SNCB řada 12
| Elektrická lokomotiva řady SNCB 12 | |
|---|---|
 | |
| Rekonstruováno na řadu | CZ 365 |
| Základní údaje | |
| Výrobce | BN/ACEC |
| Výroba v letech | 1986–1987 |
| Počet vyrobených kusů | 12 |
| Provozovatel | Société nationale des chemins de fer belges (1986–2012) |
| Období provozu | 1986–2012 |
| Hmotnost a rozměry | |
| Délka přes nárazníky | 18 650 mm |
| Šířka | 2 910 mm |
| Rozchod | 1 435 mm |
| Parametry pohonu | |
| Uspořádání pojezdu | Bo'Bo' |
| Trvalý výkon | 3 130 kW |
| Maximální tažná síla | 234 kN |
| Maximální povolená rychlost | 160 km/h |
| Napájecí soustava | 3 kV ss 25 kV / 50 Hz |
| Typ trakčního motoru | LE622S |
| Odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Vysvětlivky pojmů v infoboxu.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řada 12 SNCB (Societé Nationale des Chemins de Fer Belges) byla řada dvousystémových elektrických lokomotiv pro napájecí soustavy 25 000 V, 50 Hz a 3000 Vss. Lokomotivy zajišťovaly mezinárodní dopravu mezi Belgií a Francií.
Vyrobila je společnost La Brugeoise et Nivelles s použitím elektrické výzbroje firmy Ateliers de Constructions Electriques de Charleroi. Jejich konstrukce vychází z jednosystémové řady 21. Jsou součástí velké skupiny 144 elektrických lokomotiv vyrobených v 80. letech 20. století pro SNCB, a to řad 11 (12), 12 (12), 21 (60) a 27 (60). Konstrukce těchto lokomotiv vycházela z řady 20 z poloviny 70. let. Nové lokomotivy byly velmi spolehlivé, protože potíže se zkouškami a odstraňováním příčin závad si odbyly jejich předchůdkyně řady 20. Do provozu byly uváděny současně s osobními vozy typů M4 a M5 a elektrickými jednotkami řad AM 80 a AM 86. Pořízení těchto vozidel představovalo velkou modernizaci vozidlového parku SNCB. Jediné podstatné rozdíly mezi řadami 12 a 21 spočívají v umístění transformátoru uvnitř strojovny a instalaci francouzského vlakového zabezpečovače. Až na drobné detaily je vzhled obou řad identický.
Řada 12 byla původně určena pro nákladní i osobní dopravu na trasách Antverpy – Gent – Lille a Liège - Namur – Lille. V prvních letech provozu byly nasazovány především na vozbu vratných souprav složených z vozů typu M4. Někdy byly využívány i pro vnitrostátní spoje, u kterých nebyl střídavý systém využíván. Zavedení elektrických jednotek řady AM96 v roce 1999 je odsunulo z osobní dopravy. Dalších 13 let byly využívány v dopravě nákladní. Ke konci vozily nákladní vlaky mezi přístavem Zeebrugge a Lille přes Brugge a Mouscron. V roce 2012 byly vyřazeny z provozu a nahrazeny výkonnější, taktéž dvousystémovou řadou 13, která byla přesunuta z osobní dopravy do nákladní. Všech 12 lokomotiv řady 12 bylo odstaveno v depu Stokkem poblíž Arlon až do vyřazení.
Po vyřazení byly odprodány české firmě CZ LOKO, která je používá k rekonstrukci na českou řadu 365 a následnému prodeji soukromým dopravcům.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku SNCB Class 12 na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SNCB řada 12 na Wikimedia Commons
