Fjodor I.: Porovnání verzí
m Sjednocení obrázků |
m rozsahy, pomlčky |
||
Řádek 4: | Řádek 4: | ||
| obrázek = Feodor I of Russia - Project Gutenberg eText 20880.jpg |
| obrázek = Feodor I of Russia - Project Gutenberg eText 20880.jpg |
||
| popisek = |
| popisek = |
||
| vláda = [[1584]] |
| vláda = [[1584]]–[[1598]] |
||
| datum korunovace = |
| datum korunovace = |
||
| tituly = |
| tituly = |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
| podpis = |
| podpis = |
||
|}} |
|}} |
||
'''Fjodor I. Ivanovič''', zvaný "Blažený" ([[11. květen|11. května]] [[1557]] v [[Moskva|Moskvě]] – [[7. leden|7. ledna]] [[1598]] tamtéž), byl [[Rusko|ruský]] [[car]] a velkokníže moskevský v letech [[1584]] |
'''Fjodor I. Ivanovič''', zvaný "Blažený" ([[11. květen|11. května]] [[1557]] v [[Moskva|Moskvě]] – [[7. leden|7. ledna]] [[1598]] tamtéž), byl [[Rusko|ruský]] [[car]] a velkokníže moskevský v letech [[1584]]–[[1598]], třetí syn [[Ivan IV.|Ivana IV.]], poslední z [[dynastie]] [[Rurikovci|Rurikovců]]. Skutečnou moc ve státě však držel [[Boris Fjodorovič Godunov|Boris Godunov]], bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě. |
||
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy ''Anastasije Romanovny''. |
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy ''Anastasije Romanovny''. |
||
== Život == |
== Život == |
||
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna [[Ivan Ivanovič|Ivana]], následníka trůnu. Tím dnem |
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna [[Ivan Ivanovič|Ivana]], následníka trůnu. Tím dnem – [[19. listopad]]u [[1582]] – se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce ([[8. březen|8. března]] [[1584]]) jako dvacetiletý mladík, který – podle slov samotného Ivana Hrozného byl "''asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování''". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby. |
||
Fjodor se oženil s [[Irina Godunovová|Irinou Fjodorovnou Godunovovou]], s níž měl jedinou dceru, ''Feodosiji Fjodorovnu'' (nar. [[1594]]), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci [[Ivan I. Kalita|Ivana I. Kality]]). |
Fjodor se oženil s [[Irina Godunovová|Irinou Fjodorovnou Godunovovou]], s níž měl jedinou dceru, ''Feodosiji Fjodorovnu'' (nar. [[1594]]), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci [[Ivan I. Kalita|Ivana I. Kality]]). |
||
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]], od roku [[1587]] fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem |
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra [[Boris Fjodorovič Godunov|Borise Godunova]], od roku [[1587]] fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem – to věděli všichni na Rusi i za hranicemi. |
||
== Významné události za panování Fjodora Ivanoviče == |
== Významné události za panování Fjodora Ivanoviče == |
||
Řádek 48: | Řádek 48: | ||
* [[1586]]: ruský zbrojíř ''Andrej Čochov'' odlil [[dělo]] "[[Car-puška]]" |
* [[1586]]: ruský zbrojíř ''Andrej Čochov'' odlil [[dělo]] "[[Car-puška]]" |
||
* [[1589]]: ustavení [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchátu]] v Rusku; prvním [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchou]] se stal ''Jov'', spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis. |
* [[1589]]: ustavení [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchátu]] v Rusku; prvním [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchou]] se stal ''Jov'', spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis. |
||
* [[1590]] |
* [[1590]]–[[1593]]: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města [[Jam]], [[Ivangorod]], [[Koporje]], Korela ([[Priozersk]]) |
||
== Vztah k dynastii Romanovců == |
== Vztah k dynastii Romanovců == |
Verze z 5. 5. 2016, 12:58
Fjodor I. | |
---|---|
Ruský car | |
Doba vlády | 1584–1598 |
Úplné jméno | Fjodor I. Ivanovič |
Narození | 11. května 1557 Moskva |
Úmrtí | 7. ledna 1598 (40 let) Moskva |
Pohřben | Archandělský chrám |
Předchůdce | Ivan IV. |
Nástupce | Boris Godunov |
Potomci | Feodosije Fjodorovna |
Dynastie | Rurikovci |
Otec | Ivan IV. |
Matka | Anastasie Romanovna |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Fjodor I. Ivanovič, zvaný "Blažený" (11. května 1557 v Moskvě – 7. ledna 1598 tamtéž), byl ruský car a velkokníže moskevský v letech 1584–1598, třetí syn Ivana IV., poslední z dynastie Rurikovců. Skutečnou moc ve státě však držel Boris Godunov, bývalý rádce jeho otce Ivana IV. a Fjodorův švagr v jedné osobě.
