Sarov
| Sarov Саров | |
|---|---|
 Sarovský klášter | |
.svg) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 54°56′ s. š., 43°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 160 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Povolžský |
| Oblast | Nižněnovgorodská |
.svg) Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska | |
  Sarov Město na mapě Nižněnovgorodské oblasti | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 232 km² |
| Počet obyvatel | 94 080 (2014 ▲) |
| Hustota zalidnění | 380,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1691 |
| Oficiální web | adm |
| Telefonní předvolba | +7 83130 |
| PSČ | 607181, 607188, 607189, 607190 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sarov (rusky Саро́в) je uzavřené město v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku. Jde o jedno z center ruského výzkumu nukleárních technologií a dodnes je nepřístupné pro cizince bez zvláštního povolení. Žije zde necelých 100 tisíc lidí.
Větší část města leží na území Nižněnovgorodské oblasti, i když menší část spadá pod oblast Mordvinsko.
Název[editovat | editovat zdroj]
V letech 1946 až 1970 neslo město jméno Arzamas-75 (rusky Арзамас-75), později do roku 1991 Arzamas-16. V tomto období se v některých dokumentech objevil i krycí název Gorkyj-130 (Горький-130). Do roku 1995 neslo město pojmenování Kremlov (Кремлёв). Tajné názvy se často měnily a jsou známy i další: KB11, Moskva centrum – 300.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Město založili roku 1310 Tataři pod názvem Sary Kylyč. Příchod Rusů je spjat s poustevníkem Fedosijem, který se zde roku 1664 usadil. Jeho poustevna zůstala trvale obývána a počátkem 18. století poblíž ní vznikl klášter. Nejznámějším zdejším poustevníkem je Serafim Sarovský.
Během ruské občanské války klášter zpustl a v roce 1928 byl předán do správy NKVD. Ta zde zřídila dětský trestný pracovní tábor. V roce 1938 přebral vedení pracovního průmyslového tábora Lidový komisariát. Na základě jeho rozhodnutí se začala výroba tříštivě trhavých 152mm dělostřeleckých nábojů a granátů. V letech 1942–1943 se během druhé světové války v Sarově vyráběla děla pro reaktivní střely kaťuša. V roce 1946 bylo město vybráno J. B. Charitonovem a Igorem Kurčatovem jako tajný objekt na výrobu jaderné zbraně.
29. srpna 1949 na Semipalatinském jaderném polygonu úspěšně proběhla zkouška historicky první sovětské atomové bomby – RDS-1. 12. srpna 1953 úspěšně proběhla i zkouška první vodíkové bomby – RDS-6s. V tomto období se stal Sarov známým jako jaderný štít SSSR a později Ruska. Sarov i v současnosti hraje významnou roli v obranné politice Ruska. Je městem, ve kterém se nachází významné vědeckovýzkumné středisko Ruska Technopark Sarov. V jeho institucích pracuje dnes přibližně 24 000 lidí.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sarov na slovenské Wikipedii a Саров na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sarov na Wikimedia Commons
