Ruud Lubbers

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ruud Lubbers
Předseda vlády Nizozemska
Ve funkci:
4. listopadu 1982 – 22. srpna 1994
PanovníkBeatrix Nizozemská
PředchůdceDries van Agt
NástupceWim Kok
Vysoký komisař OSN pro uprchlíky
Ve funkci:
1. ledna 2001 – 20. února 2005
PředchůdceSadako Ogata
NástupceAntónio Guterres
Stranická příslušnost
ČlenstvíKřesťanskodemokratická výzva (1980–2018)
Katolická lidová strana (1964–1980)

Rodné jménoRudolphus Franciscus Marie Lubbers
Narození7. května 1939
Rotterdam
Úmrtí14. února 2018 (ve věku 78 let)
Rotterdam
Místo pohřbeníRoman Catholic cemetery St. Laurentius
ChoťRia Hoogeweegen (1962–2018)
DětiBart Lubbers
Alma materErasmova univerzita v Rotterdamu
Canisius College, Nijmegen
Profeseekonom, politik, diplomat, podnikatel, profesor, mírový aktivista a vysokoškolský učitel
Náboženstvíkatolicismus
Oceněnírytíř Řádu nizozemského lva (1978)
honorary doctor of Georgetown University (1989)
medaile Roberta Schumana (1991)
Řád proti šílené vážnosti (1993)
velkokříž Řádu nizozemského lva (1994)
PodpisRuud Lubbers, podpis
CommonsRuud Lubbers
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ruud Lubbers (7. května 1939 Rotterdam14. února 2018, Rotterdam) byl nizozemský křesťanskodemokratický politik. Téměř 12 let byl premiérem Nizozemska (19821994), a je tak nejdéle sloužícím nizozemským premiérem a zároveň dosud nejmladším politikem, který se v Nizozemsku ujal tohoto úřadu (43 let). Ve stejné době jako premiér byl lídrem strany Křesťanskodemokratická výzva (Christen-Democratisch Appèl). V letech 19731977 byl ministrem hospodářství (ve vládě Joopa den Uyla). Byl silně ovlivněn thatcherismem a neoliberalismem, jeho známé volební heslo znělo „více obchodu, méně vlády“ (meer markt, minder overheid). Po skončení politické kariéry přešel do akademické sféry, již však roku 2001 opustil, aby se stal vysokým komisařem OSN pro uprchlíky. Na tomto postu zůstal do roku 2005, kdy ho opustil kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování. Roku 1995 mu byl udělen čestný titul Minister van Staat, který zajišťuje v nizozemské politice neformální autoritu. Byl členem tzv. Madridského klubu.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • A. Joustra en E. van Venetië, Ruud Lubbers, manager in de politiek, Baarn, 1989.
  • N. Rood (ed.), Het succes van Lubbers. Hoe word ik minister-president?, Amsterdam, 1989.
  • A. Joustra en E. van Venetië, De geheimen van het Torentje, Praktische gids voor het premierschap, Amsterdam, 1993.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]