Said Tarkil
| Said Tarkil | |
|---|---|
| (úřadující) ministr zahraničních věcí Abcházie | |
| Ve funkci: 17. května 1993 – 23. září 1993 | |
| Předchůdce | — |
| Nástupce | Sokrat Džindžolija |
| První tajemník Abchazského oblastního výboru Komunistické strany Sovětského svazu | |
| Ve funkci: 1988 – 1988 | |
| Předseda Gudautského okresního výkonného výboru | |
| Ve funkci: leden 1982 – 1987 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Sovětského svazu |
| Narození | 15. května 1951 Gudauta, Abchazská ASSR, Gruzínská SSR, SSSR |
| Národnost | Abchaz |
| Choť | Marine Avidzbová |
| Děti | Diana Tarkilová Adgur Tarkil Daur Tarkil. |
| Alma mater | Rostovská státní univerzita |
| Profese | státní úředník |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Said Rodionovič Tarkil (abchazsky Саид Радион-иԥа Ҭаркил; 15. května 1951, Gudauta) je abchazský komunistický politik. Jako první zaujímal pozici ministra zahraničních věcí Abcházie, stalo se tak v době války v Abcházii (1992—1993).
Život[editovat | editovat zdroj]
Said Tarkil se narodil dne 15. května 1951 v Gudautě v Abchazské ASSR. Do školy chodil v Suchumi na tamní 10. střední školu Nestora Lakoby, kterou absolvoval v roce 1968. V roce 1974 dokončil své vzdělání na Rostovské státní univerzitě, kde studoval práva na tamní právnické fakultě.[1]
Kariéra v komsomolu[editovat | editovat zdroj]
Po návratu do Abcházie pracoval rok na ministerstvu spravedlnosti Abchazské ASSR, kde působil jako konzultant přes právní otázky.
V roce 1975 byl povýšen na pozici vedoucího konzultanta a zároveň vstoupil do komsomolu, kde přijal místo tajemníka závodního výboru ve firmě Suchumpribor. O rok později byl potvrzen do funkce vedoucího všech organizací spravovaných komsomolem v okresu Suchumi a byl zároveň jmenován druhým tajemníkem suchumského okresního výboru komsomolu, kde působil rok. V roce 1978 se přesunul do abchazského oblastního výboru komsomolu, kde přijal místo vedoucího sekce pro agitaci a pro pořádání masových kulturních akcí. V roce 1979 se vrátil na okresní úroveň, když se stal prvním tajemníkem gudautského okresního výboru komsomolu.[1]
Poté byl v roce 1980 ve strukturách komsomolu zaměstnán jako vedoucí právního oddělení a zároveň dostal místo zástupce informačního oddělení Ústředního výboru komsomolu Gruzínské SSR. Zde působil dva roky, poté se přesunul do stranických struktur.
Politická kariéra v sovětské Abcházii[editovat | editovat zdroj]
V lednu 1982 získal svou první plnohodnotnou politickou funkci, když byl zvolen předsedou Gudautského okresního výkonného výboru, kde absolvoval celý pětiletý mandát. V roce 1987 se přesunul do Ústředního výboru Komunistické strany Gruzie, v němž zaujal post inspektora oddělení organizační a stranické činnosti.
O rok později hned v lednu byl jmenován Prvním tajemníkem Abchazského oblastního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, avšak ještě v témže roce byl na zasedání pléna oblastního výboru z této funkce odvolán a převeden na jinou práci. Dostal totiž místo vedoucího oddělení pro práci s krajany žijícími v zahraničí, která spadala pod prezídium Nejvyššího sovětu Abchazské ASSR.
V roce 1990 znovu nastoupil na školu a šel studovat diplomacii na Diplomatickou akademii ministerstva zahraničních věcí SSSR. Studium však z důvodů blížícího se rozpadu SSSR a stupňujících se konfliktů mezi Abchazy a Gruzíny nedokončil a vrátil se ani ne po roce z Moskvy zpět do Abcházie. V roce 1991 kandidoval v prvních demokratických volbách v SSSR do Nejvyššího sovětu Abchazské ASSR a byl zvolen poslancem.[1]
Politická kariéra v nezávislé Abcházii[editovat | editovat zdroj]
Když v roce 1992 vypukla Válka v Abcházii, přidal se Said Tarkil na stranu abchazských separatistů, působil jako předseda parlamentního výboru pro zahraničí a zároveň v průběhu roku 1993 přijal místo ministra zahraničí v nově založeném ministerstvu zahraničních věcí Abcházie. Do této funkce byl jmenován 17. května 1993 a působil zde necelých půl roku, až do 23. září 1993 v předvečer vítězství ve válce s Gruzií.[1][2]
Po skončení bojů se v roce 1994 vrátil do Gudauty, kde byl prvním abchazským prezidentem Vladislavem Ardzinbou jmenován předsedou okresu Gudauta, kde vydržel pět let. V roce 1999 opustil politiku a poprvé za svou kariéru se přesunul do nepolitické sféry. Stal se ředitelem Ricinského národního parku, kde setrval až do důchodu.[1]
15. května 2013 byla Tarkilovi udělena medaile Ministerstva zahraničních věcí "Za zásluhy".[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e Lakoba, Абхазия после двух империй XIX-XXI вв. str. 190.
- ↑ Предыдущие Министры и их Заместители [online]. 2008 [cit. 2009-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12. září 2010.
- ↑ Награждения — Медаль МИД Абхазии "За заслуги". Ministerstvo zahraničních věcí Republiky Abcházie. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- LAKOBA, Stanislav. Абхазия после двух империй XIX-XXI вв. 21st Century COE Program Slavic Eurasian Studies. Sapporo, 2004 - č.5. Dostupné online.