Rapanuiština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rapanuiština
Vānanga Rapa Nui
Poloha Velikonočního ostrova
Poloha Velikonočního ostrova
RozšířeníVelikonoční ostrovVelikonoční ostrov Velikonoční ostrov (součást Chile)
Počet mluvčíchasi 1000
Klasifikace
PísmoLatinka (v minulosti pravděpodobně písmo rongorongo)
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3rap
Ethnologuerap
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rapanuiština (rapanuisky: Vānanga Rapa Nui, též Rapa Nui nebo Rapanui, ve španělštině také Pascuan) je jazyk domorodých polynéských obyvatel Velikonočního ostrova, což je ostrov v Tichém oceánu, který je součástí Chile a který je známý především sochami moai.

Velikonoční ostrov má přibližně 6000 obyvatel, ale většina z nich mluví pouze španělsky. Podle chilského průzkumu se na ostrově okolo 3700 obyvatel hlásí k rapanuiské národnosti. V roce 2008 se počet mluvčích rapanuištiny odhadoval na 800, většinou pouze dospělých, protože děti se učí v dětství jen španělštinu a rapanuištinu se naučí až v dospělosti.

Jazyk byl ovlivněn tahitštinou a španělštinou, nejbližší je markézštině a maorštině.

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Rapanuiština používá latinku doplněnou o speciální znaky. Rapanuiská abeceda:[1]

A, Ā, E, Ē, H, I, Ī, K, M, N, Ŋ, O, Ō, P, R, T, U, Ū, V, ꞌ

Někdy se používají také písmena g, ġ a .[1]

Destička popsaná písmem rongorongo

Na Velikonočním ostrově se také nalezly destičky popsané písmem rongorongo. Toto písmo stále nebylo rozluštěno, ale je pravděpodobné, že se jednalo o zápis rapanuištiny.[1]

Příklady[editovat | editovat zdroj]

Číslovky[editovat | editovat zdroj]

Rapanuisky Česky
e tahi jeden
e rua dva
e hā tři
e rima čtyři
e ono pět
e hitu šest
e fito sedm
e va'u osm
e iva devět
ka tahi 'aŋahuru deset

Užitečné fráze[editovat | editovat zdroj]

Rapanuisky Česky
Iorana! Ahoj!
Pe hē a koe? Jak se máš?
E riva-riva no 'ā a au! Jsem v pořádku!
A au ena 'ā! 'e a koe? Jsem tak-tak a ty?
Rake-rake ko maui-ui 'ā a au! Špatně, jsem nemocný!
Pe hē tu'u hua'ai? Jak se má tvá rodina?
A rāua e ri-riva no 'ā! Jsou v pořádku!
Pe hē tu'u ŋa matu'a era? Jak se máte rodiče?
E riva-riva no 'ā, ko koa atu 'ā o te 'ai he paparu'au 'e he mamaru'au! No, rádi jsme prarodiče!
Ko ai tu'u 'iŋoa? Jak se jmenuješ?
Ko Koreto to'oku 'iŋoa. Jmenuji se Koreto.
'I hē a koe e noho ena? Kde bydlíš?
'I Rapa Nui a au e noho nei. Žiju ve Velikonočním ostrově.
Ko ai, ko ai tu'u hua'ai? Od jaké rodiny patříš?
O te hua'ai Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki. Do rodiny Haoa, Cardinali, Paoa, Pakomio, Araki.
O Mata hē a koe? K jakému kmeni patříš?
He Ŋaruti 'e he Marama to'oku Mata. Patřím ke kmeni Ŋaruti a Marama.
Mai hē a koe? Odkud jsi přišel?
Mai te Porinetia a au. Pocházím z Polynésie.
Ka hia o'ou matahiti? Kolik je ti let?
Ka piti 'ahuru ma pae to'oku matahiti. Je mi 25 let.
Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a vahine? Jak se jmenuje tvá matka?
Ko Rosa te 'iŋoa o to'oku matu'a vahine. Jméno mé matky je Rosa.
E hia matahiti o tu'u matu'a vahine? Jak stará je tvoje máma?
E hitu 'ahuru o'ona matahiti. Je jí 70 let.
Ko ai te 'iŋoa o tu'u matu'a tane? Jak se jmenuje tvůj otec?
Ko Niko te 'iŋoa o to'oku matu'a tane. Jméno mého otce je Niko.
E ai ro'ā tu'u taina? Máš bratry?
Ē, e ai ro'ā to'oku taina? Ano, mám bratry.
E hia o'ou taina poreko tane 'e e hia vahine? Kolik bratrů a sester máte od narození?
E rima taina poreko vahine 'e e tahi tane. Pět sester a jeden bratr od narození.
A hē a koe e oho ena ki tu'u hare? Kam chodíš do svého domu?
A te ara poto. Nejkratší cestou.
A hē ka tu'u mai tu'u ŋa matu'a era? Kdy přijedou tvoji rodiče?
Ki oti te rāua mahana haka ora. Jakmile vám skončí dovolená.
Hora aha a koe e kai ena? Kdy máte oběd?
Hora ho'e. V jednu.

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Otčenáš (modlitba Páně):

E te Matu'a o mātou o te raŋi ē,
te me'e haŋa he mo'a o te taŋata
ta'ato'a i tu'u iŋoa,
e he haka rē atu mo haka tere ō'ou i a rāua,
ki haka tano ai i ta'a me'e haŋa 'i te ao nei
pa he haka tano iŋa atu o ta'a me'e haŋa 'i te raŋi.
E va'ai mai koe 'arīnā
to mātou o te kai.
E haka kore koe i te mātou hara,
pa he haka rehu iŋa o mātou i
te me'e 'ino aŋa mai e te rua.
'Ē, 'i te hora o te haka 'atu mai, 'ina koe ko haka
rē i a mātou mo viri ki roto i te hara; e haka e'a
koe i a mātou mai roto i te rima o Rukifero.

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv v rapanuištině:[1]

Te hanau henua, mai te poreko hanga, he manu tere, manu rarama e manu mana’u; ko tu’u piru ana ta’ato’a. Mai ai he hanau e haka topa ro a i te mana’u, e here, e mo’a, e tapu ki a raua ‘a.

Český překlad:

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rapa Nui language na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Rapa Nui language, alphabet and pronunciation. omniglot.com [online]. [cit. 2020-06-11]. Dostupné online.