Přeskočit na obsah

Sloup Nejsvětější Trojice (Kadaň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sloup Nejsvětější Trojice
Základní údaje
Kód památky35002/5-1699 (PkMISSezObrWD)
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled na sloup Nejsvětější Trojice v Kadani
Pohled na sloup Nejsvětější Trojice s Radniční věží v pozadí

Sloup Nejsvětější Trojice v Kadani je barokní sakrální památka postavená ke slávě Boží v letech 17531755. Jeho hlavním účelem byla okázalá oslava katolické církve a víry, částečně vyvolaná pocitem vděčnosti za ukončení moru. Morový sloup dominuje středu hlavního kadaňského náměstí – Mírovém náměstí – v Kadaňské památkové rezervaci.

V rámci stavebního rozvoje města bylo v polovině 18. století rozhodnuto o vyzdvižení zhruba 25 m vysokého pískovcového sloupu s bohatou sochařskou výzdobou.[1] Hlavní sochařská práce je připisována Josefu Weitzmannovi, který také byl autorem sochy svatého Jana Nepomuckého z roku 1741 u nádraží, přemístěné do ulice Kpt. Jaroše u domu čp. 612.[1]

Kromě sousoší Nejsvětější Trojice na vrcholu se zde nachází i socha Panny Marie Immaculty.[1] Pod ní na římse se dále nachází socha svatého Rocha se psem a s bochníkem chleba v tlamě. Po ním je nápis chronogramem:

DIVInae trIaDI VIrgIneae genItrICI DIVIsq Ve PatronIs sUIs stIrps roChIanae roChIanae pieta eremit

Pod kartuší je zamřížovaná nika, zaklenutá odsazeným obloukem. Na sloupu jsou dále sochy svatého Isidora z Madridu, svatého Floriána, svaté Kateřiny, svaté Rozálie z Palerma s lebkou a s věncem růží, svaté Alžběty Durynské, svatého Františka Xaverského, svaté Barbory, svatého Františka Serafinského z Assisi, které jsou doplněny postavami andělíčků ve vysokém reliéfu.[1] Na sloupu a kolem něj je patrná šestiboká balustráda se šesti dekorativními vázami a patnácti pískovcovými patníky propojených železnými kovanými řetězy.

Restaurátorské práce

[editovat | editovat zdroj]

První restaurátorské práce byly na sloupu proveden v roce 1959. V následujícím roce proběhl první průzkum v rámci přípravy pro vyhlášení památkové rezervace v Kadani. Na restaurátorských pracích v polovině minulého století se podíleli Qido Adamec, Jana Adamcová a Vladimír Bartuněk.[1] Teprve v letech 19982000 došlo k dalšímu velkému zásahu na vzhledu sloupu zásluhou restaurátora Ivana Hamáčka.

  1. a b c d e PACHNER, Jaroslav; SEDLÁČEK, Hugo. Památky Kadaně. 2009. vyd. Kadaň: Město Kadaň, 2009. 251 s. ISBN 978-80-254-5947-8. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech II.. Praha: Academia, 1978. S. 15. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]