Fjodor byl třetím synem cara Ivana IV., zvaného "Hrozný", a jeho první ženy Anastasije Romanovny.
Život
Nedlouho (cca rok a půl) před svou smrtí car Ivan, pověstný svou nevyrovnanou, krutou a násilnickou povahou, zabil v návalu vzteku svého syna Ivana, následníka trůnu. Tím dnem – 19. listopadu 1582 – se stal následníkem trůnu carevič Fjodor. Na trůn usedl po smrti svého otce (8. března 1584) jako dvacetiletý mladík, který – podle slov samotného Ivana Hrozného byl "asketa a nemluva, narozený spíš pro klášter než pro panování". Vyznačoval se prý nevzhledným obličejem s nadměrným nosem, nepřítomným pohledem a zvláštními, trhanými pohyby.
Fjodor se oženil s Irinou Fjodorovnou Godunovovou, s níž měl jedinou dceru, Feodosiji Fjodorovnu (nar. 1594), která však zemřela jako nemluvně v devíti měsících věku. Tím skončila moskevská linie dynastie Rurikovců (potomci Ivana I. Kality).
Většina historiků se domnívá, že Fjodor nebyl způsobilý k panovnické funkci, byl chatrného zdraví a podle některých údajů i slabého ducha. Fjodor byl mírný, bázlivý a nekonfliktní člověk, který se přizpůsoboval svému okolí. Nejraději se účastnil bohoslužeb nebo sledoval šašky, kejklíře a cvičená zvířata. Miloval zvonění kostelních zvonů a dokonce na ně s oblibou sám zvonil. V každém případě se jen nepatrně účastnil na vládě země, která zcela přešla do rukou jeho nejprve rádce, posléze švagra Borise Godunova, od roku 1587 fakticky jediného vládce státu a po Fjodorově smrti jeho nástupce. Postavení Borise Godunova bylo na carském dvoře natolik významné, že zámořští diplomaté žádali o audienci jmenovitě u něj; jeho vůle byla zákonem. Fjodor byl carem, Boris faktickým vládcem – to věděli všichni na Rusi i za hranicemi.
Významné události za panování Fjodora Ivanoviče
- 1584: Donští kozáci odpřisáhli Fjodoru Ivanoviči věrnost
- 1586: ruský zbrojíř Andrej Čochov odlil dělo "Car-puška"
- 1589: ustavení patriarchátu v Rusku; prvním patriarchou se stal Jov, spolupracovník Borise Godunova. Třebaže Fjodor Ivanovič nebyl uznán za svatého, patriarcha Jov ho za něj považoval a sestavil jeho životopis.
- 1590–1593: rusko-švédská válka. Rusko dobylo zpět města Jam, Ivangorod, Koporje, Korela (Priozersk)
Vztah k dynastii Romanovců
Zakladatel dynastie Romanovců, Michail Fjodorovič, byl prasynovcem Fjodora I. (matka Fjodora I., Anastasija Romanovna, byla sestrou Michailova děda, Nikity Romanoviče Zacharjina); na tomto příbuzenství založili Romanovci své nároky na trůn.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Фёдор I Иоаннович na ruské Wikipedii.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fjodor I. Ruský na Wikimedia Commons