Sauli Niinistö
| Sauli Väinämö Niinistö | |
|---|---|
 | |
| 12. prezident Finska | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 1. března 2012 | |
| Předchůdce | Tarja Halonenová |
| Ministr financí Finska | |
| Ve funkci: 2. února 1996 – 16. dubna 2003 | |
| Předseda vlády | Paavo Lipponen |
| Předchůdce | Iiro Viinanen |
| Nástupce | Antti Kalliomäki |
| Místopředseda vlády Finska | |
| Ve funkci: 13. dubna 1995 – 30. srpna 2001 | |
| Předseda vlády | Paavo Lipponen |
| Předchůdce | Pertti Salolainen |
| Nástupce | Ville Itälä |
| Ministr spravedlnosti | |
| Ve funkci: 13. dubna 1995 – 1. února 1996 | |
| Předseda vlády | Paavo Lipponen |
| Předchůdce | Anneli Jäätteenmäki |
| Nástupce | Kari Häkämies |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana národní koalice |
| Rodné jméno | Sauli Väinämö Niinistö |
| Narození | 24. srpna 1948 (76 let) Salo, Finsko |
| Choť | Marja-Leena Niinistö Jenni Haukio |
| Děti | Aaro Niinistö |
| Příbuzní | Kari Niinistö (sourozenec) Ville Niinistö (synovec) |
| Sídlo | Mäntyniemi (od 2012) |
| Alma mater | Univerzita v Turku |
| Profese | právník |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | komandér Řádu bílé růže (1996) Medal for Military Merits (2003) komandér Oranžsko-nasavského řádu (2005) velkokříž Norského královského řádu za zásluhy (2007) rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku (2008) … více na Wikidatech |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www.niinisto.fi |
| Commons | Sauli Niinistö |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sauli Väinämö Niinistö (nar. 24. srpna 1948, Salo) je finský prezident a politik ze Strany národní koalice. Během vlády premiéra Paava Lipponena byl ministrem spravedlnosti, financí a místopředsedou vlády. V roce 2006 se zúčastnil prezidentských voleb ve Finsku, kde v druhém kole prohrál s Tarjou Halonenovou. Do prezidentských voleb kandidoval podruhé v roce 2012, kde vyhrál s 62,6 % hlasů proti Pekkovi Haavistovi.[1] Do úřadu prezidenta oficiálně nastoupil 1. března 2012 jako 12. v pořadí. V roce 2018 svůj mandát obhájil, když vyhrál již v prvním kole voleb.
Od roku 2009 do zvolení prezidentem země stál v čele Finského fotbalového svazu.[2]
Kariéra
Sauli Niinistö působil v letech 1977–1992 v komunální politice ve městě Salo. Do parlamentu byl zvolen ve volbách v roce 1987. V roce 1994 se stal předsedou Národní koaliční strany a o rok později místopředsedou vlády a ministrem spravedlnosti. Po ekonomické depresi v roce 1996 převzal úřad ministra financí, na nějž tehdejší ministr Iiro Viinanen rezignoval. Tuto funkci zastával Niinistö až do roku 2003, kdy odešel z parlamentu a stal se vicepředsedou Evropské investiční banky v Lucembursku.
V roce 2006 se zúčastnil prezidentských voleb ve Finsku. V prvním kole získal 24,1 % hlasů,[3] a postoupil tak do druhého kola s Tarjou Halonenovou, kde obdržel 48,2 % hlasů a těsně prohrál.[4] Téhož roku oznámil svoji kandidaturu do parlamentních voleb v roce 2007. Zde obdržel 60 563 hlasů,[5] což byl největší počet hlasů, který se kdy podařilo v parlamentních volbách získat.
V roce 2012 opět kandidoval do prezidentských voleb. S 37 % hlasů vyhrál 22. ledna první kolo voleb a dostal se tak do druhého kola spolu s Pekkou Haavistem.[6] Druhé kolo voleb se konalo 5. února a Niinistö zde zvítězil s 62,6 % hlasů.[1]
Prezidentský post obhájil i při volbách v roce 2018, kdy se ziskem 62,7 % hlasů zvítězil již v prním kole. Jeho hlavní vyzyvatel, kterým byl opět Pekka Haavisto, obdžel jen 12,4 % hlasů.[7]
Osobní život
Vystudoval práva na Univerzitě v Turku a před vstupem do politiky pracoval jako právník. Roku 1974 si vzal za ženu Marju-Leenu Alanko, která později v roce 1995 zemřela při autonehodě. Má s ní dva syny, Nuuttiho (nar. 1975) a Matiase (nar. 1980). Během svého působení ministra se sblížil s opoziční političkou Tanjou Karpelou, Miss Finska a pozdější ministryní kultury. V roce 2003 oznámili své zasnoubení, nicmnéně o rok později bylo zrušeno. Roku 2009 se oženil s o třicet let mladší Jenni Haukio.[8]
Jeho synovcem je Ville Niinistö, někdejší předseda Zeleného svazu a ministr životního prostředí v letech 2011–2014.
Sauli Niinistö je také jedním z přeživších zemětřesení a tsunami v Indickém oceánu 2004.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Helsingin Sanomat - Tulospalvelu
- ↑ Finnish FA president becomes Finland's President. UEFA.com [online]. 2012-02-07. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vaalit. 192.49.229.35 [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-01-17.
- ↑ Vaalit. 192.49.229.35 [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-06-22.
- ↑ Vaalit
- ↑ Yle Uutiset
- ↑ ČTK, iDNES.cz. Finským prezidentem zůstane Niinistö, dostal přes 60 procent hlasů. iDNES.cz [online]. 2018-01-28 [cit. 2018-02-02]. Dostupné online.
- ↑ Helsingin Sanomat
- ↑ Ilta-Sanomat
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sauli Niinistö na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
