Přeskočit na obsah

Smolenská jaderná elektrárna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smolenská jaderná elektrárna
Jaderná elektrárna Smolensk
Jaderná elektrárna Smolensk
StátRuskoRusko Rusko
UmístěníDěsnogorsk, Smolenská oblast
Stavv provozu
Začátek výstavby1. října 1975
Dokončení30. září 1983
Plánovaná životnost45 let
VlastníkRosenergoatom
ZhotovitelAtomenergoprojekt
ProvozovatelRosenergoatom
Jaderná elektrárna
Reaktory v provozu3 × 1000 MW
Plánované reaktory4 × 1255 MW
Typ reaktorůRBMK-1000
PalivoUran 235U
Elektrická energie
Celkový výkon3000 MW
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Smolenská jaderná elektrárna (rusky Смоленская АЭС) je jaderná elektrárna v Rusku. Nachází se u západních hranic Ruska, 3 km od města Děsnogorsk ve Smolenské oblasti. Hlavním konstruktérem elektrárny byl Nikolaj Dolležal.[1] Tato elektrárna je také jednou ze čtyř, která je technickým řešením podobná Černobylské jaderné elektrárně V. I. Lenina.

Historie a technické informace

[editovat | editovat zdroj]

Smolenská jaderná elektrárna začala být plánována v druhé polovině 60. let, protože v oblasti začaly být budovány závody na zpracování rašeliny, které vyžadovaly velké množství elektrické energie.

Jako staveniště bylo vybráno místo asi 100 kilometrů jihovýchodně od města Smolensk. Nové město s názvem Děsnogorsk bylo založeno speciálně pro jadernou elektrárnu a její stavitele a později i její zaměstnance.

Stavba prvního reaktoru byla zahájena 1. října roku 1975. Druhý reaktor prvního dvojbloku RBMK následoval 1. června 1976. Blok č. 1 byl synchronizován se sítí 9. 9. 1982 a do komerčního provozu vstoupil 30. 9. 1983. Integrace druhého bloku do sítě proběhlo 31. 5. 1985 a jeho komerční provoz byl zahájen 2. 7. 1985.

Expanze na 4000 MW

[editovat | editovat zdroj]

Ještě při stavbě prvních dvou bloků byl na konci 70. let přijat návrh na rozšíření výkonu elektrárny na 4000 MW dostavbou dalšího dvojbloku RBMK s pokročilými technologiemi oproti prvním dvěma blokům.

Stavba třetího reaktoru započala 1. 5. 1984 a čtvrtého 1. 10. 1984. I přes černobylskou havárii a velké ekonomické problémy v SSSR byl třetí blok připojen do sítě 17. ledna 1990 a posléze spuštěn 12. října 1990. Jde o poslední reaktor RBMK dokončený po černobylské havárii a poslední jaderný reaktor dokončený v SSSR před jeho zhroucením.

Stavba čtvrtého reaktoru byla zastavena roku 1993 a zrušena roku 1999, ačkoli byl v prosinci 2004 stále Smolensk-4 uveden jako „plánovaný“.[2]

Expanze na 6000 nebo 7000 MW

[editovat | editovat zdroj]

Společně s expanzí na 4000 MW bylo v budoucnu plánováno rozšířit elektrárnu na 6000 MW nebo 7000 MW dostavbou buď dalšího dvojbloku RBMK-1000 nebo dvou bloků RBMK-1500. Po roce 1986 dvou reaktorů VVER-1000/320. Tento plán se však nikdy neuskutečnil a po rozpadu SSSR byl zrušen a nahrazen plánem na stavbu nové elektrárny.[3]

Nová elektrárna

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Smolenská jaderná elektrárna II.

Existuje také plán nahradit stávající elektrárnu dvěma, později čtyřmi bloky VVER-TOI (VVER-1300/510), stavba by měla započít v první polovině 20. let 21. století a první blok by měl být spuštěn souběžně s odstavením prvního ve stávající elektrárně.[4]

Informace o reaktorech

[editovat | editovat zdroj]
Reaktor Typ reaktoru Výkon Zahájení

výstavby

Připojení k síti Uvedení do provozu Uzavření
Čistý Hrubý
Smolensk-1 RBMK-1000 925 MW 1000 MW 1. 10. 1975 9. 12. 1982 30. 9. 1983 2027
Smolensk-2 RBMK-1000 925 MW 1000 MW 1. 6. 1976 31. 5. 1985 2. 7. 1985 2030
Smolensk-3 RBMK-1000 925 MW 1000 MW 1. 5. 1984 17. 1. 1990 12. 10. 1990 2034
Smolensk-4 RBMK-1000 925 MW 1000 MW 1. 10. 1984 Výstavba zrušena 1. prosince 1993
Smolensk-5 RBMK-1500 1380 MW 1500 MW Plány na výstavbu zrušeny v roce 1986
Smolensk-6 RBMK-1500 1380 MW 1500 MW Plány na výstavbu zrušeny v roce 1986
  1. Přírodovědecký časopis Vesmír[nedostupný zdroj]
  2. RUSSIAN. www-pub.iaea.org [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-18. 
  3. Kernkraftwerk Smolensk – Nucleopedia. de.nucleopedia.org [online]. [cit. 2021-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-24. 
  4. Archivovaná kopie. bellona.org [online]. [cit. 2020-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-26. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]