Shannonův teorém

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Shannonův teorém (Nyquistův teorém, Kotělnikovův teorém, Nyquistův-Shannonův teorém, Shannonův-Nyquistův-Kotělnikovův teorém, apod.)

„Přesná rekonstrukce spojitého, frekvenčně omezeného signálu z jeho vzorků je možná tehdy, pokud byla vzorkovací frekvence vyšší než dvojnásobek nejvyšší harmonické složky vzorkovaného signálu.“

Shannonův teorém a vzorkovací frekvence v praxi[editovat | editovat zdroj]

V praxi se tedy vzorkovací frekvence volí dvakrát větší plus ještě malá rezerva než je maximální požadovaná přenášená frekvence. V telekomunikacích je to např. 8 kHz neboť je třeba přenášet pouze signály ve standardním telefonním pásmu (od 0,3 do 3,4 kHz zaokrouhleno směrem nahoru 4 kHz). Například u záznamu na CD je to 44,1 kHz neboť průměrné zdravé lidské ucho slyší maximálně cca do 20 kHz a tudíž vzorkovací frekvence 44,1 kHz byla zvolena s určitou rezervou.

Shannonův teorém lze vyjádřit vztahem

kde je frekvence vzorkování, je maximální frekvence, která se vyskytuje v signálu.

V případě použití nižší vzorkovací frekvence může dojít k tzv. aliasingu, kdy rekonstruovaný signál je výrazně odlišný od původního vzorkovaného signálu.

Shannonův teorém pro vzorkování obrazu[editovat | editovat zdroj]

Nechť f(x,y) je spojitá funkce obrazu. Vzorkováním funkce f(x,y) rozumíme reprezentaci této funkce pomocí matice (označme ji d(x,y)).

Dále definujme konvoluci dvou funkcí f(x),g(x)L1 jako

Označme F(u,v) jako Fourierovu transformaci funkce f(x,y).

Definujme ještě tzv. delta funkci δ, pro kterou platí:

Pak vzorkování s krokem Δx, Δy je pouze násobení funkce obrazu nekonečným polem delta funkcí s(x,y) definovaným jako

Tedy: d(x,y) = f(x,y)s(x,y)

Platí, že Fourieova transformace funkce s(x,y) má tvar,

Díky konvolučnímu teorému, který říká:

platí, že

Vzorkování je pak konvoluce Fourierova obrazu F funkce f s polem delta funkcí D. To znamená, že D(u,v) je nekonečné pole Fourierových obrazů funkce f. Při vzorkování s menším krokem se tyto obrazy od sebe vzdalují a naopak při vzorkování s delším krokem se k sobě přibližují. Pokud vzorkujeme příliš řídce, mohou se tyto obrazy protnout a vzniká efekt zvaný aliasing. Pokud je funkce frekvenčně omezená, je možné ji navzorkovat beze ztráty informace (tzn., že je možné ze vzorků opět získat funkci f v původní podobě).

Dle Shannonova teorému je pak ideální frekvence pro vzorkování rovna dvojnásobku maximální frekvence vyskytující se ve funkci f. Při vzorkování s krokem menším, než je polovina periody maximální frekvence, vzorkuji zbytečně moc. Při kroku větším než polovina periody maximální frekvence se Fourierovy obrazy protnou a vzniká alias.

Související články[editovat | editovat zdroj]