Rozpouštědlo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: přidáno {{Autoritní data}} |
→Dělení dle polarity: čárka navíc |
||
Řádek 12: | Řádek 12: | ||
== Dělení dle polarity == |
== Dělení dle polarity == |
||
* '''nepolární''' (např. [[benzen]], [[hexen]], [[dichlormethan]]) - sloučenina ''je symetrická'' (výsledný dipólový moment molekuly ''je nulový''), dobře rozpouští nepolární látky |
* '''nepolární''' (např. [[benzen]], [[hexen]], [[dichlormethan]]) - sloučenina ''je symetrická'' (výsledný dipólový moment molekuly ''je nulový''), dobře rozpouští nepolární látky |
||
* '''polární''' (např. [[voda]], [[ethanol]]) - sloučenina ''není symetrická'' (výsledný [[dipólový moment]] molekuly ''není nulový''), dobře rozpouští např. [[soli]] |
* '''polární''' (např. [[voda]], [[ethanol]]) - sloučenina ''není symetrická'' (výsledný [[dipólový moment]] molekuly ''není nulový''), dobře rozpouští např. [[soli]] nebo jiné polární látky |
||
** '''protické''' - mají v sobě odštěpitelný [[proton]] (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají [[protolýza|protolytické]] reakce, např. [[alkoholy]], kapalný [[amoniak]], bezvodá [[kyselina sírová]] |
** '''protické''' - mají v sobě odštěpitelný [[proton]] (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají [[protolýza|protolytické]] reakce, např. [[alkoholy]], kapalný [[amoniak]], bezvodá [[kyselina sírová]] |
||
** '''aprotické''' - protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. [[aceton]], [[dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]]. |
** '''aprotické''' - protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. [[aceton]], [[dioxan]] nebo [[Tetrachlormethan|chlorid uhličitý]]. |
Verze z 15. 11. 2017, 09:59
Rozpouštědlo (solvent) je označení pro látku se schopností rozpouštět (rovnoměrně v sobě rozptýlit či dokonce disociovat částice jiných látek) látky, přičemž vznikají homogenní směsi - roztoky.
Hlavním úkolem rozpouštědel je převést filmotvornou složku do roztoku dvou nebo více látek, má jednotné chemické a fyzikální vlastnosti v celém svém objemu. U každého roztoku existují dvě složky: rozpouštědlo a rozpouštěná látka. Rozpouštědlem je nazývána každá látka, která je schopna rozpouštět jinou látku. Nejdůležitějším rozpouštědlem je voda.
Rozpouštědlo se podle charakteru se dělí na:
- pravé (aktivní) rozpouštědlo - přímo rozpouští určitou filmotvornou látku;
- nepravé (latentní) rozpouštědlo - samotné filmotvornou látku nerozpouští, ale je schopné ji rozpouštět ve směsi s pravými rozpouštědly;
- ředidlo - je určeno k dodatečnému ředění nátěrových hmot před jejich použitím.
Rozpouštědla mohou být jednosložková či vícesložková. Vícesložková rozpouštědla mohou obsahovat rozpouštědla pravá, nepravá i ředidla.
Dělení dle polarity
- nepolární (např. benzen, hexen, dichlormethan) - sloučenina je symetrická (výsledný dipólový moment molekuly je nulový), dobře rozpouští nepolární látky
- polární (např. voda, ethanol) - sloučenina není symetrická (výsledný dipólový moment molekuly není nulový), dobře rozpouští např. soli nebo jiné polární látky
- protické - mají v sobě odštěpitelný proton (hydroxylová nebo aminoskupina), nebo v nich probíhají protolytické reakce, např. alkoholy, kapalný amoniak, bezvodá kyselina sírová
- aprotické - protony neodštěpují; patří mezi ně rozpouštědla bazická schopná vázat proton nebo inertní, která proton nemohou štěpit ani vázat; používají se k odstraňování nečistot z roztavených kovů, např. aceton, dioxan nebo chlorid uhličitý.
Literatura
- Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989