Slovanský ostrov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
různé významy
dodatky dle Lašťovky
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Žofín|stránka=Žofín (rozcestník)}}
{{Různé významy|redirect=Žofín|stránka=Žofín (rozcestník)}}
[[Soubor:Slovansky ostrov 1.jpg|right|thumb|Hlavní [[Palác Žofín|budova Žofín]] na Slovanském ostrově (pohled od jihu)]]
[[Soubor:Slovansky ostrov 1.jpg|right|thumb|Hlavní [[Palác Žofín|Palác Žofín]] na Slovanském ostrově (pohled od jihu)]]
[[Soubor:Slovanský ostrov a Masarykovo nábřeží.jpg|right|thumb|Pohled z Jiráskova mostu přes Šítkovský jez.]]
[[Soubor:Slovanský ostrov a Masarykovo nábřeží.jpg|right|thumb|Pohled z Jiráskova mostu přes Šítkovský jez.]]
[[Soubor:Zofin.jpg|right|thumb|Žofínský palác]]
[[Soubor:Zofin.jpg|right|thumb|Žofínský palác]]
[[File:Pomník Boženy Němcové na Slovanském ostrově.JPG|thumb|Pomník Boženy Němcové]]

'''Slovanský ostrov (Žofín)''' je [[Vltava|vltavský]] [[ostrov]] v [[Praha|Praze]]. Nachází se při pravém novoměstském břehu vedle [[Masarykovo nábřeží|Masarykova nábřeží]], mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a [[Jiráskovo náměstí (Praha)|Jiráskovým náměstím]]. Stojí na něm [[palác Žofín]], [[Šítkovská vodárenská věž]], částečně [[budova Spolku výtvarných umělců Mánes]] nad jezem, park a dětské hřiště. Na ostrov navazuje [[Šítkovský jez]] s [[Plavební komora|plavební komorou]] s malým [[maják]]em.
'''Slovanský ostrov (Žofín)''' je [[Vltava|vltavský]] [[ostrov]] v [[Praha|Praze]]. Nachází se při pravém novoměstském břehu vedle [[Masarykovo nábřeží|Masarykova nábřeží]], mezi [[Národní divadlo|Národním divadlem]] a [[Jiráskovo náměstí (Praha)|Jiráskovým náměstím]]. Stojí na něm [[palác Žofín]], [[Šítkovská vodárenská věž]], částečně [[budova Spolku výtvarných umělců Mánes]] nad jezem, park a dětské hřiště. Na ostrov navazuje [[Šítkovský jez]] s [[Plavební komora|plavební komorou]] s malým [[maják]]em.


== Historie ==
Ostrov vznikl postupnými nánosy půdy v [[17. století]]. Jeho růst zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod [[Zderaz (Praha)|Zderazí]]. Po povodni roku [[1784]] byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy. Od roku [[1817]] ostrov vlastnil barvíř kůží Josef Ignác Saenger.
Ostrov na Sadelerové prospektu Prahy z roku 1606 ještě není, vznikl postupnými nánosy půdy během [[17. století]]. Na [[Václav Hollar|Hollarově]] panoramatu Prahy už je vidět písčina zarostlá křovím. Růst ostrova zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod [[Zderaz (Praha)|Zderazem]]. Usadili se zde barvíři, po kterých byl ostrov nazýván Barvířským; od roku [[1760]] dokonce ostrov vlastnil jeden z nich, barvíř kůží Josef Ignác Saenger. Po ''stoleté'' povodni z roku [[1784]] byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy, aby již další povodeň ostrov neodnesla. Měřil tehdy 150 x 100 metrů. Po té zde Jan František Engel (+1801) zřídil [[kartoun]]ku. Po něm se určitý čas vžilo označení Engelův, česky Andělův ostrov. Od roku 1813 zde byly zřízeny lázně<ref>Emanuel Poche, ''Prahou krok za krokem.'', 4.vydání, Panorama Praha 1978, s. 155-156</ref>.


