Skleněný pokoj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O filmu natočeném podle románu pojednává článek Skleněný pokoj (film).
Skleněný pokoj
AutorSimon Mawer
Původní názevThe Glass Room
Jazykanglicky
Žánrbeletrie, historická fikce
VydavatelOther Press (USA) a Little, Brown and Company (Spojené království)
Datum vydání2009
Typ médiakniha
Počet stran406
ISBN978-1590513965
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skleněný pokoj (v anglickém originále The Glass Room) je román britského autora Simona Mawera. V roce 2009 ho vydalo nakladatelství Other PressUSA a Little Brown ve Spojeném království. Kniha byla v roce 2009 zařazena do užšího seznamu na Man Bookerovu cenu. Česky knihu vydalo nakladatelství Kniha Zlín, autorem českého překladu je Lukáš Novák.

Shrnutí obsahu[editovat | editovat zdroj]

Novomanželé Landauerovi pověří německého architekta Rainera von Abt, aby postavil moderní dům v Československu. Dům Landauerových (shoduje se s brněnskou vilou Tugendhat) se stává mistrovským dílem minimalismu, se skleněnou místností uprostřed. S vypuknutím druhé světové války musí nešťastná rodina uprchnout ze země. Zatímco se Landauerovi snaží uchytit v cizině, jejich domov zažívá střídání nových majitelů, z nichž se každý stává v jistém smyslu obětí prokletí skleněné místnosti.

Ačkoli jde o smyšlený děj, v knize se vedle sebe objevují fiktivní postavy spolu s některými skutečnými historickými osobami, jako například česká hudební skladatelka Vítězslava Kaprálová.[1]

Přijetí[editovat | editovat zdroj]

V září 2009 byl Skleněný pokoj jednou ze šesti povídek vybraných do užšího výběru na Man Bookerovu cenu.[2] Kniha byla označena za nejlepší knihu roku 2009 v The Economist, The Daily Telegraph, Financial Times, London Evening Standard, The Observer a Slate.com. Kladně byl přijat také v The Washington Post.[3]

Dcera někdejšího vlastníka vily Daniela Hammer-Tugendhatová říká, že ona a celá její rodina knihu odsuzují:

"Pro mě je to další krádež. Nejdřív nám nacisté vzali náš dům a teď nám Mawer vzal i náš příběh. Ten román není o naší rodině, ten je proti naší rodině. Jsem z něj vzteky bez sebe.'"

Hammerová ještě dodává, i že navzdory Mawerovu tvrzení, že kniha není o rodině Tugendhatových, nakonec stejně každý uvěří, že toto je skutečný příběh domu a rodiny:

"Proč si vymyslel takovou mickeymouseovskou rodinu, kde se vyprávějí neuvěřitelné lži o mém otci? Umíte si představit, že by o vašich rodičích někdo napsal knihu plnou výmyslů? Aniž by kohokoli z rodiny kontaktoval? ...Není to nijak dobrá kniha. Jediný důvod, proč se tak proslavil, je, že psal o vile Tugendhat. Pro mě to jsou paraziti, kteří skočí na tenhle dům a vytřískají z něj slávu. Nevidím na tom nic pozitivního. Vy snad ano?"

[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Glass Room na anglické Wikipedii.

  1. Private Passions. BBC 3 (2011)
  2. Man Booker shortlist is announced [online]. BBC News, 8 September 2009 [cit. 2012-04-19]. Dostupné online. 
  3. Book World: Ron Charles reviews 'The Glass Room' by Simon Mawer. The Washington Post. 11 November 2009. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-25. 
  4. Alice Horáčková. Ta vila mě zabije, říká dcera majitelů Daniela Hammer-Tugendhatová [online]. IDNES [cit. 2012-03-18]. Dostupné online.