Roman Podrázský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roman Podrázský
Narození 24. února 1943
Přibyslav
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí 2. dubna 2001 (ve věku 58 let)
Přibyslav
ČeskoČesko Česko
Povolání sochař, novinář a patron
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Hrob Romana Podrázského na přibyslavském hřbitově je osazen jeho dílem „Okovy“ – nedokončeným pomníkem obětem komunismu.[1]

Roman Podrázský (24. února 1943 Přibyslav2. dubna 2001 Přibyslav) byl český akademický sochař, starosta města Přibyslavi, regionální mecenáš a první vydavatel Přibyslavského čtvrtletníku.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po absolvování základní školy v Přibyslavi chtěl jít na uměleckou školu, ale nebyl přijat. Další rok pracoval jako dělník v podniku Komunálních služeb. Nakonec se začal v Humpolci učit malířem pokojů.

V roce 1961 u přijímacích zkoušek uspěl a nastoupil do prvního ročníku pražské Uměleckoprůmyslové školy se specializací na nástěnnou malbu v architektuře. Když školu dokončil, pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Praze. Věnoval se už výhradně sochařství. Tento obor vystudoval u docentů Jiřího Bradáčka a Karla Hladíka. S jeho oborem mu též značně pomohli profesoři Krechler a Vodička.

Po ukončení studia v roce 1970 přišly potíže s tehdejším režimem. Nepodvolil se totiž požadavkům, aby do své tvorby zahrnul „milicionáře a rudé hvězdy“; proto nebyl přijat do Svazu umělců. Měl velké problémy sehnat dostatek práce. Přesto se Podrázskému podařilo realizovat několik desítek uměleckých děl.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Většina jeho soch je z pískovce a nachází se v Přibyslavi. Největším a bezpochyby nejvyšším dílem tohoto sochaře je Mariánský sloup.

Nejrozsáhlejším dílem je křížová cesta v Meditační zahradě v Plzni-Doudlevcích, známá spíše pod názvem Památník obětem zla. Toto ojedinělé dílo z hořického pískovce se v mnohém odlišuje od klasické křížové cesty. Zatímco v klasické křížové cestě najdeme čtrnáct zastavení, zde jich napočítáme pouze dvanáct, avšak žádný výjev nechybí. Ve dvou případech jsou totiž dva z nich ztvárněna v jednom monumentu. Každá plastika navazuje na nějakou myšlenku z Bible.

Tento nejrozsáhlejší cyklus dvanácti skulptur, vznikající v letech 1986–1991, byl pak dokončen ještě souborem obrazů pro kapli Maxmiliána Kolbeho.

25. května 1996 byl odhalen soubor 16 kamenů - pomníků vězňům uranových dolů na Jáchymovsku, Slavkovsku a Příbramsku. Sochař tento památník vytvořil na žádost Konfederace politických vězňů. Památník nese jméno Křížová cesta ke svobodě.

Roman Podrázský se věnoval také umění malířskému. Byl i starostou města Přibyslavi, mezi nejvýznamnější projekty a akce té doby patří „Mlékárenské dny“,[zdroj?] stavba nové radnice a oprava starého špitálu.

Po jeho smrti v Přibyslavi vznikla ulice Podrázského a v roce 2006 byla v Přibyslavi a blízkém okolí vybudována Naučná stezka Romana Podrázského.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.pribyslav.cz/osobnosti/d-56642/p1=11375

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]