Sixt Palma Močidlanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sixt Palma Močidlanský
Narození 6. srpna 1569
Praha
Úmrtí Desetiletí od 1620
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Sixt Palma Močidlanský (6. srpen 1569, Praha - po 1620) byl pražský měšťan, český knihtiskař a náboženský spisovatel, autor mnoha protikatolických písní a traktátů.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn pražského měšťana a byl určen k duchovnímu stavu; proto se mu dostalo vyššího vzdělání, studoval teologii. Nevstoupil ale do stavu kněžského, věnoval se spisovatelství a zřídil si na Novém městě pražském tiskárnu.[2][p 1]

V roce 1602 byl zatčen a nadosmrti vypovězen za nepovolené vydání Písně horlivé o M. Janovi z Husince a Písně o dobývání pevnosti Kanýže. Roku 1606 se tajně vrátil do Čech a roku 1609 byl přijata jeho stížnost a byla mu navrácena tiskárna. Informace o Sixtu Palmovi mizí v předbělohorské době.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vydával satirické a politické skladby,[4] ale také písně, traktáty, výklady teologické, modlitby, většinou drobné formátem i objemem.[5] Podporoval přitom protestanty. V roce 1595 vydal Písně na historie staro a novozákonní a žalmy kající, v roce 1598 Píseň o sv. Jánu apoštolu. Sám složil Píseň horlivou o M. Janovi z Husince. Tato Palmova píseň útočila již roku 1602 proti jezuitům a připomínala současníkům husitskou revoluční minulost.[6]

Největší rozruch vyvolalo vydání Písně o dobývání pevnosti Kanýže roku 1602. Text, jenž je samostatným zpracováním německého originálu, vypadá, jako by popisoval historickou událost, neúspěch Habsburků při pokusu o dobytí pevnosti Kaniže z turecké moci. Tuto porážku interpretuje jako důkaz nezdaru katolické politiky a jako potvrzení pravosti protestantské víry. Sixt Palma si byl ošemetnosti textu vědom, a proto ho vytiskl bez označení místa, jména tiskárny a roku. Byl však udán a odsouzen do vězení. Po 8 měsících těžkého věznění byl v březnu 1603 propuštěn za podmínky, že do čtrnácti dnů opustí zemi. Přes různé spekulace o jeho dřívějším návratu se zřejmě oficiálně mohl vrátit do Prahy až v roce 1617.[7] Dlouho v ní však nepobyl. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 musel jako protestant znovu vlast opustit. Zemřel během třicetileté války, pravděpodobně v Německu.[8]

Jako literáta charakterizuje Palmu záliba v skládání veršovaném. Vycvičil se na žalmech, ač formou často podléhá písničkám lidovým. V roce 1617 vydal Kancionál. Profesor Vlček uvádí, že „celkem spisů Palmových počítá se do třiceti", což potvrzuje i Lexikon české literatury.[9][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Novější Lexikon české literatury uvádí, že pocházel z nuzného prostředí a proto nemohl bohosloví vystudovat. Z nutnosti se živil krejčovstvím.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Příruční slovník naučný. 3. díl. Vyd. 1. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1966. 959 s. cnb000279018. S. 503.
  2. VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury. I, [Od nejstarších dob k století XVIII.]. 3. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1940. 763 s. cnb000809657. S. 638.
  3. a b OPELÍK, jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Sixt Palma Močidlanský, s. 772-773. 
  4. kol.: Panorama české literatury, Olomouc, Rubico 1994.
  5. Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: 19. díl. J. Otto, 1902. 1051 s. cnb000277218. S. 116.
  6. HRABÁK, Josef, ed. a MUKAŘOVSKÝ, Jan, ed. Dějiny české literatury. [Díl] 1, Starší česká literatura. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1959. 531 s. cnb000188336. S. 353, 355 a 357.
  7. VEČEŘOVÁ Petra. Každodennost pražských tiskařů v 16. a na počátku 17. století. In: Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska : sborník z 15. odborné konference Olomouc, 22. - 23. listopadu 2006 / Brno : Sdružení knihovnen ČR Brno, 2007. cnb001659080. Stať je otištěna na s. 83-97, o Palmovi viz str. 88. Dostupné online
  8. http://portaro.eu/huav/authorities/158072#?id=TUvzb8H0SmqvlEwT4JISNw&pageSize=30&sorting=default
  9. VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury. I, [Od nejstarších dob k století XVIII.]. 3. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1940. 763 s. cnb000809657. S. 641.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. V Praze: 19. díl. J. Otto, 1902. 1051 s. cnb000277218. S. 116. Dostupné online
  • ŠKARKA, Antonín. Ze zápasů nekatolického tisku s protireformací: (literární a tiskařská aféra z r. 1602). Zvláštní otisk z Českého časopisu historického, XLII, seš. 1-4. V Praze: [A. Škarka, 1936]. 130 s. cnb000797907.
  • VLČEK, Jaroslav. Dějiny české literatury. I, [Od nejstarších dob k století XVIII.]. 3. vyd. V Praze: L. Mazáč, 1940. 763 s. cnb000809657. S. 638–641.
  • OPELÍK, jiří. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0708-3. Kapitola Sixt Palma Močidlanský, s. 772-773. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]