost poslouchat. Vrchnost měla právo soudit, vydávat zákony a nařízení, vybírat daně a jiné služebnosti a poddaní nemohli její rozhodování ovlivnit. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Verze z 31. 1. 2019, 21:00
Vrchnost (něm. Obrigkeit, lat. superioritas) znamená v hierarchicky organizovaných společnostech osobu nebo instituci, vykonávající právní i faktickou moc (vládu, panství) nad poddanými, kteří jsou povinni vrchnost poslouchat. Vrchnost měla právo soudit, vydávat zákony a nařízení, vybírat daně a jiné služebnosti a poddaní nemohli její rozhodování ovlivnit.
Historie
Ve středověku se vrchností rozuměl panovník nebo šlechtic, případně vedení svobodného města. Pojem vrchnost se užíval zejména od 15. století, když se oslabila osobní vazba mezi poddaným a pánem (feudálem). Církevní vrchnost tvořili v katolických zemích biskupové a opati, v luteránských zemích superintendenti. V pozdějším novověku se jako vrchnost často označovali panští úředníci, vrchnostenský úřad.[1] Vrchnostenské vztahy zanikly se zrušením roboty a nevolnictví a v moderní době má slovo vrchnost většinou ironický význam.
Odkazy
Reference
- ↑ Ottův slovník naučný, heslo Vrchnost
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Vrchnost. Sv. 26, str. 1044
