Yucatánská republika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Republika Yuacatán)
Yucatánská republika
 Mexiko 1841–1848 Mexiko 
Vlajka státu
vlajka
Geografie
Mapa
Rozloha
139 426 km²
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
500 000
Státní útvar
Vznik
Zánik
Státní útvary a území
Předcházející
Mexiko Mexiko
Následující
Mexiko Mexiko

Yucatánská republika (República de Yucatán) byl krátce existující nezávislý stát na stejnojmenném poloostrově, který se později stal součástí Mexika. Měl rozlohu 139 426 km² a žilo v něm okolo půl milionu obyvatel, hlavním městem byla Mérida.

Během existence Místokrálovství Nové Španělsko byl Yucatán samostatným generálním kapitanátem. V období mexické války za nezávislost se objevilo hnutí Sanjuanistas požadující samosprávu země a roku 1821 vyhlásil Juan María Echeverri odtržení Yucatánu od Španělska. Neusiloval však o plnou nezávislost, ještě téhož roku přijal nadvládu samostatného Mexika a 23. prosince 1823 byla ústavně zakotvena autonomie Yucatánu jako federální republiky v rámci mexického státu.

Mapa Mexika v roce 1847: správní členění a odtržené státy Texas a Yucatán

Roku 1835 se v Mexiku dostali k moci zastánci centralizovaného státu a zrušili yucatánskou autonomii. Na poloostrově vypukla vlna nespokojenosti a roku 1840 zahájil Santiago Imán otevřené povstání. Vzbouřenci postupně ovládli všechna důležitá města a 16. března 1841 vyhlásil v Méridě Miguel Barbachano Yucatán samostatnou republikou a sebe hlavou státu. Mexický prezident Antonio López de Santa Anna nařídil vojenskou invazi na poloostrov a po jejím nezdaru (podařilo se dobýt jen některé méně významné lokality) vyhlásil námořní blokádu. 5. prosince 1843 byla uzavřena dohoda, která zaručila Yucatánu širokou autonomii v rámci Mexika, separatisté si ponechali faktickou kontrolu nad územím. Dohoda však nebyla dodržována, pokračující snahy centrální vlády o obnovení svého vlivu na Yucatánu vedly k dalšímu vyhlášení nezávislosti počátkem roku 1846. Během mexicko-americké války, která vypukla ve stejném roce, zachovával Yucatán neutralitu. Nový stát však oslabilo velké povstání Mayů proti vládnoucím Kreolům, známé jako Válka kast. Yucatánská armáda nebyla schopna revoltu potlačit a země se obrátila s žádostí o pomoc do zahraničí, dokonce nabídla americkému prezidentovi Jamesi K. Polkovi výměnou za pacifikaci domorodců připojení Yucatánu k USA. Senát Spojených států amerických však návrh zamítl a Barbachano se nakonec musel dohodnout s vládou v Ciudad de México. Centrální jednotky nastolily v zemi pořádek (i když menší vzpoury Mayů trvaly až do začátku 20. století) a 17. srpna 1848 byl Yucatán znovu a již definitivně připojen k Mexiku. Roku 1858 byl z Yucatánu vyčleněn na jihozápadě nový stát Campeche a roku 1902 vzniklo na jihovýchodě svazové teritorium Quintana Roo (státem se stalo roku 1974).

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]