Využitelná energie: Porovnání verzí
m {{Celkově zpochybněno}} ach ne, ať to prosím nikdo neupravuje, s tímhle už se nic dělat nedá |
zcela přepracovano |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
{{Celkově zpochybněno}} |
{{Celkově zpochybněno}} |
||
'''Využitelná energie''' je jeden z povinných údajů uváděných na spotřebitelském obalu potravin.<ref>[http://www.k3.silesnet.cz/Materialy/skripta/Nauka_o_zbozi1999.pdf Nauka o zboží]</ref> |
|||
{{Urgentně upravit/dne|{{{1|20070504222107}}}}} |
|||
Obecněji jde o maximální možný zisk energie při standardním využití vstupní suroviny. |
|||
Využitelná energie je způsob, jak ekologicky topit nebo vyrábět elektřinu. |
|||
Energii, můžeme čerpat z obnovitelných a neobnovitelných zdrojů. |
|||
V energetice pak jde o souhrn (přírodních) zdrojů energie, případně je tento termín užit ve smyslu účinnosti<ref>[http://www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=4037 Praktická aplikace metodiky hodnocení energetické náročnosti budov - rodinný dům (II)]</ref>, kdy se jedná o využitelnou energii, která je pomocí dané části dopravena do místa spotřeby energie ze zdroje. |
|||
===Větrné elektrárny=== |
|||
==Potraviny== |
|||
Obnovitelné zdroje jsou například díky větru – větrné elektrárny. Několik velkých stožárů na nichž je připevněna vrtule se při dostatečně silném větru otáčí. Otáčením se uvnitř v turbíně vyrábí elektřina, která se dál rozvádí do sítě. |
|||
výňatek ze Směrnice Komise 96/8/ES o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti<ref>[http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31996L0008:CS:HTML Směrnice Komise 96/8/ES ze dne 26. února 1996 o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti] </ref>: |
|||
<pre> |
|||
2. Označování dotyčných výrobků obsahuje kromě údajů uvedených v článku 3 směrnice Rady 79/112/EHS tyto povinné údaje: |
|||
a) využitelnou energetickou hodnotu vyjádřenou v kJ a kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, |
|||
sacharidů a tuků ve specifikovaném množství výrobku připraveného k použití podle navrženého způsobu konzumace; |
|||
</pre> |
|||
Pod pojmem "''výrobek se sníženým obsahem využitelné energie''" se rozumí výrobek, u kterého snížení obsahu využitelné energie představuje nejméně 30 % využitelné energie poskytované podobným výrobkem stejné hmotnosti, jehož obsah využitelné energie nebyl snížen<ref>[http://www.ordinace.cz/clanek/je-konzumace-nahradnich-sladidel-rizikova/ Sladidla]</ref>. |
|||
==Energetika== |
|||
{|border=1 bgcolor=#ddddff |
|||
Výhody větrných elektráren jsou – ekologická výroba elektřiny a nejsou nijak moc rozlehlé. Nevýhody jsou vysoké náklady vůči tomu, kolik toho vyrobí. Je také zapotřebí mít dostatečně silný vítr aby se elektrárna vůbec vyplatila. Navíc se nehodí do přírody a proto mnoha lidem vadí. Mnoho lidí také argumentuje tím, že větrné elektrárny jsou hlučné, ale to v dnešní době již není pravda, protože se vyrábějí modernější bez hlukové. |
|||
|+Využitelná energie |
|||
|- |
|||
|'''Zdroj'''||'''Výroba'''||'''Efektivita''' |
|||
|- |
|||
|[[vítr]]||[[větrná elektrárna]]|| |
|||
|- |
|||
|[[vodní tok]]y||[[Vodní elektrárna]]|| |
|||
|- |
|||
|[[jaderné palivo]]||Jaderná elektrárna|| |
|||
|- |
|||
|[[Slunce]]||[[sluneční elektrárna]], [[kolektor]]|| |
|||
|- |
|||
|[[biomasa]]||tepelná elektrárna|| cca 30% |
|||
|} |
|||
===Vodní elektrárny=== |
|||
Dalším obnovitelným zdrojem je voda. V údolí, kde protéká řeka, se postaví [[přehradní nádrž]] která přehradí vodě cestu a tím vznikne přehrada. Voda působí silným tlakem na turbíny, které tím roztáčí. Voda se tímto způsobem nijak nespotřebovává. Nejvíce přehrad, se v České republice stavělo v polovině 20. století. Není již mnoho vhodných míst pro takto rozlehlou stavbu. |
|||
⚫ | |||
Přehrada ovšem nemá význam jen pro energii ale také zásobuje vodou, využívá se pro rekreační účely a také jako ochrana před [[povodně]]mi. |
