Sarov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sarov
Саров
Sarovský klášter
Sarov – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 160 m n. m.
Časové pásmo UTC+3[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Povolžský
oblast Nižněnovgorodská oblast
Sarov na mapě
Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska
Sarov
Sarov
Město na mapě Nižněnovgorodské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 232 km²
Počet obyvatel 94 080  (2014)
Hustota zalidnění 380,5 obyv./km²
Správa
Vznik 1691
Oficiální web adm.sarov.com
Telefonní předvolba +7 83130
PSČ 607181, 607188, 607189, 607190
Označení vozidel 52 a 152
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarov (rusky Саро́в) je uzavřené město v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku. Jde o jedno z center ruského výzkumu nukleárních technologií a dodnes je nepřístupné pro cizince bez zvláštního povolení. Žije zde necelých 100 tisíc lidí.

Větší část města leží na území Nižněnovgorodské oblasti, i když menší část spadá pod oblast Mordvinsko.

Název[editovat | editovat zdroj]

V letech 1946 až 1970 neslo město jméno Arzamas-75 (rusky Арзамас-75), později do roku 1991 Arzamas-16. V tomto období se v některých dokumentech objevil i krycí název Gorkyj-130 (Горький-130). Do roku 1995 neslo město pojmenování Kremlov (Кремлёв). Tajné názvy se často měnily a jsou známy i další: KB11, Moskva centrum - 300.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Město založili roku 1310 Tataři pod názvem Sary Kylyč. Příchod Rusů je spjat s poustevníkem Fedosijem, který se zde roku 1664 usadil. Jeho poustevna zůstala trvale obývána a počátkem 18. století poblíž ní vznikl klášter. Nejznámějším zdejším poustevníkem je Serafim Sarovský.

Během ruské občanské války klášter zpustl a v roce 1928 byl předán do správy NKVD. Ta zde zřídila dětský trestný pracovní tábor. V roce 1938 přebral vedení pracovního průmyslového tábora Lidový komisariát. Na základě jeho rozhodnutí se začala výroba tříštivě trhavých 152mm dělostřeleckých nábojů a granátů. V letech 1942-1943 se během druhé světové války v Sarově vyráběla těla pro reaktivní střely kaťuša. V roce 1946 bylo město vybráno J. B. Charitonovem a Igorem Kurčatovem jako tajný objekt na výrobu jaderné zbraně.

29. srpna 1949 na Semipalatinském jaderném polygonu úspěšně proběhla zkouška historicky první sovětské atomové bomby - RDS-1. 12. srpna 1953 úspěšně proběhla i zkouška první vodíkové bomby - RDS-6s. V tomto období se stal Sarov známým jako jaderný štít SSSR a později Ruska. Sarov i v současnosti hraje významnou roli v obranné politice Ruska. Je městem, ve kterém se nachází významné vědeckovýzkumné středisko Ruska Technopark Sarov. V jeho institucích pracuje dnes přibližně 24 000 lidí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sarov na slovenské Wikipedii a Саров na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]