Rieský kráter
| Rieský kráter | |
|---|---|
 Letecký snímek Rieského kráteru, vlevo nahoře je město Nördlingen | |
| Geomorfologický tvar | impaktní kráter |
| Délka | 24 km |
| Šířka | 24 km |
| Stát |  Německo |
 Rozloha kráteru Ries mezi Franskou a Švábskou Albou | |
 | |
| Souřadnice | 48°53′ s. š., 10°34′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rieský kráter nebo jednoduše Ries [rís] (německy Nördlinger Ries podle města Nördlingenu) je impaktní kráter v Bavorsku při hranicích s Bádenskem-Württemberskem, asi 100 kilometrů severozápadně od Mnichova. Má průměr asi 24 kilometrů, je hluboký až 200 metrů a vznikl zhruba před 14,5 milionu let dopadem asteroidu. Dříve byl považován za útvar sopečného původu, teorie vzniku v důsledku dopadu asteroidu byla definitivně potvrzena roku 1961.
Kráter má ve městě Nördlingen muzeum (Rieskratermuseum).
V kráteru se připravovali na cestu účastníci letu Apollo 14[1].
Rieský meteorit[editovat | editovat zdroj]
Rieský asteroid měřil v průměru pravděpodobně asi 1 kilometr. 36 kilometrů jihozápadním směrem leží daleko menší Steinheimský kráter, jejž vytvořil úlomek asteroidu o průměru asi 100 metrů. Je možné, že oba vnikly do atmosféry Země společně a že těleso, jež dopadlo u Steinheimu, bylo satelitem většího tělesa (asteroidu), které dopadlo v Riesu.
Vznik kráteru[editovat | editovat zdroj]
Rieský asteroid po dopadu pronikl povrchovými vrstvami slínu a vápence a vnikl do krystalických vrstev v hloubce přes 600 metrů. Jeho nárazem došlo k roztavení hornin, ty byly následně vymrštěny vzhůru a ve vzduchu zchladly v podobě tektitů, kousků zeleného skla kapkovitých tvarů. Ty jsou dodnes nalézány jako vltavíny, jejich naleziště v jižních Čechách leží asi 250 kilometrů východním směrem. Po svém vzniku se Ries zaplnil vodou a stal se jezerem, to se však v průběhu dalších dvou milionů let zaneslo usazeninami a zaniklo. Dnes je kotlina odvodňována řekou Wörnitz (s přítokem Eger) do Dunaje.
Celý kráter má typicky okrouhlý tvar podobný šestiúhelníku se zaoblenými vrcholy. Nejzřetelněji je okraj kráteru zachován na jihu až jihozápadě, kde se zalesněný oblouk zvedá až 200 metrů nad dno kotliny. Středem Rieského kráteru prochází Švábská tektonická linie, jež je v jeho západní části velmi dobře patrná. Na vyschlých usazeninách dřívějšího jezera leží řada sídel, největší je ve středověku založené město Nördlingen. Kráter patří k nejlépe prostudovaným tohoto druhu v Evropě.
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Vápencové bloky na okraji kráteru -
Město Nördlingen uvnitř plochy Rieského kráteru -
Jižní hrana kráteru u Mönchsdeggingenu -
Suevitový val v lomu Aumühle -
Wennenberg (489,3 m n. m.) u Alerheimu
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Johannes Baier: Die Bedeutung von Wasser während der Suevit-Bildung (Ries-Impakt, Deutschland), in: Jahresberichte und Mitteilungen des oberrheinischen geologischen Vereins, Neue Folge, 94, Stuttgart, 2012.
- Johannes Baier: Zur Herkunft und Bedeutung der Ries-Auswurfprodukte für den Impakt-Mechanismus. – Jber. Mitt. oberrhein. geol. Ver., N. F. 91, 9-29, 2009.
- Johannes Baier: Die Auswurfprodukte des Ries-Impakts, Deutschland, in Documenta Naturae, Vol. 162, München, 2007. ISBN 978-3-86544-162-1
- Johannes Baier: Zur Herkunft der Suevit-Grundmasse des Ries-Impakt Kraters, in Documenta Naturae, Vol. 172, München, 2008. ISBN 978-3-86544-172-0
- Volker J. Sach & Johannes Baier: Neue Untersuchungen an Strahlenkalken und Shatter-Cones in Sediment- und Kristallingesteinen (Ries-Impakt und Steinheim-Impakt, Deutschland). Pfeil-Verlag, München 2017. ISBN 978-3-89937-229-8.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rieský kráter na Wikimedia Commons