|||
{|border=1 bgcolor=#ddddff |
|||
|+Výhřevnost vybraných surovin<ref>[http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?nav01=121&nav02=282 Výhřevnost dřeva]</ref> |
|||
|- |
|||
|'''Druh paliva'''||'''Objemová hmotnost sušiny(kg/m<sup>3</sup>)'''||'''Výhřevnost(MJ/kg) |
|||
''' |
|||
|- |
|||
|[[Borovice]] ||510|| 13,6 |
|||
|- |
|||
|[[Bříza]] ||585|| 13,5 |
|||
|- |
|||
|[[Buk]] ||650|| 12,5 |
|||
|- |
|||
|[[Dub]] ||630|| 13,2 |
|||
|- |
|||
|[[Jedle]] ||430|| 14,0 |
|||
|- |
|||
|[[Smrk]] ||430|| 13,1 |
|||
|- |
|||
|[[Topol]] ||400|| 12,3 |
|||
|} |
|||
==Reference== |
|||
Nevýhody jsou vysoké náklady, velká rozloha. |
|||
<references/> |
|||
===Jaderné elektrárny=== |
|||
[[kategorie:potravinářství]] |
|||
[[Uran]] je další palivo, u kterého nemůžeme jednoznačně říct, že to je ekologický prvek. Uran se používá v [[jaderná elektrárna|jaderných elektrárnách]]. Tak se dávají do jádra, kde se štěpí, a vzniká tím obrovská energie. Jaderné elektrárny jsou u nás dvě – [[Dukovany]] a novější [[Temelín]], jehož vybudování stálo 100 miliard korun a stát se tím poměrně dost zadlužil. |
|||
[[kategorie:energetika]] |
|||
Výhody jsou, že vyrobí obrovské množství [[elektřina|elektřiny]], kterou by vodní nebo větrné elektrárny vyrobili až za několik desítek let. Lidé mají také strach z výbuchu jaderné elektrárny po tom co [[26. dubna]] [[1986]] došlo ve 4. bloku [[Černobyl]]ské elektrárny došlo k výbuchu a následnému požáru, při kterém unikl do ovzduší radioaktivní prach, který se roznesl po celé Evropě a i do Československa. |
|||
===Sluneční elektrárny=== |
|||
Sluneční energie se získává tak, že se někde na slunečném místě postaví [[kolektor]]y, ve kterých je speciální tekutina, která ohřívá vodu. |
|||
⚫ | |||
Na spalování se hodí tzv. Biomasa. To je rostlina, která rychle vyroste a může se potom spálit v [[tepelná elektrárna|tepelných elektrárnách]]. Za to neobnovitelné zdroje, což jsou třeba černé [[uhlí]], hnědé uhlí, [[dřevo]], [[ropa]] a plyn. Například uhlí naložíme do pecí, tam se spálí a tím to končí. Uhlí už nemůžeme použít dál. |
|||
Do budoucna je potřeba začít vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů. Je to z důvodů ochrany ovzduší a z důvodu, že se neobnovitelné zdroje mohou již v brzké době vytěžit. |
Verze z 9. 5. 2007, 04:33
Využitelná energie je jeden z povinných údajů uváděných na spotřebitelském obalu potravin.[1]
Obecněji jde o maximální možný zisk energie při standardním využití vstupní suroviny.
V energetice pak jde o souhrn (přírodních) zdrojů energie, případně je tento termín užit ve smyslu účinnosti[2], kdy se jedná o využitelnou energii, která je pomocí dané části dopravena do místa spotřeby energie ze zdroje.
Potraviny
výňatek ze Směrnice Komise 96/8/ES o potravinách pro nízkoenergetickou výživu ke snižování hmotnosti[3]:
2. Označování dotyčných výrobků obsahuje kromě údajů uvedených v článku 3 směrnice Rady 79/112/EHS tyto povinné údaje: a) využitelnou energetickou hodnotu vyjádřenou v kJ a kcal a číselně vyjádřený obsah bílkovin, sacharidů a tuků ve specifikovaném množství výrobku připraveného k použití podle navrženého způsobu konzumace;
Pod pojmem "výrobek se sníženým obsahem využitelné energie" se rozumí výrobek, u kterého snížení obsahu využitelné energie představuje nejméně 30 % využitelné energie poskytované podobným výrobkem stejné hmotnosti, jehož obsah využitelné energie nebyl snížen[4].
Energetika
Zdroj | Výroba | Efektivita |
vítr | větrná elektrárna | |
vodní toky | Vodní elektrárna | |
jaderné palivo | Jaderná elektrárna | |
Slunce | sluneční elektrárna, kolektor | |
biomasa | tepelná elektrárna | cca 30% |
Biomasa
Druh paliva | Objemová hmotnost sušiny(kg/m3) | Výhřevnost(MJ/kg)
|
Borovice | 510 | 13,6 |
Bříza | 585 | 13,5 |
Buk | 650 | 12,5 |
Dub | 630 | 13,2 |
Jedle | 430 | 14,0 |
Smrk | 430 | 13,1 |
Topol | 400 | 12,3 |