Rudolf Adam von Hackelberg-Landau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Adam
von Hackelberg-Landau
Rudolf Adam von Hackelberg-Landau, r. 1854
Rudolf Adam von Hackelberg-Landau, r. 1854

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1867 – 1903

Poslanec Štýrského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – ???

Člen Panské sněmovny
Ve funkci:
1873 – 1903
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(ústavověrný velkostatek)
(Klub liberálů – staroněmci)
(Sjednoc. levice)
(Německorak. klub)
(Sjednoc. něm. levice)

Narození 3. listopadu 1816
Úmrtí 2. června 1903
(ve věku 86 let)
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rudolf Adam von Hackelberg-Landau (3. listopadu 18162. června 1903 Vídeň[1][2]) byl rakouský šlechtic a politik ze Štýrska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z šlechtického rodu Hackelberg und Landau. Patřilo mu panství Großpertholz, Kehrbach a Reichenau. V roce 1852 byl povýšen na c. k. komořího.[2]

Byl aktivní i politicky. 31. ledna 1867 byl zvolen na Štýrský zemský sněm za kurii velkostatkářskou.[2] Zemský sněm ho 23. dubna 1867[2] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou ve Štýrsku. Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady delegován i v roce 1870 (19. září 1870 složil slib) a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 za kurii velkostatkářskou ve Štýrsku. Mandát zde obhájil i ve volbách roku 1879, volbách roku 1885, volbách roku 1891, volbách roku 1897 a volbách roku 1903. Poslancem byl až do své smrti roku 1903 (tedy nepřetržitě 36 let). Pak ho nahradil Carl Lamberg.[3]

Od 22. dubna 1873 byl též členem Panské sněmovny (horní, nevolená komora Říšské rady) jako její dědičný člen coby reprezentant vybraných hlavních šlechtických rodů.[4]

V zákonodárných sborech byl členem bloku ústavověrných, konkrétně jako šlechtic patřil k provídeňsky orientované Straně ústavověrného velkostatku.[1] Po volbách v roce 1873 se uvádí coby jeden z 67 členů staroliberálního Klubu levice, vedeného Eduardem Herbstem.[5] Rovněž po dalších volbách se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen) na Říšské radě.[6] Od roku 1881 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[7] Za tento klub byl do parlamentu zvolen i ve volbách roku 1885.[8] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[9] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[10] I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice.[11]

Národní listy ho v nekrologu označily za přesvědčeného německého centralistu. Když se koncem 19. století řešila v parlamentu Badeniho jazyková nařízení a byl tázán novináři, zda jde o křivdu pro Němce nebo naplnění práva pro Čechy, odpověděl: „Právo sem, právo tam – nejde o žádné právo, nýbrž o nadpráví Němců.“ V soukromí ale prý byl i podle českého tisku nadmíru svědomitým poslancem, člověkem nadmíru milým a znamenitým humoristou. Když byla roku 1883 otevřena nová budova Říšské rady ve Vídni, prošel se před velkým davem přihlížejících po kobercích v jedné z hlavních síní po rukách, aby ukázal, že v novém parlamentu bude možno chodit po hlavě.[1]

Zemřel v červnu 1903.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Poslanec bar. Hackelberg zemřel. Národní listy. Červen 1903, roč. 43, čís. 150, s. 1. Dostupné online. 
  2. a b c d Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Hackelberg-Landau (Rudolf Freiherr von), s. 106. (německy) 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. Erbliche Mitglieder des Herrenhauses (1862-1918) [online]. austroaristo.com [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-08. (německy) 
  5. Politické zprávy domácí. Národní listy. Listopad 1873, roč. 13, čís. 307, s. 2. Dostupné online. 
  6. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 
  7. Das Vaterland, 21. 11. 1881, č. 321, s. 1.
  8. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
  9. Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
  10. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
  11. Národní listy, 25. 3. 1891, s. 5.