== Palác a české národní obrození ==
== Budova na ostrově ==
{{Podrobně|Palác Žofín}}
{{Podrobně|Palác Žofín}}
V letech [[1836]]–[[1837]] nový majitel [[Václav Antonín Novotný]] nechal přestavět starý hostinec na restauraci.
V letech [[1836]]–[[1837]] dal nový majitel [[Václav Antonín Novotný]] přestavět starý hostinec na zahradní restauraci.
Od roku [[1838]] ostrov nese jméno podle rakouské [[Žofie Frederika Bavorská|arcivévodkyně Žofie]], matky císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]]
Od roku [[1838]] ostrov nese jméno podle rakouské [[Žofie Frederika Bavorská|arcivévodkyně Žofie]], matky císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]]. V roce 1841 zde jezdila první lokomotiva s jedním vagónem pro dva pasažéry<ref> Marek Lašťovka a kol.: ''Pražský uličník II., Praha 1998, s. 191.</ref> Od 2. června roku [[1848]] se zde konal [[Slovanský sjezd]], na který upomíná pamětní deska.
V roce [[1884]] ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla ([[palác Žofín|hlavní budovu]]) podle návrhu [[Jindřich Fialka|Jindřicha Fialky]]. Až do postavení [[Obecní dům|Obecního domu]] fungoval ostrov jako nejvýznamnější centrum českého společenského a politického života.
V roce [[1848]] se zde konal [[Slovanský sjezd]].
V roce [[1884]] ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla ([[palác Žofín|hlavní budovu]]) podle návrhu [[Jindřich Fialka|Jindřicha Fialky]].
Až do postavení [[Obecní dům|Obecního domu]] fungoval ostrov jako centrum českého společenského života.


== Od roku 1918 ==
V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru.
V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru.
Na jižním konci ostrova byla v roce [[1930]] v těsném sousedství [[Šítkovská vodárenská věž|Šítkovské vodárenské věže]] vybudována spolková budova [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] se známou výstavní síní a uměleckou kavárnou.
V roce 1930 byla na jižním konci ostrova v těsném sousedství [[Šítkovská vodárenská věž|Šítkovské vodárenské věže]] vybudována spolková budova [[Spolek výtvarných umělců Mánes|SVU Mánes]] se známou výstavní síní a uměleckou kavárnou. Poslední parkové úpravy jsou dílem architekta Josefa Šrámka. V roce [[1948]] byl ostrov v blízkosti pražského Národního divadla spojen s pobřežím novým [[Most na Slovanský ostrov|mostem]]. Na ostrově stojí [[pomník]] [[Božena Němcová|Boženy Němcové]].
V roce [[1948]] byl ostrov v těsné blízkosti pražského Národního divadla spojen s pobřežím novým [[Most na Slovanský ostrov|mostem]].


== Současnost ==
Ostrov včetně budov byl zasažen [[Povodeň v Česku (2002)|povodněmi v roce 2002]], objekty byly znovu zprovozněny v září [[2003]].
Ostrov včetně budov byl zasažen [[Povodeň v Česku (2002)|povodněmi v roce 2002]], objekty byly znovu zprovozněny v září [[2003]] a následně upraveno zábradlí mostu. Další povodeň zaplavila most roku [[2013]].

Budovu Žofína vlastní soukromý majitel a velmi často se v něm konají různé společenské akce (plesy, koncerty apod.)
Budovu Žofínského paláce vlastní soukromý majitel, nadále se v konají různé společenské akce (plesy, koncerty, sjezdy politických stran, ale i svatby).


== Další názvy ==
== Další názvy ==
Řádek 30: Řádek 29:
* Žofínský ostrov, Žofín
* Žofínský ostrov, Žofín


== Literatura ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
* Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství''. Libri, Praha 1997–1998.
<references />

=== Literatura ===
* Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: ''Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství'', díl II. O-Ž. Libri : Praha 1998, s. 190-191.
* Jaroslav Láník: ''Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý''. Městské knihy, Žehušice 2006.
* Jaroslav Láník: ''Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý''. Městské knihy, Žehušice 2006.


