František Hájek (soudní lékař): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obr., doplnění
doplnění
Řádek 45: Řádek 45:
| titul = Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti
| titul = Zločin v Katyni a jeho české a slovenské souvislosti
| url = http://gulag.szmo.cz/dokumenty/studie/katyn.pdf
| url = http://gulag.szmo.cz/dokumenty/studie/katyn.pdf
| vydavatel =
| vydavatel = Historický ústav AV ČR
| místo =
| místo = Praha
| rok =
| rok = 2000
| vydání =
| vydání =
| počet stran =
| počet stran = 15
| kapitola =
| kapitola =
| strany =
| strany =
Řádek 55: Řádek 55:
| jazyk =
| jazyk =
}}
}}

== Související články ==
== Související články ==
* [[Katyňský masakr]]
* [[Katyňský masakr]]

Verze z 22. 11. 2015, 00:47

František Hájek
Narození30. listopadu 1886
Čertyně
Úmrtí15. března 1962 (ve věku 75 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Povolánílékař
Titulprof., MUDr.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Tento článek je o soudním lékaři. O psychiatrovi pojednává článek František Hájek (psychiatr).

František Hájek (30. listopadu 1886, Čertyně15. března 1962, Praha) byl soudní lékař, zajímal se zejména o forenzní toxikologii.

Promoval v roce 1912 a stejného roku se stal asistentem v Ústavu pro soudní lékařství v Praze, od roku 1934 tento ústav vedl. V roce 1937 byl jmenován řádným profesorem.

Katyň

podpisy členů komise, 30. duben 1943
Hájek sedmý zleva v brýlích, s knírem, na pozadí černého oválu (květen 1943)

Profesor Hájek byl v roce 1943 nacisty vyslán jako člen mezinárodní komise do Katyně, aby se podílel na vyšetřování Katyňského masakru. Komise bezpečně stanovila příčinu smrti obětí a především dobu úmrtí, která jednoznačně poukázala na vinu sovětských orgánů.

Profesor Hájek (osmý zleva) s dalšími členy komise (Berlín, květen 1943)

Hájek byl na přelomu května a června 1945 krátce zadržen sovětskou tajnou službou, po propuštění publikoval brožuru, ve které údaje získané při pitvách relativizuje, úmrtí obětí posouvá do pozdějšího období a bezpochyby dovozuje vinu nacistů.

Poválečná kariéra

Spolupracoval se Státní bezpečnosti a pravděpodobně i s nacistickou okupační správou. Pitval například těla Jana Masaryka a Josefa Toufara, u nichž pravděpodobně zfalšoval pitevní nález.[1] Účastnil se i posmrtného ohledání plukovníka Karla Lukase v květnu 1949.

Reference

Literatura

Související články