Hohenlohové: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 30. 4. 2014, 23:26

Šablona:Infobox dynastie Hohenlohové je stará německá šlechtické rodina původem z Franska, která držela říšského hrabství a později knížectví Hohenlohe. Jméno rodu je odvozeno od hradu Holloch z 12. století, ležícího nedaleko Uffenheimu.

Historie rodu

Prvním známým hrabětem z Hohenlohe byl Jindřich (Heinrich) (1180). Jindřich III. z Hohenlohe (1244–1249) a Gottfried z Hohenlohe (1297–1302) byli velmistry řádu Německých rytířů. V roce 1450 byli povýšeni na bezprostřední říšská hrabata. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na říšská knížata. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku napoleonských válek zabrán Württemberským královstvím.

Roku 1840 větev Hohenlohe-Schillingsfürst získala Ratibořské knížectví.

Členové rodu

Jiří Fridrich Hohenlohe (1569–1645), vojevůdce
Ludwig Aloys kníže Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein (1765–1829), francouzský maršál
Alexandr z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (princ Leopold Alexandr František Emmerich z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu; 1794–1849), katolický duchovní a zázračný léčitel, titulární biskup ze Sardiky a opat u Sv. Michaela v Gaborjanu
Viktor I. vévoda z Ratiboře (1818–1893), v letech 1877–1893 předseda pruské panské sněmovny
Chlodovík z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1819–1901), bratr Viktora, 1866–1870 bavorským ministerským předsedou, v letech 1894–1900 říšský kancléř Německého císařství a pruský ministerský předseda
Gustav Adolf z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1823–1896), bratr Viktora, kardinál, v letech 1879–1884 biskup z Albana
Konstantin z Hohenlohe-Schillingsfürst (1828–1896), bratr Viktora, rakouský první vrchní hofmistr a generál kavalerie ve Vídni
Max z Ratiboře a Korbeje (1856–1924), německý diplomat
Karel princ z Ratiboře a Korbeje (1860–1931), německý politik
Konrád z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1863–1918), syn Konstantina, politik, od roku 1906 předseda vlády Rakouska-Uherska
Gottfried z Hohenlohe-Schillingsfürstu (1867–1932), syn Konstantina, velvyslanec Rakouska-Uherska v Berlíně v letech 1914–1918
Bedřich František z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1879–1958), německo-maďarský aristrokat
Štěpánka z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (1891–1972), německá špionka
Konstantin z Hohenlohe-Langenburgu (1893–1973) německý malíř, kunsthistorik a ředitel muzea
Karl Hohenlohe, též Karel Albrecht Hohenlohe-Schillingsfürst (* 1960), rakouský navinář a podnikatel v oblasti médií

Literatura

Evropa v proměnách staletí. Praha: Libri, 2001. 766 s. ISBN 80-7277-025-X.

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 ==Historie rodu==
-Prvním známým [[hrabě]]tem z Hohenlohe byl [[Jindřich z Hohenlohe|Jindřich (Heinrich)]] (1180). [[Jindřich III. z Hohenlohe]] (1244–1249) a [[Gottfried z Hohenlohe]] (1297–1302) byli [[Velmistři řádu německých rytířů|velmistry řádu Německých rytířů]]. V roce 1450 byli povýšeni na [[Říšské stavy|bezprostřední říšská hrabata]]. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na [[Říšský kníže|říšská knížata]]. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku [[Napoleonské války|Napoleonských válek]] zabrán [[Württemberské království|Württemberským královstvím]].
+Prvním známým [[hrabě]]tem z Hohenlohe byl [[Jindřich z Hohenlohe|Jindřich (Heinrich)]] (1180). [[Jindřich III. z Hohenlohe]] (1244–1249) a [[Gottfried z Hohenlohe]] (1297–1302) byli [[Velmistři řádu německých rytířů|velmistry řádu Německých rytířů]]. V roce 1450 byli povýšeni na [[Říšské stavy|bezprostřední říšská hrabata]]. Rod se v průběhu věků rozdělil na několik větví a v roce 1744 byli povýšeni na [[Říšský kníže|říšská knížata]]. V roce 1806 byl jejich státeček v důsledku [[Napoleonské války|napoleonských válek]] zabrán [[Württemberské království|Württemberským královstvím]].
 Roku 1840 větev [[Hohenlohe-Schillingsfürst]] získala [[Ratibořské knížectví]].