Rak Gouldův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Rak Gouldův

Astacopsis gouldi Oxford museum specimen.jpg
Stupeň ohrožení podle IUCN
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: členovci (Arthropoda)
Třída: rakovci (Malacostraca)
Řád: desetinožci (Decapoda)
Čeleď: Parastacidae
Rod: Astacopsis
Binomické jméno
Astacopsis gouldi
Clark, 1936

Rak Gouldův (Astacopsis gouldi) neboli velerak tasmánský je největší žijící sladkovodní bezobratlý živočich, tedy i rak. Patří do čeledi Parastacidae. Jako endemit obývá vodní toky v Tasmánii, domorodý název je tayatea. Dorůstá až 80 cm délky těla a váhy 6 kg. Je to největší vodní makrofág Tasmánie, v současné době jsou ale stavy tohoto raka zdecimované natolik, že je zařazen do červené knihy ohrožených živočichů.[1] Ohrožení pro tento druh představuje i degradace prostředí a ztráta vhodných habitatů. V současnosti jsou vzácní jedinci přesahující hmotnost 2 kg. Příbuzným druhem je Astacopsis franklini.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Samice má párové vývody pohlavních cest (gonopóry) u báze třetího páru kráčivých končetin, samec u pátého páru. Základní barva těla je černá nebo tmavě hnědá, klepeta jsou masivní. Při ohrožení stáhne rak zadeček (abdomen) pod tělo, roztáhne končetiny s klepety a klepeta rozevře. Také vztyčí tykadla a lišty (scaphocerit).

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o teritoriální druh, kdy jeden samec agresivně hlídá území, na kterém střeží harém několika pohlavně dospělých samic. Je omnivorní, v jeho potravě se vyskytuje rostlinná i živočišná složka. Roste velice pomalu, mláďata měří po vylíhnutí pouhých 6 mm. Samci pohlavně dospívají v devíti, samice dokonce až ve čtrnácti letech. K páření dochází na podzim, každá samice se ale páří pouze jednou za dva roky a vajíčka klade následující léto.[2] Velerak tasmánský může žít několik desítek let, obvykle se udává až 40 let. Jedná se tedy o typického K-stratéga, který kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Osamostatnělá mláďata se ukrývají na mělčinách pod ponořenými kmeny stromů, dospělí raci preferují hlubší vodu.[3]

Habitat[editovat | editovat zdroj]

Velerak tasmánský vyžaduje dobře prokysličenou vodu, jejíž teplota nestoupá přes 18 °C. Vyhovuje mu pomalé proudění vody a malý zákal. Výhodou jsou břehy porostlé vegetací a ponořené kmeny a větve stromů.[4]

Etymologie druhového jména[editovat | editovat zdroj]

Latinské druhové jméno gouldi odkazuje na anglického biologa Johna Goulda, na jehož počest byl tento rak pojmenován.

  1. T. WALSH & N. DORAN (2010). "ASTACOPSIS GOULDI". IUCN RED LIST OF THREATENED SPECIES. VERSION 3.1. INTERNATIONAL UNION FOR CONSERVATION OF NATURE. RETRIEVED OCTOBER 5, 2010.. .  
  2. Hamr, P. (1990). Comparative reproductive biology of the Tasmanian freshwater crayfishes Astacopsis gouldi Clark, Astacopsis franklinii, Gray and Parastacoides tasmanicus Clark (Decapoda: parastacidae) (Doctoral dissertation, University of Tasmania). [online]. .  
  3. Hamr Premek. 1997. A Giant's Tale: the life history of Astacopsis gouldi (Decapoda: Parastacidae) a freshwater crayfish from Tasmania. Freshwater Crayfish 11 pp. 13-33. [online]. .  
  4. DAVIES, P. E., COOK, L. S. J., MUNKS, S. A., & MEGGS, J. (2005). ASTACOPSIS GOULDI CLARK: HABITAT CHARACTERISTICS AND RELATIVE ABUNDANCE OF JUVENILES (DOCTORAL DISSERTATION).. [s.l.] : [s.n.].