Van der Waalsovy síly: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava odkazů |
mBez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
'''Van der Waalsovy síly''' pojmenované po nizozemském fyzikovi [[Johannes Diderik van der Waals|Johannesi Dideriku van der Waalsovi]] jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce ([[síla|síly]]) mezi [[molekula]]mi. Jsou slabší než [[kovalentní vazba|kovalentní]], [[koordinační vazba|koordinační vazby]] a [[vodíková vazba|vodíkové můstky]]. Vznikají převážně v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly, jejich vazby nejsou [[polární molekula|polarizované]]. |
'''Van der Waalsovy síly''' pojmenované po nizozemském fyzikovi [[Johannes Diderik van der Waals|Johannesi Dideriku van der Waalsovi]] jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce ([[síla|síly]]) mezi [[molekula]]mi. Jsou slabší než [[kovalentní vazba|kovalentní]], [[koordinační vazba|koordinační vazby]] a [[vodíková vazba|vodíkové můstky]]. Vznikají převážně v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly, jejich vazby nejsou [[polární molekula|polarizované]]. |
||
Existují tři typy: |
Existují tři typy Van der Waalsových sil: |
||
* [[Coulombická síla]] je způsobená polaritou molekul. Je to čistě [[elektrostatika|elektrostatický]] jev. Molekuly se k sobě natáčejí „vrcholky“ s opačnými [[elektrický náboj|náboji]]. |
* [[Coulombická síla]] je způsobená polaritou molekul. Je to čistě [[elektrostatika|elektrostatický]] jev. Molekuly se k sobě natáčejí „vrcholky“ s opačnými [[elektrický náboj|náboji]]. |
||
Coulombická síla se projevuje hlavně ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je atom [[kyslík]]u v důsledku svého tvaru „odhalen“ z jedné strany, a tak tento atom kyslíku přitahuje jiné molekuly a to způsobuje přitažlivé síly ve vodě, což z ní dělá velkou [[Makromolekula|makromolekulu]]. Přitažlivost molekul se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]] vody, která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]]. |
Coulombická síla se projevuje hlavně ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je atom [[kyslík]]u v důsledku svého tvaru „odhalen“ z jedné strany, a tak tento atom kyslíku přitahuje jiné molekuly a to způsobuje přitažlivé síly ve vodě, což z ní dělá velkou [[Makromolekula|makromolekulu]]. Přitažlivost molekul se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]] vody, která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]]. |
||
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly. |
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly. |
||
Verze z 4. 8. 2016, 08:32
Van der Waalsovy síly pojmenované po nizozemském fyzikovi Johannesi Dideriku van der Waalsovi jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce (síly) mezi molekulami. Jsou slabší než kovalentní, koordinační vazby a vodíkové můstky. Vznikají převážně v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly, jejich vazby nejsou polarizované.
Existují tři typy Van der Waalsových sil:
- Coulombická síla je způsobená polaritou molekul. Je to čistě elektrostatický jev. Molekuly se k sobě natáčejí „vrcholky“ s opačnými náboji.
Coulombická síla se projevuje hlavně ve vodě. V molekule vody je atom kyslíku v důsledku svého tvaru „odhalen“ z jedné strany, a tak tento atom kyslíku přitahuje jiné molekuly a to způsobuje přitažlivé síly ve vodě, což z ní dělá velkou makromolekulu. Přitažlivost molekul se nakonec projevuje na zvýšené teplotě varu vody, která je posunuta až na 100 °C.
- Indukční síla potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
- Disperzní síla je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Vycházíme z představy, že molekuly oscilují (kmitají) a to dosti chaoticky. V určitých momentech se „vykmitnutím“ poruší neutrální stav molekuly a vznikne dipól.