Řádek 43: Řádek 46:


{{Souřadnice|50.0796694|14.4124667|typ=landmark|region=CZ|zobrazení=top}}
{{Souřadnice|50.0796694|14.4124667|typ=landmark|region=CZ|zobrazení=top}}

{{Pahýl}}


{{Portály|Praha}}
{{Portály|Praha}}

Verze z 22. 9. 2017, 19:38

Na tento článek je přesměrováno heslo Žofín. Další významy jsou uvedeny na stránce Žofín (rozcestník).
Hlavní Palác Žofín na Slovanském ostrově (pohled od jihu)
Pohled z Jiráskova mostu přes Šítkovský jez.
Žofínský palác
Pomník Boženy Němcové

Slovanský ostrov (Žofín) je vltavský ostrov v Praze. Nachází se při pravém novoměstském břehu vedle Masarykova nábřeží, mezi Národním divadlem a Jiráskovým náměstím. Stojí na něm palác Žofín, Šítkovská vodárenská věž, částečně budova Spolku výtvarných umělců Mánes nad jezem, park a dětské hřiště. Na ostrov navazuje Šítkovský jez s plavební komorou s malým majákem.

Historie

Ostrov na Sadelerové prospektu Prahy z roku 1606 ještě není, vznikl postupnými nánosy půdy během 17. století. Na Hollarově panoramatu Prahy už je vidět písčina zarostlá křovím. Růst ostrova zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod Zderazem. Usadili se zde barvíři, po kterých byl ostrov nazýván Barvířským; od roku 1760 dokonce ostrov vlastnil jeden z nich, barvíř kůží Josef Ignác Saenger. Po stoleté povodni z roku 1784 byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy, aby již další povodeň ostrov neodnesla. Měřil tehdy 150 x 100 metrů. Po té zde Jan František Engel (+1801) zřídil kartounku. Po něm se určitý čas vžilo označení Engelův, česky Andělův ostrov. Od roku 1813 zde byly zřízeny lázně[1].

Palác a české národní obrození

Podrobnější informace naleznete v článku Palác Žofín.

V letech 18361837 dal nový majitel Václav Antonín Novotný přestavět starý hostinec na zahradní restauraci. Od roku 1838 ostrov nese jméno podle rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I.. V roce 1841 zde jezdila první lokomotiva s jedním vagónem pro dva pasažéry[2] Od 2. června roku 1848 se zde konal Slovanský sjezd, na který upomíná pamětní deska. V roce 1884 ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla (hlavní budovu) podle návrhu Jindřicha Fialky. Až do postavení Obecního domu fungoval ostrov jako nejvýznamnější centrum českého společenského a politického života.

Od roku 1918

V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru. V roce 1930 byla na jižním konci ostrova v těsném sousedství Šítkovské vodárenské věže vybudována spolková budova SVU Mánes se známou výstavní síní a uměleckou kavárnou. Poslední parkové úpravy jsou dílem architekta Josefa Šrámka. V roce 1948 byl ostrov v blízkosti pražského Národního divadla spojen s pobřežím novým mostem. Na ostrově stojí pomník Boženy Němcové.

Současnost

Ostrov včetně budov byl zasažen povodněmi v roce 2002, objekty byly znovu zprovozněny v září 2003 a následně upraveno zábradlí mostu. Další povodeň zaplavila most roku 2013. Budovu Žofínského paláce vlastní soukromý majitel, nadále se v ní konají různé společenské akce (plesy, koncerty, sjezdy politických stran, ale i svatby).

Další názvy

  • Barvířský ostrov
  • Šítkovský ostrov
  • Engelův ostrov
  • Žofínský ostrov, Žofín

Odkazy

Reference

  1. Emanuel Poche, Prahou krok za krokem., 4.vydání, Panorama Praha 1978, s. 155-156
  2. Marek Lašťovka a kol.: Pražský uličník II., Praha 1998, s. 191.

Literatura

  • Marek Lašťovka, Václav Ledvinka a kol.: Pražský uličník : Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství, díl II. O-Ž. Libri : Praha 1998, s. 190-191.
  • Jaroslav Láník: Historie a současnost podnikání v Praze, díl pátý. Městské knihy, Žehušice 2006.

Související články

Externí odkazy