Skalický vrch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Skalický vrch
Skalický vrch z východu
Skalický vrch z východu

Vrchol 484 m n. m.
Prominence 120 m ↓
Izolace 1.4 km → Chotovický vrch
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Ralské pahorkatiny
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Ralská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Cvikovská pahorkatina / Sloupská vrchovina / Skalická část[1]
Souřadnice
Skalický vrch
Skalický vrch
Hornina pískovec, čedič
Povodí Ploučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Skalický vrch je jeden ze dvou dominantních kopců u obce Skalice u České Lípy. Bývala na něm restaurace, na vrchol vede naučná stezka a je odtud výhled na město Česká Lípa. Je součástí Cvikovské pahorkatiny.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kopec na katastru Skalice 747904 je vysoký 484 m n. m., od centra Skalice je jihovýchodním směrem vzdálený vzdušnou čarou 250 metrů. Je přístupný klikaticí se cestou od severní části obce, která je využita i jako naučná stezka Skalicí. Vrch má základ z pískovce, horní část je čedičová, kuželovitého tvaru a ze všech stran vč. vrcholu a suťových svahů je zalesněna. Vrcholová plošinka převyšuje obec asi o 180 metrů. Na vrcholu jsou znatelné zbytky základů staveb. Výhled je omezen jen na jižní stranu. V pískovci bylo vytěženo několik jeskyní, které jsou obývány netopýry.

Skalický vrch je členem výrazné trojice vrchů, jež tvoří krajinnou dominantu severozápadní části Českolipska. Trojici doplňuje 1,4 km severovýchodně vzdálený, o něco vyšší Chotovický vrch (498 m) a nižší Lipovec (424 m) vzdálený 1,2 km vsv..[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Druhý z dominantních kopců v okolí, Chotovický vrch, se kdysi nazýval Lužický, a protože mezi ním a Skalickým probíhala kdysi hranice Čech s Horní Lužicí, byl Skalický vrch nazýván i Českým vrchem, zde obvykle německy Böhmischer Berg. V roce 1848 se zdejší Němci jej přejmenovali na Německý vrch čili Deutscher Berg, ale toto pojmenování se neujalo.

Od roku 1732 zde dalších 50 let stála poustevna, kde se několik poustevníků vystřídalo. Žil zde i známý Samuel Görner po svém odchodu ze Sloupu v Čechách.

Od roku 1892 byly na vrchol z obce vytyčeny cesty a čtyři roky poté byla na něm postavena vyhlídka a srub jako přístřešek. Srub v roce 1927 vyhořel a o 6 let později zde byla postavena Ferdinandova bouda, která sloužila i jako hostinec. Po roce 1945 stavba zanikla.

Cesta vzhůru na Skalický vrch

Chráněný lom[editovat | editovat zdroj]

Na severním úpatí byl rozsáhlý podzemní pískovcový kamenolom, založený na přelomu 18. a 19. století. Těžit písek pro sklářské účely se zde přestalo kolem roku 1880. Dovnitř vedlo šest vstupů oddělených pilíři. Šířka podzemních prostor dosahovala 110 metrů, hloubka 40 m, výška až 8 m. Lom byl později uzavřen mřížemi a od roku 2012 je chráněn jako přírodní památka Skalice u České Lípy.[3]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Ze vsi vede přes vrchol modře značená Naučná stezka po památkách obce Skalice u České Lípy. Pod kopcem jsou vedeny cyklotrasy z Nového Boru č.3062 a 3054. Trasy pro cyklisty a pěší turisty vedou dole v obci zčásti souběžně.

Přes Skalici mimo autobusových linek vede i železniční trať 080 z České Lípy, na okraji obce je na ní zastávka Skalice u České Lípy.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
  2. Základní mapy ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2013-12-29]. Dostupné online. 
  3. PEŠA, Vladimír. Podzemní lomy na Českolipsku. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2004, s. 93. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-07-5. 
  4. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa ., 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]