Sellnerova stezka
Sellnerova stezka | |
---|---|
Rozcestník v blízkosti skalních bytů Suchý mlýn | |
Základní informace | |
Typ | turistická stezka |
Délka | 15,6 km |
Provozovatel | Klub českých turistů |
Datum otevření | 2000 |
Značení | zelená značka |
Sezóna | jaro, podzim |
Lokalizace | |
Poloha | Česko Okres Mladá Boleslav, Okres Mělník, Okres Česká Lípa |
Start/cíl | rozcestník Bezděz (žst.) |
Start | Železniční stanice Bezděz |
Cíl | Železniční stanice Skalsko |
Výškový rozdíl | 94 m |
Nejvyšší bod | U železniční stanice Bezděz 337 m |
Nejnižší bod | Železniční stanice Skalsko 243 m |
Zajímavosti | Skalní útvary v údolí Strenického potoka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sellnerova stezka je 15,6 km[p 1] dlouhá zeleně značená turistická trasa Klubu českých turistů na území okresů Mladá Boleslav, Mělník a Česká Lípa vyznačená v roce 2000.[1]
Průběh
[editovat | editovat zdroj]Z železniční stanice Bezděz je trasa vedena lesem k samotě Pankrác, poté údolím k silnici II/273, načež pod Bezdědicemi odbočuje do údolí Strenického potoka. Zde míjí Suchý mlýn, areál skalních obydlí,[1] a pokračuje údolím ke Spálenému mlýnu, pozůstatkům zčásti do skály vytesaného vodního mlýna opuštěného již za třicetileté války.[1] Další uměle rozšířená jeskyně, Petrovina, se nachází ve skalním sloupu v úzké strži nad značenou trasou u obce Březovice. V místě, kde je trasa přivedena na silnici mezi Březovicemi a Doubravicemi, míjí na úzkém ostrohu nad cestou ležící Sellnerovo hradiště.[2] Údolí Strenického potoka trasa opouští pod Trnovou a je vedena přes obec po silnici kolem vodní nádrže Sudoměř, krátce po silnici II/259, kolem železniční stanice Sudoměř do železniční stanice Skalsko.
Název
[editovat | editovat zdroj]Stezka je pojmenována po okresním školním inspektorovi a regionálním spisovateli Karlu Sellnerovi. Ten mezi lety 1897–1901 vyučoval v březovické škole, a v údolí Strenického potoka učinil několik archeologických objevů. Prostor tohoto údolí převzal Sellner jako dějiště historických povídek a románů Poslední (1928), Tajemný rytíř (1931) nebo Petrovský (1945).[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Rozcestník u samoty Pankrác
-
Skalní byty Suchý mlýn
-
Ve skále vytesaný náhon k zaniklému Spálenému mlýnu
-
Ve skále vytesaný mlýnský výpustek Spáleného mlýna
-
Vstup do jeskyně Petrovina
-
Vesnice Trnová
-
Rozcestník v Trnové
-
Hráz vodní nádrže Sudoměř
-
Železniční stanice Skalsko
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c MUDROVÁ, Ivana; SEJK, Karel. Kam značky nevedou: a další zajímavá místa, II.. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. ISBN 80-7106-763-6. S. 10–27.
- ↑ STREDOVEK.COM - hradiště - Doubravice - Nosalov. www.stredovek.com [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online.
- ↑ MÜLLER, Josef. Sellnerovou stezkou. [s.l.]: Vlastivědná společnost Mladoboleslavska, 2001. S. 3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sellnerova stezka na Wikimedia Commons
- Turistické značené trasy v Libereckém kraji
- Turistické značené trasy ve Středočeském kraji
- Turistické trasy v okrese Mělník
- Turistické trasy v okrese Mladá Boleslav
- Turistické trasy v okrese Česká Lípa
- Turistické trasy v Ralské pahorkatině
- Turistické trasy v Jizerské tabuli
- Karel Sellner
- Turistické trasy nazvané po osobách v Česku