Zikmund Huler z Orlíku: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
m {{Infobox - osoba}} |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - osoba}} |
|||
'''Zikmund Huler z Orlíku''' († [[23. červenec|23. července]] [[1405]]) byl pražský [[měšťan]] a [[konšel]], královský důvěrník a [[podkomoří]]. Přídomek z Orlíku získal po roce [[1395]], poté co získal hrad [[Orlík (zámek)|Orlík]]. |
'''Zikmund Huler z Orlíku''' († [[23. červenec|23. července]] [[1405]]) byl pražský [[měšťan]] a [[konšel]], královský důvěrník a [[podkomoří]]. Přídomek z Orlíku získal po roce [[1395]], poté co získal hrad [[Orlík (zámek)|Orlík]]. |
||
Verze z 10. 9. 2016, 01:34
| Zikmund Huler z Orlíku | |
|---|---|
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 23. července 1405 |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zikmund Huler z Orlíku († 23. července 1405) byl pražský měšťan a konšel, královský důvěrník a podkomoří. Přídomek z Orlíku získal po roce 1395, poté co získal hrad Orlík.
Zikmund Huler byl v letech 1381 - 1382, 1384 - 1385 a 1387 pražským konšelem a 7. listopadu 1387 se stal podkomořím království Českého. Brzy si vydobyl královu přízeň a spravoval královská města i statky. Ve sporech Václava IV. a arcibiskupa Jana z Jenštejna stál na straně krále. V letech 1402 - 1403 byl spoluvězněm krále ve vídeňském vězení. Zůstal v něm o rok déle než král.
Na Hulerův rozkaz byli v letech 1392 a 1393 uvězněni jeden student a jeden duchovní. Byli popraveni pro zločiny, které spáchali. Arcibiskup Jana z Jenštejna nechal Zikmunda Hulera vyzvat přes generálního vikáře Jana Nepomuckého před svůj soudný stolec. Když se Huler nedostavil, vyřkl arcibiskup nad ním klatbu. Huler se pomstil a Jan z Nepomuku, později svatý Jan Nepomucký tento spor zaplatil životem. Jinak byl Zikmund Huler na svých panstvích na své kněze velice laskavý. Nasvědčuje tomu nadace pro starosedlcký kostel u Orlíka a založení kaple pro poustevníky u Zátomlí u Volar. V kostele v Lazišti je křtitelnice s jeho erbem.
Kolem roku 1390 zastavil král Václav IV. Hulerovi hrad Hus s městy Záblatí a Husinec. V téže době koupil Huler od Boreše II. z Oseka kynžvartské panství s hradem Boršengrýn, nedržel jej však dlouho a roku 1395 jej vyměnil s jiným královým oblíbencem Hynčíkem Pluhem z Rabštejna za hrad Orlík nad Vltavou[1]. Dále vlastnil Vožici s příslušenstvím (od roku 1397), statek Velká Dobrá na Kladensku a několik domů v Praze.
Údajně se neoprávněně obohatil u královské komory. Roku 1405 Opolští vévodové upomínali krále Václava IV. na doplatek sumy 8000 kop grošů, které si od nich roku 1389 vypůjčil. Václav IV. se prokázal kvitancí o zaplacení. Ale jelikož již nikdo ze svědků této půjčky nežil (tři z nich byli oběťmi karlštejnských vražd r. 1397), rozhodoval o sporu polský král Vladislav II. Jagellonský a Zikmund Huler byl pověřen úkolem relátora (zapisovatele do zemských desk). Ve sporu se zjistilo, že šlo o podvrh listiny, kterým Huler obviňoval ony nebožtíky, protože byl obviněn z padělání, ve kterém využil oněch vražd. Zikmund Huler si měl nechat na doplatek udělat falešnou kvitanci, kterou ukázal králi. Z tohoto podvodu byl usvědčen a 23. července 1405 byl sťat před Staroměstskou radnicí.