Kružba: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
m typo - popisky se píší bez tečky |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Image:Schema.rosace.XIIIe.siecle.png|thumb|200px|Pětilaločná kružba a dvě trojlaločné jeptišky |
[[Image:Schema.rosace.XIIIe.siecle.png|thumb|200px|Pětilaločná kružba a dvě trojlaločné jeptišky]] |
||
[[Image:Roosvenster van de notre dame de paris.jpg|thumb|200px|Kruhové okno -[[rozeta]]-západního půčelí katedrály [[Notre Dame]] v [[Paříž|Paříži]] s kružbou ve formě paprkového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr téměř 10m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami |
[[Image:Roosvenster van de notre dame de paris.jpg|thumb|200px|Kruhové okno -[[rozeta]]-západního půčelí katedrály [[Notre Dame]] v [[Paříž|Paříži]] s kružbou ve formě paprkového kola vzniklo kolem 1225. Má průměr téměř 10m. Kružba byla modře osazena a poseta zlatými hvězdami]] |
||
'''Kružba''' je pro [[gotika|gotiku]] (a také sakrální stavby severské [[renesance (umělecký sloh)|renesance]]) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky [[okno|oken]], [[arkáda|arkád]], zábradlí a [[tympanon]]ů. |
'''Kružba''' je pro [[gotika|gotiku]] (a také sakrální stavby severské [[renesance (umělecký sloh)|renesance]]) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky [[okno|oken]], [[arkáda|arkád]], zábradlí a [[tympanon]]ů. |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
* čtyřlist atd. |
* čtyřlist atd. |
||
[[Image:Bath abbey 3.JPG|thumb|left|200px| [[Bath]]ská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem [[perpendikulární styl|perpendikulárního stylu]] |
[[Image:Bath abbey 3.JPG|thumb|left|200px| [[Bath]]ská katedrála. Okna hlavní lodi jsou příkladem [[perpendikulární styl|perpendikulárního stylu]]]][[Image:Gargoyles (Notre-Dame de Paris - South-West).JPG|thumb|right|200px| Slepá kružba s chrliči na katedrále [[Notre Dame]] v [[Paříž]]i]]Zvláštností v Anglické pozdní gotice je [[perpendikulární styl]] - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V [[Bath]]ském opatství z 16. století. |
||
Ve Francii se objevují paprskovité motivy ([[rayonantní gotika]]) |
Ve Francii se objevují paprskovité motivy ([[rayonantní gotika]]) |
Verze z 21. 7. 2007, 12:35
Kružba je pro gotiku (a také sakrální stavby severské renesance) charakteristický souměrný architektonický prvek, vyplňující oblouky oken, arkád, zábradlí a tympanonů.
Historie
První pravou kružbu nalezneme v chórové kapli katedrály v Remeši z 13. století, kde byla použita šestilaločná kružba.
Nejjednodušší kružby jsou založeny na kruhových obloucích př.Chartres (1220).
Po nich následují kružby ve tvaru paprskového kola, jaké mají rozety západního průčelí katedrály Notre Dame v Paříži.
Funkce
Tento geometrický prvek byl konstruován kružidlem, takže gotická kružba je často nazývána zkamenělá geometrie. Vzájemné vztahy mezi geometrickými prvky v gotice měly symbolický význam. Spojení geometrické systematičnosti a teologických nároků zformulovalo v gotickém slohu novou ideu krásy, která platila až do 16. století. Kružba nejdříve sloužila k rozčlenění plochy oken, později však byla využívána i k oživení a členění stěn.
Do kružeb oken církevních staveb jsou často vkládána barevná skla v dekorativním uspořádání nebo jako obrazy s biblickými výjevy - vitraje. Takto zasklená plocha neměla být širší než 60 až 80 cm a proto byla okna dělena na menší díly svislými sloupky, jež bylo nutné vyústit v oblouku zaklenutí.
Sloupky jsou většinou ukončeny trojlaločným obrazcem zvaným jeptiška.
V pozdní gotice je kružba hojně využívána o oltářním nástavci, na chórových lavicích, kazatelnách. Nacházíme ji i v gotické městské architektuře, například na štítech světských staveb.
Druhy
Nejdůležitější základní formou gotické kružby je lalok. V lomeném oblouku je v počátečním období (13. stol.) základním motivem kružnice. Podle počtu laloků rozeznáváme kružby:
- třílaločnaté od roku 1200
- čtyřlaločnaté
- pětilaločné
- šestilaločné (Notre Dame v Remeši)
- sedmilaločné
- mnoholaločné
- jeptiška - trojlaločnatý obrazec zakončující sloupky oken
Ve druhé polovině 14. století kružnice mizí a zůstávají jen sférické trojúhelníky a čtyřúhleníky. V tomto případě mluvíme o listech.
- trojlist
- čtyřlist atd.
Zvláštností v Anglické pozdní gotice je perpendikulární styl - kružba vytvořena pouze z spojených okenních prutů a zdůrazněňující vertikálnost. V Bathském opatství z 16. století.
Ve Francii se objevují paprskovité motivy (rayonantní gotika)
Z Francie (přes Holandsko a Severní Porýní) k nám vlivem Petra Parléře přicházejí tzv. plaménkové kružby (flaboyantní gotika). Velmi častý je motiv rotujících plaménků. Plaménky v ornamentu pozdní gotiky začínají se přetínat a ztrácejí tzv. nosy - vytažené hrotité konce prutů.
Pokud je kružba jen dekorativním prvkem rámu a nezaplňuje celou plochu otvoru, hovoříme o ažurové kružbě.
Často se vyskytuje jen v reliéfní formě, tzv. slepá, lípaná nebo panelová kružba. Tento způsob výzdoby vznikl jako nepřímý důsledek zasklívání oken malými tabulkami skla v olověných rámečcích.
Literatura
- Wie erkenne ich? Die Kunst der Gotik (Jak je poznáme? Umění Gotiky). Knižní klub ISBN 80-242-1520-9
Podívejte se též na
Externí odkaz
Galerie kružba na Wikimedia Commons