Bissagoské ostrovy: Porovnání verzí
+ref |
+ tvrdé mezery; |
||
| Řádek 32: | Řádek 32: | ||
| náboženství = [[animismus]] |
| náboženství = [[animismus]] |
||
}} |
}} |
||
| ⚫ | '''Bijagós''' nebo také ''Bissagos''<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Beránek | jméno1 = Tomáš | spoluautoři = et al. | titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants | místo = Praha | počet stran = 133 | strany = 20, 114 | isbn = 978-80-86918-64-8 | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální | odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální | vydání = 2., rozš. a aktualiz. vyd. | rok = 2011 | edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR | poznámka = standardizované jméno: Bissagoské ostrovy}}</ref> je [[souostroví]] v [[Atlantský oceán|Atlantském oceánu]] u západního pobřeží Afriky, které náleží republice [[Guinea-Bissau]]. Patří k administrativnímu regionu [[Bolama (region)|Bolama]], který je tvořen čtyřmi sektory. Největším městem je [[Bolama]]. Souostroví se rozprostírá do vzdálenosti 120 kilometrů od pevninské Afriky, v délce 130 km, necelých 2 800 km od nejbližšího bodu pobřeží Brazílie. |
||
'''Bijagós''' nebo také ''Bissagos''<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení1 = Beránek |
|||
| jméno1 = Tomáš |
|||
| spoluautoři = et al. |
|||
| titul = Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants |
|||
| místo = Praha |
|||
| počet stran = 133 |
|||
| strany = 20, 114 |
|||
| isbn = 978-80-86918-64-8 |
|||
| vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální |
|||
| odkaz na vydavatele = Český úřad zeměměřický a katastrální |
|||
| vydání = 2., rozš. a aktualiz. vyd. |
|||
| rok = 2011 |
|||
| edice = Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR |
|||
| ⚫ | |||
Archipelag je tvořen 88 ostrovy, ležícími v |
Archipelag je tvořen 88 ostrovy, ležícími v ústí řek [[Geba]] a [[Buba]], má celkovou rozlohu pevniny 2614 km². Je rovinatý, porostlý bujnou vegetací, pobřeží tvoří písečné pláže a [[mangrovy]], pěstuje se převážně [[rýže setá]] a [[palma olejná]], významný je [[rybolov]]. Největšími ostrovy jsou [[Formosa (Guinea-Bissau)|Formosa]] (140 km²), [[Caravela (Guinea-Bissau)|Caravela]] (126 km²), [[Orango (Guinea-Bissau)|Orango]] (122 km²), [[Canhabaque]] (111 km²), [[Orangozinho]] (107 km²), [[Uno (Guinea-Bissau)|Uno]] (104 km²), [[Bolama (ostrov)|Bolama]] (98 km²), [[Carache]] (80 km²) a [[Bubaque]] (75 km²), který je zároveň nejobydlenější (cca 10 000 obyvatel) a kde se nachází administrativní centrum souostroví a letiště. |
||
Obydlených je 23 ostrovů, celkově na nich žije okolo třiceti tisíc obyvatel. Většinu z |
Obydlených je 23 ostrovů, celkově na nich žije okolo třiceti tisíc obyvatel. Většinu z nich tvoří domorodí [[Bidžogové]], známí svým tradičním způsobem života, k němuž patří [[matriarchát]], kult boha Nindo, iniciační slavnosti ''fanado'', stavba velkých lodí zvaných ''almadias'' a vyspělé umění dřevořezby.<ref>[https://africa.uima.uiowa.edu/peoples/show/Bidyogo Art & Life in Africa]</ref> V letech 1930–1931 studoval místní způsob života rakouský etnograf [[Hugo Bernatzik]]. Demograficky je místní populace velmi mladá s vysokou porodností a s nízkou naději dožití, i měřeno africkými standardy. |
||
[[Portugalci]] budovali na ostrovech od počátku 16. století opěrné body využívané především k |
[[Portugalci]] budovali na ostrovech od počátku 16. století opěrné body využívané především k obchodu s otroky. Kvůli odporu původních obyvatel, kteří svým loďstvem Portugalcům v roce 1535 uštědřili drtivou porážku a nehodlali se smířit s kolonizací, je však souostroví Portugalci oficiálně anektováno až v roce 1936, v roce 1974 se Bijagós stalo součástí nezávislé Guiney-Bissau. V roce 1996 byly ostrovy vyhlášeny [[Biosférická rezervace|biosférickou rezervací]] [[UNESCO]]. Žije zde [[hroch obojživelný]], [[kapustňák senegalský]], [[krokodýli]] a [[mořské želvy]].<ref>[http://www.nytimes.com/2009/11/08/travel/08Bijagos.html Bijagós, a Tranquil Haven in a Troubled Land]</ref> Ačkoliv je souostroví dopravně obsluhováno, především charterovými plavbami ze Senegalu, nedostatečná infrastruktura je příčinou slabě rozvinutého turismu. |
