Sadový pramen
| 12. Sadový pramen | |
|---|---|
 Sadová kolonáda, vlevo vstup do zotavovny k Sadovému prameni | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Město | Karlovy Vary |
 | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°13′38″ s. š., 12°52′46″ v. d. |
| Parametry | |
| Objevení | rok 1852 |
| První záchyt | rok 1854 |
| Teplota | 41,6 °C |
| Vydatnost | 1,5 l/min. |
| Obsah CO2 | 750 mg/l |
| Ostatní | |
| Původní název | Císařský |
| Typ | teplý minerální pramen |
| Nadm. výška | 375 m n. m. |
| Přístupnost | volně přístupný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sadový pramen, původním jménem Císařský, je dvanáctý karlovarský minerální pramen, nachází se na levém břehu řeky Teplé na pokraji lázeňské části Karlových Varů. Vyvěrá pod Vojenským lázeňským ústavem, má teplotu 41,6 °C a vydatnost 1,5 litrů/min. Přístup pro veřejnost je od Sadové kolonády ve Dvořákových sadech, pouze však přes den, v noci je uzavřen.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pramen byl objeven při hloubení základů Vojenského lázeňského ústavu v roce 1852.[1] Vyvěrá z pukliny v žule a je považován za nejsevernější zdroj termální vody v Karlových Varech. Zachycen byl dřevěnou jímkou v roce 1854, kdy jeho vydatnost byla ještě poměrně vysoká, tryskal do výše 8 cm. Po jímání však vydatnost klesla na 7 litrů/min. s teplotou 50 °C. S jeho vydatností byly od počátku problémy, které vyvrcholily při povodni v roce 1862, kdy byl pramen natolik slabý, že se voda musela do provozu pumpovat.[2]
Nejprve se jmenoval Císařský a společně s Hochbergerovým pramenem sloužil výhradně k léčbě pacientů Vojenského lázeňského ústavu.[3] Původní vývěr je v suterénu budovy před sochou Víly léčivých pramenů. Pro větší pohodlí pacientů byla ve vstupní hale umístěna pramenní váza, která byla zásobována z nového vrtu na vnitřním nádvoří.[2][3]
Současný stav
[editovat | editovat zdroj]Pramen byl vždy v lázních jedním z nejoblíbenějších. Má vysoký obsah rozpuštěného kysličníku uhličitého, což mu dodává příjemnou chuť, též je to však příčinou intermitence, tedy přerušovaného vývěru.[2] Jeho teplota je 41,6 °C, vydatnost 1,5 litrů/min. a obsah CO2 750 mg/litr.
Přístupnost
Přístup k pramenní váze je z boční části léčebny od Sadové kolonády ve Dvořákových sadech. Prostor je otevřen pouze v denních hodinách, v noci je uzavřen dle provozního řádu léčebny.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Přístupná pramenní váza -
Odebírání u pramenní vázy -
Veřejnosti nepřístupný pramen v suterénu -
Přístup z Dvořákových sadů
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7. S. 28.
- ↑ a b c NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 36. Dostupné online.
- ↑ a b VARY, Infocentrum města Karlovy. Sadový pramen. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-23]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VYLITA, Břetislav; KLSÁK, Jiří; BURACHOVIČ, Stanislav, DOLINA, Jaroslav. Karlovy Vary – město lázní a pramenů. 1. vyd. Karlovy Vary: Mirror Promotion, 2007. 364 s. ISBN 978-80-254-0808-7.
- NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sadový pramen na Wikimedia Commons - Sadový pramen v databázi eSTUDÁNKY
- Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
- EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
- iDnes.cz – Výjimečné prameny
- Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
- Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary
