Přeskočit na obsah

Síla kyselin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Síla kyselin vyjadřuje jejich tendenci odštěpit vodíkový kationt H+. Tato reakce se nazývá disociace, silná kyselina se ve vodném roztoku disociuje zcela a slabá kyselina se naopak disociuje jen částečně. Disociace kyselin a zásad v roztocích vede k ustavení protolytické rovnováhy.

Sílu kyseliny definuje její disociační konstanta. Je to rovnovážná konstanta charakterizující protolytickou rovnováhu v roztoku a nazývá se disociační konstanta kyseliny KA.

Síla kyseliny se vždy vztahuje na vodné roztoky kyseliny, nikoliv na čisté látky. Kyseliny disociované ve vodných roztocích vytvářejí elektrolyty.

Reaktivita kyselin

[editovat | editovat zdroj]

Pokud se čistá kyselina rozpouští ve vodě, disociuje a vytváří kyselý roztok. Tato reakce, kdy kyselina uvolňuje svůj proton a přenáší jej na bázi, se nazývá protolýza. Reakcí vznikne kladně nabitý kationt oxonia a záporně nabitý aniont odpovídající bázi kyseliny:

kyselina + H2O ⇌ H3O+ + báze

nebo

HA + H2O ⇌ H3O+ + A

Hodnoty pKA a pKB

[editovat | editovat zdroj]

Disociace kyselin a zásad v roztocích vede k ustavení protolytické rovnováhy. Rovnovážné konstanty charakterizující tuto protolytickou rovnováhu se nazývají disociační konstanta kyseliny pKA nebo disociační konstanta zásady pKB.

Mezi hodnotami pKA a pKB (tedy hodnotami pH) platí vztah pKA + pKB = 14. Nízká hodnota pKA odpovídá silným kyselinám (pKA < 2), vyšší slabým (5 < pKA < 9) a vysoká velmi slabým (pKA > 10).

Síla kyseliny pKA Kyselina + H2O ⇌

H3O+ + báze

pKB Báze
velmi silná −10 HClO4 ClO4 24 velmi slabá
−10 HI I 24
−8,7 HBr Br 22,70
−6 HCl Cl 20
−3 H2SO4 HSO4 17
−1,32 HNO3 NO3 15,32
silná 0,00 H3O+ H2O 14,00 slabá
1,92 HSO4 SO42− 12,08
2,13 H3PO4 H2PO4 11,87
2,22 [Fe(H2O)6]3+ [Fe(OH)(H2O)5]2+ 11,78
3,14 HF F 10,86
3,75 HCOOH HCOO] 10,25
středně silná 4,75 CH3COOH CH3COO 9,25 středně silná
4,85 [Al(H2O)6]3+ [Al(OH)(H2O)5]2+ 9,15
6,52 H2CO3 HCO3 7,48
6,92 H2S HS 7,08
7,20 H2PO4 HPO42− 6,80
slabá 9,25 NH4+ NH3 4,75 silná
9,40 HCN CN 4,60
10,40 HCO3 CO32− 3,60
12,36 HPO42− PO43− 1,64
13,00 HS S2− 1,00
14,00 H2O OH 0,00
velmi slabá 15,90 CH3CH2-OH CH3-CH2-O −1,90 velmi silná
23 NH3 NH2 −9
48 CH4 CH3 −34

Anorganické kyseliny

[editovat | editovat zdroj]

Velmi silnými anorganickými kyselinami jsou hlavně halogenidy vodíku, jako je kyselina chlorovodíková (chlorovodík HCl), kyselina bromovodíková (bromovodík HBr) a kyselina jodovodíková (jodovodík HI). Silnými kyselinami jsou i kyseliny obsahující kyslík, jako je kyselina chloristá (HClO4)[1], kyselina sírová (H 2SO4) a kyselina dusičná (HNO3).

Organické kyseliny

[editovat | editovat zdroj]

Organické kyseliny jsou klasifikovány podle svých funkčních skupin. Nejznámější skupinou jsou karboxylové kyseliny. Ty jsou obvykle spíše středně silné. Pokud obsahují halogenidy, pak jsou to silné kyseliny. Kyselina octová CH3COOH má hodnotou pKA = 4,75.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Acid strength na anglické Wikipedii.

  1. Kathleen Sellers; KATHERINE WEEKS; WILLIAM R. ALSOP; STEPHEN R. CLOUGH; MARILYN HOYT; BARBARA PUGH. Perchlorate: environmental problems and solutions. [s.l.]: CRC Press, 2006. ISBN 0-8493-8081-2. S. 16.