Eris: Porovnání verzí
m přidána Kategorie:Bohyně války za použití HotCat |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Různé významy|tento=řecké bohyni}} |
{{Různé významy|tento=řecké bohyni}} |
||
{{infobox - osoba}} |
{{infobox - osoba}} |
||
'''Eris''' (2. pád Eridy, [[starořečtina|starořecky]] Έρις ''Eris'' Svár, [[řečtina|novořecky]] Έριδα ''Erida'') je [[Starověké Řecko|řecká]] bohyně [[Spor (sociologie)| |
'''Eris''' (2. pád Eridy, [[starořečtina|starořecky]] Έρις ''Eris'' Svár, [[řečtina|novořecky]] Έριδα ''Erida'') je [[Starověké Řecko|řecká]] bohyně [[Spor (sociologie)|sporů]], [[Rivalita|rivality]] a [[Válek|válečných]] [[konflikt]]ů. Protikladem Eridy v řeckém náboženství a mytologii je bohyně [[Harmonia]]. Římskou analogií Eridy je '''Discordia''', jejímž protipólem je [[Harmonia|Concordia]]. [[Homér]] Eridu ztotožňuje s řeckou bohyní války [[Enýó|Enyo]], jejíž římskou analogií je [[Bellona]]. Eris se jako bohyně chaosu, sváru a zmatku stala rovněž ústředním božstvem [[postmoderna|postmoderního]] náboženství [[Diskordianismus|diskordianismu]]. Jméno bohyně nese i [[Eris (trpasličí planeta)|stejnojmenná]] trpasličí planeta. |
||
Obecně je pokládána za dceru [[Nyx|Nykty]], byla průvodkyní [[Arés|Area]] na válečném poli, zasévala hádku a svár mezi vojáky a tím násobila jejich utrpení. Podle [[Homér]]a byla sestrou [[Arés|Area]]. |
Obecně je pokládána za dceru [[Nyx|Nykty]], byla průvodkyní [[Arés|Area]] na válečném poli, zasévala hádku a svár mezi vojáky a tím násobila jejich utrpení. Podle [[Homér]]a byla sestrou [[Arés|Area]]. |
||
Známé je především její '''jablko sváru''', které stálo u prvopočátku [[Trojská válka|Trójské války]]. |
Známé je především její '''jablko sváru''', které stálo u prvopočátku [[Trojská válka|Trójské války]]. |
||
Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu [[Péleus|Pélea]] a [[Thetis|Thetidy]], vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem ''„té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ)''. Tři z bohyň, [[Héra]], [[Athéna]] a [[Afrodita|Afrodíté]], se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů [[Zeus]] nechal rozhodnutí na trojském princi [[Paris (mytologie)|Paridovi]]. [[Paridův soud]] nakonec přiřkl jablko bohyni Afrodítě. |
Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu [[Péleus|Pélea]] a [[Thetis|Thetidy]], vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem ''„té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ)''. Tři z bohyň, [[Héra]], [[Athéna]] a [[Afrodita|Afrodíté]], se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů [[Zeus]] nechal rozhodnutí na trojském princi [[Paris (mytologie)|Paridovi]]. [[Paridův soud]] nakonec přiřkl jablko bohyni Afrodítě. |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Řečtí bohové]] |
[[Kategorie:Řečtí bohové]] |
Verze z 4. 10. 2017, 10:43
Eris | |
---|---|
Děti | Áté Lethe Ponos Horkos Dysnomia Neikea … více na Wikidatech |
Rodiče | Erebos a Zeus a Nyx[1][2] a Héra |
Příbuzní | Arés[2][3] (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eris (2. pád Eridy, starořecky Έρις Eris Svár, novořecky Έριδα Erida) je řecká bohyně sporů, rivality a válečných konfliktů. Protikladem Eridy v řeckém náboženství a mytologii je bohyně Harmonia. Římskou analogií Eridy je Discordia, jejímž protipólem je Concordia. Homér Eridu ztotožňuje s řeckou bohyní války Enyo, jejíž římskou analogií je Bellona. Eris se jako bohyně chaosu, sváru a zmatku stala rovněž ústředním božstvem postmoderního náboženství diskordianismu. Jméno bohyně nese i stejnojmenná trpasličí planeta.
Obecně je pokládána za dceru Nykty, byla průvodkyní Area na válečném poli, zasévala hádku a svár mezi vojáky a tím násobila jejich utrpení. Podle Homéra byla sestrou Area.
Známé je především její jablko sváru, které stálo u prvopočátku Trójské války.
Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu Pélea a Thetidy, vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem „té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ). Tři z bohyň, Héra, Athéna a Afrodíté, se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů Zeus nechal rozhodnutí na trojském princi Paridovi. Paridův soud nakonec přiřkl jablko bohyni Afrodítě.