Plíseň: Porovnání verzí
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
m encykl. styl a odkazy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]]. |
Termín '''plíseň''' představuje nesystematické označení pro skupinu [[houby|hub]], které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným [[mycelium|myceliem]]. |
||
Mezi plísně |
Mezi plísně jsou zahrnuty [[fykomycety]] (pravé plísně) s rody ''Absidia'', ''Mucor'' (plíseň hlavičková) a ''Rhizopus'', [[Houby vřeckovýtrusné|vřeckaté houby]] (mj. s rody ''Bysochlamys'' a ''Neurospora'') a ''Fungi imperfecti'' (houby nedokonalé) s rody ''Alternaria'', ''Aspergillus'', ''Botrytis'', ''Cladosporium'', ''Fusarium'', ''Penicillium'', ''Scopulariopsis'', ''Sporotrichum'', ''Stachobotrys'' a ''Trichothecium''. Plísně jsou většinou [[saprofyt]]ické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. [[enzym]]y v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící [[mykóza|mykózy]] lidí, zvířat i rostlin, tvořící [[mykotoxiny]], rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.). |
||
== Využití plísní == |
== Využití plísní == |
||
Různé druhy hub, které |
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu ''[[Penicillium notatum]]'', který produkuje známá [[Antibiotikum|antibiotika]] (látky, které zabíjejí živé [[mikroorganismus|mikroorganismy]], zejména [[bakterie]]). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev [[penicilin]]u dostal roku 1945 Nobelovu cenu [[Alexander Fleming]] a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. sýrové plísně ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]''. |
||
Jiné plísně využíváme v potravinářství např. ''[[Penicillium roqueforti]]'' či ''[[Penicillium camemberti]]'', známé sýrové plísně. |
|||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
Verze z 3. 4. 2017, 17:46
Termín plíseň představuje nesystematické označení pro skupinu hub, které pokrývají povrch substrátu jemným bílým nebo barevným myceliem.
Mezi plísně jsou zahrnuty fykomycety (pravé plísně) s rody Absidia, Mucor (plíseň hlavičková) a Rhizopus, vřeckaté houby (mj. s rody Bysochlamys a Neurospora) a Fungi imperfecti (houby nedokonalé) s rody Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Fusarium, Penicillium, Scopulariopsis, Sporotrichum, Stachobotrys a Trichothecium. Plísně jsou většinou saprofytické, mohou být užitečné (produkují-li antibiotika, organické kyseliny, příp. enzymy v průmyslovém měřítku) nebo škodlivé (působící mykózy lidí, zvířat i rostlin, tvořící mykotoxiny, rozkládající potraviny a krmivo, kazící dřevo, kůži, papír, textilie aj.).
Využití plísní
Různé druhy hub, které se nazývají plísněmi, mají využití ve farmaceutickém, chemickém i potravinářském průmyslu. Nejznámější je využití druhu Penicillium notatum, který produkuje známá antibiotika (látky, které zabíjejí živé mikroorganismy, zejména bakterie). Léky, které se z tohoto druhu vyrábějí, jsou známy pod názvem penicilin. Za objev penicilinu dostal roku 1945 Nobelovu cenu Alexander Fleming a spolu s ním i jeho spolupracovníci Chain a Florey. V potravinářství se používají např. sýrové plísně Penicillium roqueforti či Penicillium camemberti.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Plíseň na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo plíseň ve Wikislovníku
- Encyklopedické heslo Plísně v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Galerie Plíseň na Wikimedia Commons