Robert Michels

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Robert Michels
Narození 9. ledna 1876
Kolín nad Rýnem
Úmrtí 2. května 1936 (ve věku 60 let)
Řím
Povolání sociolog a vysokoškolský pedagog
Zaměstnavatelé Univerzita v Basileji
Marburská univerzita
Politická strana Sociálnědemokratická strana Německa
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Michels (9. ledna 1876, Kolín nad Rýnem2. května 1936, Řím) byl německý sociolog. Proslavil se především svou tezí o „železném zákonu oligarchie“, podle kterého oligarchické struktury nakonec dominují jakékoli politické organizaci, nezávisle na její politické orientaci.

Železný zákon oligarchie[editovat | editovat zdroj]

Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Železný zákon oligarchizace.

Tento zákon vyjadřuje představu, že ve všech organizacích působí mechanismy a tendence, které nutně vedou ke vzniku oligarchie (vládě několika málo osob) jako mocenské struktury. Michels se snažil tento zákon demonstrovat na příkladu politických stran a odborových svazů. Vedení velkých komplexních organizaci se vždy dříve či později zvrtne k oligarchii, když se začne více zajímat o uchování si nabyté moci než o původní cíle skupiny / organizace. Každá organizace se dělí na vedoucí menšinu a vedenou většinu, přičemž o všech důležitých otázkách rozhoduje menšina. Demokracii znemožňují tři tendence spočívající v podstatě lidské přirozenosti, politického boje a organizace. Aby organizace předešly těmto tendencím směřujícím k oligarchii, autoritářství a byrokracii, musí zajistit pár kroků:

  1. Musí být zachovány postupníctvo vedení, tak aby si nikdo nestihl upevnit své postavení natolik, že by se již nedal odstranit.
  2. Lídři nesmí získat absolutní kontrolu nad centralizovanou administrativou.

Pokud se udržuje komunikace mezi lídry, rozhodnutí se dělají společně a přitom se udržuje výměna vedení, byrokracie vzniká hůře. Byrokratické odosobnění a odebrání moci jednotlivce nad ním samým způsobuje, že lidé poslouchají moc až příliš, spíše rituálně než vědomě. Rezignují na své postavení, protože vědí, že stejně nic nezmůžou.

Spisy v češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Strany a vůdcové – k sociologii politického stranictví, Orbis, Praha 1931 (překlad Karel Hoch)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]