Seznam popravených osob v Československu před druhou světovou válkou
Toto je seznam osob, které byly popraveny za první a druhé Československé republiky. Ač byli vrazi běžně odsuzováni k trestu smrti, tak ve většině případů jim byla udělena prezidentem milost a trest změněn buďto na těžký žalář doživotní nebo na těžký žalář kratšího trvání. Trest smrti byl zákonem o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852 stanoven za vraždu, loupežné zabití (neúmyslné zabití při loupeži), žhářství a zlomyslné poškození cizího majetku. V případě posledních dvou zločinů však jen v případě, že byla následkem zločinu smrt, kterou mohl pachatel předvídat. [1] Rovněž byl trest smrti stanoven za některé zločiny proti státu.
Seznam[editovat | editovat zdroj]
| Jméno | zločin | počet obětí | počet přeživších obětí | místo popravy | datum popravy |
|---|---|---|---|---|---|
| Alois Heis, Josef Foglatanc, Alois Hanzák | Sebepoškození v době bojů na Slovensku - sporná legálnost vojenského rozsudku | Slovensko | 17.6. 1919 | ||
| František Bareš, František Pilát, Antonín Smitek, Karel Dostál, Jaroslav Laštovka, František Linc | Drancování v době bojů na Slovensku - sporná legálnost vojenského rozsudku | Veľký Lapáš | 20.6. 1919 | ||
| Jan Žatko | Vzpoura | Rožňava | 22.8. 1919 | ||
| Josef Kolínský | loupežná vražda v hodinářství [2] | 3 | Pankrác | 24.1. 1923 | |
| Ludvík Novák | Loupežná vražda | 2 | Tábor | 9.1. 1923 | |
| Jindřich Bažant | Vražda dvou milenek a pokus o vraždu třetí milenky | 2 | 1 | Kutná Hora | 28.6. 1927 |
| Franz Sandtner | brutálně vyvraždil rodinu včetně dvou dětí | 5 | 1 | Plzeň | 1.7. 1927 |
| Martin Lecián | Loupežný sériový vrah | 4 | 2 | Olomouc | 6.10. 1927 |
| Ludvík Bognár | Loupežná vražda a čtyři vraždy při pokusech o zatčení | 5 | Bratislava | 31.10. 1929 | |
| František Ellinger | Vražda četníka a jeho manželky, pokus o vraždu jejich dětí | 2 | 2 | Věznice Znojmo | 1.12. 1930 |
| František Lukšík | Brutální loupežná vražda mladé ženy | 1 | Karlovo náměstí | 6.12. 1930 | |
| Josef Havlík | vražda a pokus o vraždu | 1 | 1 | Karlovo náměstí | 11.3. 1933 |
| Rudolf Dzieržawa | vražda četníka[3] | 1 | 4.11. 1933 | ||
| Antonín Weis | dvojnásobná loupežná vražda | 2 | Cheb | 13.4. 1935 | |
| Jindřich Musil | loupežná vražda | 30.7. 1936 | |||
| Jan Tvarůžek | loupežná vražda faráře | 1 | Cejl (Brno) | 5.5. 1937 | |
| Ladislav Šajtar | loupežná masová vražda kvůli třem korunám[4] | 3 | 21.1. 1938 | ||
| František Wörös | Nitra | 2.2. 1938 | |||
| Josef Krejza | vojenská zrada | Věznice Pankrác | 22.5. 1938 | ||
| Edmund Kalmár | předal Nacistickému Německu informace o československých pohraničních opevněních[5] | Věznice Hradčany | 24.9 1938 | ||
| Alois Wünsch | Špionáž pro Maďarsko | 30.9. 1938 | |||
| Svatoslav Štěpánek | Sériový sexuální vrah žen, dívky (pokus) a chlapce | 3 (a ještě 2 neprokázané) | 2 | Věznice Pankrác | 7.11. 1938 |
| Josef Jambor | loupežná vražda | 1 | 16.11. 1938 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ZÁKON ZE DNE 27.5.1852 TRESTNÍ ZÁKON O ZLOČINECH, PŘEČINECH A PŘESTUPCÍCH [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Josef Kolínský [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ VYKONANÉ ROZSUDKY SMRTI V RČS V LETECH 1918 - 1939 [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Historik Radek Polách připomněl osudy vrahů i jejich obětí 3.5.2016 ZDROJ: HTTPS://NOVOJICINSKY.DENIK.CZ/ZPRAVY_REGION/HISTORIK-RADEK-POLACH-PRIPOMNEL-OSUDY-VRAHU-I-JEJICH-OBETI-20160503.HTML [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.
- ↑ 23.5.2011 - Viset nechci, radši mě zastřelte [online]. [cit. 2019-06-08]. Dostupné online.