Salomon August Andrée
| Salomon August Andrée | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. října 1854 Jönköping Municipality |
| Úmrtí | 1897 (ve věku 42–43 let) Bílý ostrov |
| Místo pohřbení | Severní hřbitov (59°21′20″ s. š., 18°1′29″ v. d.) |
| Alma mater | Královský technologický institut |
| Povolání | objevitel, inženýr, balonář, strojní inženýr a fotograf |
| Partner(ka) | Gurli Linderová |
| Příbuzní | Emilia Andréeová[1] (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Salomon August Andrée (18. října 1854 – říjen 1897) byl švédský vzduchoplavec, který se neúspěšně pokusil o dosažení severního pólu pomocí balonu.
Vystudoval Královský technologický institut ve Stockholmu a pracoval na patentovém úřadu. V letech 1882 až 1883 se zúčastnil vědecké výpravy na Špicberky, kterou vedl Nils Gustaf Ekholm. Inženýr Andrée byl nadšený propagátor balonového létání, v roce 1895 přednesl ve švédské akademii návrh na dobytí severního pólu vzdušnou cestou. Jeho plán finančně podpořil Alfred Nobel.
Expedice na severní pól
[editovat | editovat zdroj]Andrée sestrojil vodíkem plněný balon Örnen (Orel) a v květnu 1897 odjel lodí na Špicberky. 11. července téhož roku balon, jehož posádku tvořili kromě Andréeho Knut Fraenkel a Nils Strindberg, odstartoval z ostrova Danskøya směrem k severnímu pólu. Od té doby výpravu nikdo nespatřil. Záhadu jejího zmizení vysvětlila až v roce 1930 posádka norské lodi Bratvaag, která nalezla na Bílém ostrově pozůstatky členů expedice. Vyšlo najevo, že balon se v arktických podmínkách brzy pokryl námrazou a ztěžkl tak, že se navzdory vyhazování zátěže neudržel ve vzduchu a 14. července ztroskotal na 83. rovnoběžce. Posádka se vydala pěšky po ledě zpátky na Špicberky a počátkem října všichni její členové zahynuli na Bílém ostrově, patrně na otravu z masa ledních medvědů, kterým se po vyčerpání zásob museli živit.[2] Jejich pozůstatky byly převezeny do Švédska a slavnostně pohřbeny na stockholmském hřbitově Norra begravningsplatsen.
Umělecké ztvárnění
[editovat | editovat zdroj]Krátkou zmínku o Andréeho expedici zakomponoval Géza Včelička do 45. kapitoly svého románu Policejní hodina (nakl. Bohumil Janda, Praha, 1937).
Švédský spisovatel Per Olof Sundman popsal osud výpravy v románu Let inženýra Andréeho (Ingenjör Andrées luftfärd, švédsky 1967, česky 1972 v nakladatelství Odeon).
Jan Troell natočil v roce 1982 o osudu této expedice dobrodružný film Let Orla, který byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film.[3]
Švédská ilustrátorka a spisovatelka Bea Uusmaová napsala o výpravě knihu, která vyšla ve slovenštině u vydavatelství Absynt (Expedícia. Môj ľúbostný príbeh, ISBN 978-80-8203-026-9) a v češtině u vydavatelství Argo (Expedice: Můj milostný příběh, ISBN 978-80-257-2461-3).
Švédský spisovatel Jan Wallentin vybudoval kolem osudů Andréeho výpravy část zápletky svého románu Strindbergova hvězda (Strindbergs stjärna, švédsky 2010, česky 2011 v nakladatelství Jota).
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Spånberg, släkt. Dostupné online. [cit. 2020-09-22].
- ↑ Trichinella History: Part 3, Andree's Story [online]. The Trichinella Page [cit. 2016-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-13. (anglicky)
- ↑ Let Orla [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2016-02-05]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salomon August Andrée na Wikimedia Commons - (anglicky) Článek o Andréeho expedici na aviation-history.com
- (česky) Vzduchoplavec August Andrée: Balónem k severnímu pólu
- (polsky) Podrobný článek o výpravě
- (švédsky) Andrées färder
