Ivangorod

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Tento článek je o současném ruském městě. O polském městě s dřívějším názvem Ivangorod pojednává článek Dęblin.
Ivangorod
Ивангород
Ivangorodská pevnost při pohledu z Narvy
Ivangorod – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 32 m n. m.
Časové pásmo UTC+3[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Severozápadní federální okruh
oblast Vlajka Leningradské oblasti Leningradská oblast
Ivangorod na mapě
Leningradská oblast na mapě Ruska
Ivangorod
Ivangorod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 66 km²
Počet obyvatel 9 797[2]  (2010)
Hustota zalidnění 148 obyv./km²
Správa
Vznik 1492
Oficiální web www.ivangorod.ru
Telefonní předvolba (+7)81375
PSČ 188490, 188491
Označení vozidel 47
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ivangorod nebo Ivanohrad (rusky Ивангород, estonsky Jaanilinn, finsky Iivananlinna) je město v ingerské části Leningradské oblasti Ruska. Leží na řece Narvě naproti estonskému městu Narva, které je také partnerským městem. Přes řeku vede most tvořící hraniční přechod mezi Evropskou unií a Ruskou federací.


Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky města spadají do roku 1492, kdy nechal moskevský velkokníže Ivan III. postavit na pravém břehu řeky Narvy, přímo proti livonskému levobřežnímu městu Narvě, ruskou pevnost Ivangorod, aby zabezpečil získané území před hrozbou vojenské síly Livonské konfederace a ochránil severní přístup k důležitému správnímu centru Novgorodu.

Malý čtvercový hrad se čtyřmi rohovými věžemi byl postaven za pouhé dva měsíce, ale již v roce 1496 Švédové poslali proti proudu Narvy 70 lodí a po zdrcující dělostřelecké palbě tato pevnost padla. Jelikož si Rusko nemohlo dovolit nechat tento důležitý přístup nekrytý, ještě v tomtéž roce obsadilo ruiny a zahájilo velkorysou přestavbu. Plocha hradu při ní byla rozšířena osmkrát, hradby zesíleny a zvýšeny na 19 metrů. I v dalších letech byla pevnost ještě několikrát přestavována a posílena předsunutým opevněním. [3]

Když na začátku roku 1558 zahájil car Ivan IV. Livonskou válku, proti vojenskému paktu Livonské konfederace s Polsko-litevskou unií, byla z této pevnosti po dlouhou dobu ostřelována Narva. Důkladně opevněné město s vlastním hradem však odolávalo až do července, kdy je po sérii ničivých požárů Rusové dokázali obsadit a vybudovali most přes řeku spojující obě opevnění.

V následujících stoletích už byla historie obou sídel těsně provázána, ačkoliv jejich držení přecházelo střídavě do různých rukou.

Švédské království, které získalo oblasti původního Livonska a vedlo s Carským Ruskem řadu mnohaletých územních válek, drželo Ivangorod mezi lety 1581–1590 a 1612–1704. V listopadu roku 1700 v jeho blízkosti proběhla bitva u Narvy, při níž početně výrazně silnější ruské síly utrpěly v mrazivé vánici drtivou porážku, ale to již byla obě sídla chápána především jako neocenitelné zázemí, ve kterém vítězná švédská armáda také přečkala zimu a Ivangorod považovali pouze za součást města Narvy. Staré hraniční pevnosti s nepočetnou posádkou totiž nedokázaly vzdorovat moderním mnohatisícovým armádám s dělostřeleckou výzbrojí a tak zanikaly nebo nalezly nové uplatnění, v tomto případě jako opevněné předměstí.

Oficiálně byl Ivangorod součástí města Narvy od roku 1649 až do 1945, kdy byla řeka Narva určena za vnitřní administrativní hranici mezi Sovětským svazem a jednou z jeho autonomních republik - Estonskou republikou. Hranice se tak vrátila přesně do míst, kudy procházela v roce 1492, z hlediska jeho městského statutu se tím ale nic nezměnilo.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se Narvské předměstí Ivangorod stalo malým městečkem Ruské federace s počtem pouhých 10.000 obyvatel, zatím co Narva se 65.000 obyvatel je třetím největším městem Estonské republiky.

V současné době je most mezi městy Narva a Ivanogorod významným hraničním přechodem mezi Ruskou federací a Evropskou unií.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2014-12-21]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  3. Stránky o hradech

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]