Sellnerova stezka
| Sellnerova stezka | |
|---|---|
 Rozcestník v blízkosti skalních bytů Suchý mlýn | |
| Základní informace | |
| Typ | turistická stezka |
| Délka | 15,6 km |
| Provozovatel | Klub českých turistů |
| Datum otevření | 2000 |
| Značení |  zelená značka |
| Sezóna | jaro, podzim |
| Lokalizace | |
| Poloha |  ČeskoOkres Mladá Boleslav, Okres Mělník, Okres Česká Lípa |
| Start | Železniční stanice Bezděz |
| Cíl | Železniční stanice Skalsko |
| Výškový rozdíl | 94 m |
| Nejvyšší bod | U železniční stanice Bezděz 337 m |
| Nejnižší bod | Železniční stanice Skalsko 243 m |
| Zajímavosti | Skalní útvary v údolí Strenického potoka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sellnerova stezka je 15,6 km[p 1] dlouhá zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů na území okresů Mladá Boleslav, Mělník a Česká Lípa vyznačená v roce 2000.[1]
Průběh[editovat | editovat zdroj]
Z železniční stanice Bezděz je trasa vedena lesem k samotě Pankrác, poté údolím k silnici II/273, načež pod Bezdědicemi odbočuje do údolí Strenického potoka. Zde míjí Suchý mlýn, areál skalních obydlí,[1] a pokračuje údolím ke Spálenému mlýnu, pozůstatkům zčásti do skály vytesaného vodního mlýna opuštěného již za třicetileté války.[1] Další uměle rozšířená jeskyně, Petrovina, se nachází ve skalním sloupu v úzké strži nad značenou trasou u obce Březovice. V místě, kde je trasa přivedena na silnici mezi Březovicemi a Doubravicemi, míjí na úzkém ostrohu nad cestou ležící Sellnerovo hradiště.[2] Údolí Strenického potoka trasa opouští pod Trnovou a je vedena přes obec po silnici kolem vodní nádrže Sudoměř, krátce po silnici II/259, kolem železniční stanice Sudoměř do železniční stanice Skalsko.
Název[editovat | editovat zdroj]
Stezka je pojmenována po okresním školním inspektorovi a regionálním spisovateli Karlu Sellnerovi. Ten mezi lety 1897–1901 vyučoval v březovické škole, a v údolí Strenického potoka učinil několik archeologických objevů. Prostor tohoto údolí převzal Sellner jako dějiště historických povídek a románů Poslední (1928), Tajemný rytíř (1931) nebo Petrovský (1945).[3]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
-
Rozcestník u samoty Pankrác -
Skalní byty Suchý mlýn -
Ve skále vytesaný náhon k zaniklému Spálenému mlýnu -
Ve skále vytesaný mlýnský výpustek Spáleného mlýna -
Vstup do jeskyně Petrovina -
Vesnice Trnová -
Rozcestník v Trnové -
Hráz vodní nádrže Sudoměř -
Železniční stanice Skalsko
,_statek_%C4%8D%C3%ADslo_24.jpg)
_-_Rozcestn%C3%ADk.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c MUDROVÁ, Ivana; SEJK, Karel. Kam značky nevedou: a další zajímavá místa, II.. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-763-6. S. 10–27.
- ↑ STREDOVEK.COM - hradiště - Doubravice - Nosalov. www.stredovek.com [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ MÜLLER, Josef. Sellnerovou stezkou. [s.l.]: Vlastivědná společnost Mladoboleslavska, 2001. S. 3.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sellnerova stezka na Wikimedia Commons
