Eris

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o řecké bohyni. Další významy jsou uvedeny na stránce Eris (rozcestník).
Eris
Eris Antikensammlung Berlin F1775.jpg
Děti Áté
Léthé
Ponos
Horkos
Dysnomia
Neikea
Algos
Amphilogiai
Androktasiai
Hysminai
Phonoi
Pseudologoi
Limos
Machai
Adikia
Rodiče Erebos a Nyx
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eris (2. pád Eridy, starořecky Έρις Eris Svár, novořecky Έριδα Erida) je řecká bohyně sporů, rivality a válečných konfliktů. Protikladem Eridy v řeckém náboženství a mytologii je bohyně Harmonia. Římskou analogií Eridy je Discordia, jejímž protipólem je Concordia. Homér Eridu ztotožňuje s řeckou bohyní války Enyo, jejíž římskou analogií je Bellona. Eris se jako bohyně chaosu, sváru a zmatku stala rovněž ústředním božstvem postmoderního náboženství diskordianismu. Jméno bohyně nese i stejnojmenná trpasličí planeta.

Obecně je pokládána za dceru Nykty, byla průvodkyní Area na válečném poli, zasévala hádku a svár mezi vojáky a tím násobila jejich utrpení. Podle Homéra byla sestrou Area.

Známé je především její jablko sváru, které stálo u prvopočátku Trójské války.

Eris tehdy, uražená tím, že ji ostatní bohové nepozvali na svatbu Pélea a Thetidy, vhodila mezi účastníky svatební hostiny zlaté jablko s nápisem „té nejkrásnější“ (τῇ καλλίστῃ). Tři z bohyň, Héra, Athéna a Afrodíté, se začaly přít o to, které z nich by mělo jablko náležet. Vládce bohů Zeus nechal rozhodnutí na trojském princi Paridovi. Paridův soud nakonec přiřkl jablko bohyni Afrodítě.