Svatokrádež: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 17. 8. 2014, 19:42

Svatokrádež (lat. sacrilegium, něm. Kirchenraub, Gottesraub) je zneuctění posvátné věci, osoby či místa. Posvátnost (svatost) je v různých věcech podle jejich povahy formálně, příčinně nebo vztahově.

Podle starověkého egyptského, řeckého a římského názoru platilo odcizení předmětů ze svatyně za jeden z největších zločinů. Na vrahy a svatokrádežníky se nevztahovala amnestie a nesměli být pohřbeni v domácí půdě. Stejně tak křesťané chápali krádež na posvátném místě, vykradení kostela, jako svatokrádež (sacrilegium). V dřívějších dobách byly za svatokrádeže nejtěžší tresty církevní, jimž odpovídaly i státní zákony. Např. trestní zákon císaře Svaté říše římské Karla V. (+1558) stanovil za násilí na řeholnici nebo krádež monstrance se sv. hostií smrt upálením. Současné světské trestní zákony však dnes většinou termín svatokrádež neznají a tak je krádež na posvátných místech obvykle vyčíslena v penězích a hodnocena jako krádež památky nebo čehokoliv jiného.

Svatokrádež z hlediska katolické církve

Rozlišují se tři druhy svatokrádeže:

Osobní, týkající se osob, zasvěcených Božímu kultu svěcením (kněží) nebo veřejným slibem čistoty (řeholní osoby).
Místní, týkající se míst, konsekrovaných nebo posvěcených k Božímu kultu (kostely, kaple, církevní hřbitovy) - tedy vykradení, odcizení předmětu z posvátného místa.
Věcná, týkající se prostředků k výkonu Božího kultu: svátosti (sv. hostie), ostatky (relikvie) svatých, slova Písma svatého; dále svěcené předměty určení (kalichy, monstrance, ornáty, svátostky aj.).

Svatokrádeží je též nehodné svaté přijímání, kdy přijímající není v milosti posvěcující (tzn. bez těžkých hříchů); fyzické napadení zasvěcených osob (kněze, řeholnice), dále krádeže v kostelech a kaplích (vykrádání kostelů), svatokupectví (simonie). Svatokrádež je těžký hřích.

Světské trestní zákony starší doby ukládaly trest smrti za svedení řeholnice, za vyloupení kostela (Vykrádání církevních objektů v Česku) a krádež posvátných věcí.

Literatura

Lexikon für Theologie und Kirche, Freiburg im Breisgau 1932, s. 614
Merell J.: Malý bohovědný slovník, Praha 1963

Externí odkazy

Encyklopedické heslo Svatokrádež v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

@@ Řádek 11: / Řádek 11: @@
 Svatokrádeží je též nehodné [[svaté přijímání]], kdy přijímající není v milosti posvěcující (tzn. bez těžkých [[hřích]]ů); fyzické napadení zasvěcených osob ([[kněz]]e, [[řeholnice]]), dále [[krádež]]e v kostelech a kaplích (vykrádání kostelů), [[svatokupectví]] (simonie). Svatokrádež je těžký [[hřích]].
-Světské trestní zákony starší doby ukládaly [[trest smrti]] za svedení [[řeholnice]], za vyloupení kostela ([[vykrádání kostelů]]) a krádež posvátných věcí.
+Světské trestní zákony starší doby ukládaly [[trest smrti]] za svedení [[řeholnice]], za vyloupení kostela ([[Vykrádání církevních objektů v Česku]]) a krádež posvátných věcí.
 == Literatura ==