||
Labyrint odlehlých a obtížně kontrolovatelných ostrovů od roku 2000 často využívají jako překladiště pašeráci [[kokain]]u.<ref>[https://www.theguardian.com/global-development/2016/jan/07/guinea-bissau-global-drugs-trade Guinea-Bissau struggles to end its role in global drugs trade]</ref> |
Labyrint odlehlých a obtížně kontrolovatelných ostrovů od roku 2000 často využívají jako překladiště pašeráci [[kokain]]u.<ref>[https://www.theguardian.com/global-development/2016/jan/07/guinea-bissau-global-drugs-trade Guinea-Bissau struggles to end its role in global drugs trade]</ref> |
||
Verze z 23. 10. 2018, 14:15
| Arquipélago dos Bijagós | |
|---|---|
 | |
 | |
| Geografie | |
| Poloha | 11°15′ s. š., 16°5′ z. d. |
| Rozloha | 2614 km² |
| Počet ostrovů | 88 |
| Země | |
| Stát |  Guinea-Bissau |
| • region | Bolama |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 30 000 |
| Etnika | Bidžogové |
| Náboženství | animismus |
Bijagós nebo také Bissagos[1] je souostroví v Atlantském oceánu u západního pobřeží Afriky, které náleží republice Guinea-Bissau. Patří k administrativnímu regionu Bolama, který je tvořen čtyřmi sektory. Největším městem je Bolama. Souostroví se rozprostírá do vzdálenosti 120 kilometrů od pevninské Afriky, v délce 130 km, necelých 2 800 km od nejbližšího bodu pobřeží Brazílie.
Archipelag je tvořen 88 ostrovy, ležícími v ústí řek Geba a Buba, má celkovou rozlohu pevniny 2614 km². Je rovinatý, porostlý bujnou vegetací, pobřeží tvoří písečné pláže a mangrovy, pěstuje se převážně rýže setá a palma olejná, významný je rybolov. Největšími ostrovy jsou Formosa (140 km²), Caravela (126 km²), Orango (122 km²), Canhabaque (111 km²), Orangozinho (107 km²), Uno (104 km²), Bolama (98 km²), Carache (80 km²) a Bubaque (75 km²), který je zároveň nejobydlenější (cca 10 000 obyvatel) a kde se nachází administrativní centrum souostroví a letiště.
Obydlených je 23 ostrovů, celkově na nich žije okolo třiceti tisíc obyvatel. Většinu z nich tvoří domorodí Bidžogové, známí svým tradičním způsobem života, k němuž patří matriarchát, kult boha Nindo, iniciační slavnosti fanado, stavba velkých lodí zvaných almadias a vyspělé umění dřevořezby.[2] V letech 1930–1931 studoval místní způsob života rakouský etnograf Hugo Bernatzik. Demograficky je místní populace velmi mladá s vysokou porodností a s nízkou naději dožití, i měřeno africkými standardy.
Portugalci budovali na ostrovech od počátku 16. století opěrné body využívané především k obchodu s otroky. Kvůli odporu původních obyvatel, kteří svým loďstvem Portugalcům v roce 1535 uštědřili drtivou porážku a nehodlali se smířit s kolonizací, je však souostroví Portugalci oficiálně anektováno až v roce 1936, v roce 1974 se Bijagós stalo součástí nezávislé Guiney-Bissau. V roce 1996 byly ostrovy vyhlášeny biosférickou rezervací UNESCO. Žije zde hroch obojživelný, kapustňák senegalský, krokodýli a mořské želvy.[3] Ačkoliv je souostroví dopravně obsluhováno, především charterovými plavbami ze Senegalu, nedostatečná infrastruktura je příčinou slabě rozvinutého turismu.
Labyrint odlehlých a obtížně kontrolovatelných ostrovů od roku 2000 často využívají jako překladiště pašeráci kokainu.[4]
Reference
- ↑ BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd.. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 20, 114. Standardizované jméno: Bissagoské ostrovy.
- ↑ Art & Life in Africa
- ↑ Bijagós, a Tranquil Haven in a Troubled Land
- ↑ Guinea-Bissau struggles to end its role in global drugs trade
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bijagós na Wikimedia Commons - Sacred Land Project (en)
- Guinea Bissau turismo (en)
