Umajjovci: Porovnání verzí
trochu jsem to vylepšil XD značka: editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 213.226.216.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ivannah |
||
Řádek 27: | Řádek 27: | ||
| zánik = |
| zánik = |
||
}} |
}} |
||
'''Umajjovci''' byli první |
'''Umajjovci''' byli první dynastie [[Chalífa|chalífů]] vládnoucí arabskému [[chalífát]]u v letech [[661]] až [[750]]. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantický oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce. |
||
== Posloupnost == |
== Posloupnost == |
Verze z 18. 12. 2013, 10:44
Šablona:Infobox zaniklý stát Umajjovci byli první dynastie chalífů vládnoucí arabskému chalífátu v letech 661 až 750. Navázali na výboje v době volených chalífů a vytvořili říši sahající od povodí řeky Indu po Atlantický oceán, od Jemenu po Kavkaz a střední Asii. Sídelním městem Umajjovců byl Damašek. Samotná dynastie se dělila na rodové větve Sufjánovců vládnoucí v letech 661–683 a Marvánovců vládnoucí v letech 683–750. Roku 747 vypuklo rozsáhlé povstání iniciované šíity, které způsobilo pád dynastie Umajjovců a přivedlo k nejvyšší moci v chalífátu Abbásovce.
Posloupnost
- Mu‘ávija I. (661–680)
- Jazíd I. (680–683)
- Mu‘ávija II. (683)
- Marván I. (683–685)
- Abdulmalik (685–705)
- al-Valíd I. (705–715)
- Sulajmán (715–717)
- Umar II. (717–720)
- Jazíd II. (720–724)
- Hišám (724–743)
- al-Valíd II. (743–744)
- Jazíd III. (744)
- Ibráhím (744)
- Marván II. (744–750)
Španělští Umajjovci
Poté, co byl Marván II. poražen Abú-l-Abbásem a moci v chalífátu se chopila dynastie Abbásovců, založil Hišámův vnuk Abdurrahmán I. na Pyrenejském poloostrově Córdobský emirát (později Córdobský chalífát), stát prakticky nezávislý na moci abbásovských chalífů. Tato nezávislost se projevila i tím, že jeho potomci užívali od roku 929 titul chalífa.
- Abd ar-Rahmán I. (756–788)
- Hišám I. (788–796)
- al-Hakam I. (796–822)
- Abd ar-Rahmán II. (822–852)
- Muhammad I. (852–886)
- al-Mundhir (886–888)
- Abdulláh (888–912)
- Abd ar-Rahmán III. (912–961)
- al-Hakam II. (961–976)
- Hišám II. (976–1009 a 1010–1013)
- Muhammad II. al-Mahdí (1009)
- Sulajmán al-Musta'ín (1009–1010 a 1013–1016)
- Abd ar-Rahmán IV. (1018)
- Abd ar-Rahmán V. (1023)
- Muhammad III. (1023–1025)
- Hišám III. (1027–1031)
Literatura
- TAUER, Felix, Svět islámu, Praha, Vyšehrad, 1984.