Sigmundsherberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městysu v Rakousku. O české obci pojednává článek Rešice.
Sigmundsherberg
Farní kostel sv. Kryštofa v Sigmundsherbergu
Farní kostel sv. Kryštofa v Sigmundsherbergu
Sigmundsherberg – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 429 m n. m.
Stát RakouskoRakousko Rakousko
spolková země Dolní Rakousy
okres Horn
Sigmundsherberg na mapě
Poloha městyse v okrese Horn
Sigmundsherberg
Sigmundsherberg
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 47,96 km²
Počet obyvatel 1 661 (2016)
Hustota zalidnění 34,6 obyv./km²
Správa
Status městys
Oficiální web www.sigmundsherberg.gv.at
E-mail marktgemeinde@sigmundsherberg.gv.at
Telefonní předvolba 02983
PSČ 3751
Označení vozidel HO
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sigmundsherberg je městys v Rakousku ve spolkové zemi Dolní Rakousy v okrese Horn. Žije v něm 1 661 obyvatel (podle sčítání z roku 2016).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Sigmundsherberg se nachází v severní části spolkové země Dolní Rakousy v regionu Waldviertel. Leží asi 7 km severovýchodně od okresního města Horn. Prochází jím silnice B45, která vede přes Sigmundsherberg z Hornu do Pulkau. Rozloha území městysu činí 47,96 km2, z nichž 28,5% je zalesněných.

Členění[editovat | editovat zdroj]

Území městyse Sigmundsherberg se skládá z devíti částí:

  • Brugg
  • Kainrath
  • Missingdorf
  • Rodingersdorf
  • Röhrawiesen
  • Sigmundsherberg
  • Theras
  • Therasburg
  • Walkenstein

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka pochází z roku 1302. Jedna pověst praví, že císař Zikmund při lovu ve zdejších lesích zbloudil. Místní chudí rolníci jej přátelsky přijali a následující ráno jim císař řekl, aby se vesnice od té doby nazývala Sigmundsherberg. V roce 1425 městys zdevastovali Husité a mezi lety 1619 a 1620, když tudy projížděla císařská vojska z Vídně do Čech, je napodobili vojáci.

Od roku 1867 tudy vede Dráha císaře Františka Josefa, která přinesla do místa další rozvoj. Během první světové války byl v Sigmundsherbergu postaven největší zajatecký tábor na území tehdejšího Rakouska-Uherska. Bylo tu uvězněno kolem 40 000 vojáků a 1 400 důstojníků. Po ukončení války tábor rozpustili a dnes po něm zbyla jen kaplička.

Mezi pozoruhodnosti Sigmundsherbergu patří i farní kostel sv. Kryštofa z roku 1937, poutní kostel Povýšení Svatého Kříže datovaný z roku 1112 v Therasu. V roce 1987 bylo v městysu otevřeno železniční muzeum.[1]

Politika[editovat | editovat zdroj]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 1920–1923: Josef Bachmaier
  • 1923–1934: Anton Huber
  • 1934–1938: Franz Stift
  • 1938–1945: Franz Siegert
  • 1945–1962: Josef Gassner (SPÖ)
  • 1962–1986: Ernest Schmid
  • 1986–2005: Josef Waldher
  • od roku 2005: Franz Göd (ÖVP)

Pozoruhodnosti[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.geomix.at [online]. [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-11. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]