Van der Waalsovy síly: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava odkazů
OndraVozar (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 1: Řádek 1:
'''Van der Waalsovy síly''' pojmenované po nizozemském fyzikovi [[Johannes Diderik van der Waals|Johannesi Dideriku van der Waalsovi]] jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce ([[síla|síly]]) mezi [[molekula]]mi. Jsou slabší než [[kovalentní vazba|kovalentní]], [[koordinační vazba|koordinační vazby]] a [[vodíková vazba|vodíkové můstky]]. Vznikají převážně v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly, jejich vazby nejsou [[polární molekula|polarizované]].
'''Van der Waalsovy síly''' pojmenované po nizozemském fyzikovi [[Johannes Diderik van der Waals|Johannesi Dideriku van der Waalsovi]] jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce ([[síla|síly]]) mezi [[molekula]]mi. Jsou slabší než [[kovalentní vazba|kovalentní]], [[koordinační vazba|koordinační vazby]] a [[vodíková vazba|vodíkové můstky]]. Vznikají převážně v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly, jejich vazby nejsou [[polární molekula|polarizované]].


Existují tři typy:
Existují tři typy Van der Waalsových sil:
* [[Coulombická síla]] je způsobená polaritou molekul. Je to čistě [[elektrostatika|elektrostatický]] jev. Molekuly se k sobě natáčejí „vrcholky“ s opačnými [[elektrický náboj|náboji]].
* [[Coulombická síla]] je způsobená polaritou molekul. Je to čistě [[elektrostatika|elektrostatický]] jev. Molekuly se k sobě natáčejí „vrcholky“ s opačnými [[elektrický náboj|náboji]].

Coulombická síla se projevuje hlavně ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je atom [[kyslík]]u v důsledku svého tvaru „odhalen“ z jedné strany, a tak tento atom kyslíku přitahuje jiné molekuly a to způsobuje přitažlivé síly ve vodě, což z ní dělá velkou [[Makromolekula|makromolekulu]]. Přitažlivost molekul se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]] vody, která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]].
Coulombická síla se projevuje hlavně ve [[Voda|vodě]]. V molekule vody je atom [[kyslík]]u v důsledku svého tvaru „odhalen“ z jedné strany, a tak tento atom kyslíku přitahuje jiné molekuly a to způsobuje přitažlivé síly ve vodě, což z ní dělá velkou [[Makromolekula|makromolekulu]]. Přitažlivost molekul se nakonec projevuje na zvýšené [[Teplota varu|teplotě varu]] vody, která je posunuta až na 100 [[stupeň Celsia|°C]].
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
* [[Indukční síla]] potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.

Verze z 4. 8. 2016, 08:32

Van der Waalsovy síly pojmenované po nizozemském fyzikovi Johannesi Dideriku van der Waalsovi jsou přitažlivé nebo odpudivé interakce (síly) mezi molekulami. Jsou slabší než kovalentní, koordinační vazby a vodíkové můstky. Vznikají převážně v nepolárních molekulách, které neobsahují stálé dipóly, jejich vazby nejsou polarizované.

Existují tři typy Van der Waalsových sil:

Coulombická síla se projevuje hlavně ve vodě. V molekule vody je atom kyslíku v důsledku svého tvaru „odhalen“ z jedné strany, a tak tento atom kyslíku přitahuje jiné molekuly a to způsobuje přitažlivé síly ve vodě, což z ní dělá velkou makromolekulu. Přitažlivost molekul se nakonec projevuje na zvýšené teplotě varu vody, která je posunuta až na 100 °C.

  • Indukční síla potřebuje ke svému vzniku trvale polarizovanou molekulu, která polarizuje ostatní (polární i nepolární) molekuly.
  • Disperzní síla je nejvýznamnější z van der Waalsových sil. Vycházíme z představy, že molekuly oscilují (kmitají) a to dosti chaoticky. V určitých momentech se „vykmitnutím“ poruší neutrální stav molekuly a vznikne dipól.

Literatura