Sacrosanctum Concilium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Sacrosanctum Concilium neboli Konstituce o posvátné liturgii je dokument přijatý poměrem 2 147 biskupů pro 4 proti na druhém vatikánském koncilu a vyhlášený papežem Pavlem VI. 4. prosince 1963.

Tato konstituce, která odkazuje na novodobé liturgické hnutí 20. století uznané encyklikou Mediator Dei z roku 1947, se stala základem pokoncilní liturgické reformy. Koncil chtěl prohloubit křesťanský život a přizpůsobit potřebám naší doby instituce podléhající změnám (článek 1).

Za smysl obnovy liturgie označil: "Texty a obřady je třeba při této obnově upravit tak, aby jasněji vyjadřovaly to svaté, čeho jsou znamením." (čl. 21).

Koncil stanovil zásady:

  • vzdělání v oblasti liturgie
  • aktivnější účasti věřících
  • přednost mají bohoslužby ve společenství
  • jednoduchost obřadů bez opakování
  • obnovení proseb a homilie (kázání) ve mši
  • počítá s reformou skoro všech obřadů, svátostí i svátostin, také breviáře a liturgického kalendáře

Zaměřuje se na pochopení významu liturgie v životě člověka a církve, vzdělání kléru a laiků ve věci liturgie, její medializaci v hromadných sdělovacích prostředcích. Pro tento účel musí dojít k obnově liturgie, k revizi liturgických knih (např. misál), je kladen důraz na rovnost lidí při liturgii, větší důraz na slovo (kázání), jednoduchost a srozumitelnost liturgie, možnost jejího přizpůsobení místní kultuře a zvykům.

Ohledně liturgie v národních jazycích koncil pootevřel dveře. Sice nadále počítá s užíváním latiny, ale považuje za užitečné ve mších použít národní jazyk, např. ve čtení a některých modlitbách.(čl. 36)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]