Róbert Harenčár

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ing. Róbert Harenčár

poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
??? – 1969

poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1969 – 1971

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1989 – 1990
Stranická příslušnost
Členství KSS (KSČ)
bezpartijní

Narození 10. února 1931
Hliník nad Hronom
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 14. července 2010
Choť Galina
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Róbert Harenčár, též Robert Harenčár (10. února 1931 Hliník nad Hronom14. července 2010[1][2]), byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, poslanec Slovenské národní rady a Sněmovny národů Federálního shromáždění na počátku normalizace, pak odstaven z politických funkcí. Po sametové revoluci v letech 1989–1990 bezpartijní poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V letech 19621970 se uvádí jako účastník zasedání Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska, v roce 1968 i jako člen ÚV KSS.[3] Po federalizaci Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Nominovala ho Slovenska národní rada, v níž také zasedal. Ve federálním parlamentu setrval jen do prosince 1969, kdy ztratil poslanecký post v SNR a tudíž i ve FS.[4]

Angažoval se v reformním hnutí během pražského jara, byl spojencem Alexandra Dubčeka. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa ho Ústřední výbor Komunistické strany Československa zařadil na seznam „představitelů a exponentů pravice“. V té době je uváděn jako předseda slovenského Ústředního výboru Československého svazu mládeže.[5] Po roce 1969 byl proto vytlačen z politických funkcí. Na několikátý pokus si našel práci v podniku Slovart v oddělení vývozu knih a gramofonových desek. Odtud byl ovšem v roce 1971 propuštěn a pracoval pak jako nižší úředník v organizaci ÚĽUV, pak ve Výrobním družstvě invalidů. Jeho syn emigroval do Švýcarska a později do USA.[6]

Do politiky se vrátil po sametové revoluci. V rámci procesu kooptace nových poslanců se již v prosinci 1989 stal poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění, nyní již jako bezpartijní poslanec. Zde setrval do prvních svobodných voleb v roce 1990.[7]

Počátkem 90. let působil i jako náměstek ministra zahraničních věcí ČSFR a později jako slovenský velvyslanec na Ukrajině. Působil jako místopředseda Společnosti Alexandra Dubčeka. Od konce 90. let se angažoval v Církvi sjednocení (moonisté). Stal se prvním předsedou její Universal Peace Federation na Slovensku. V této funkci přivítal hlavu této církve Son-mjong Muna při jeho návštěvách na Slovensku.[8] Od roku 1995 byl rovněž předsedou veteránského klubu slovenského stolního tenisu.[9]

V roce 2008 přišel slovenský Ústav paměti národa s odhalením, podle kterého byl Harenčár nasazen Státní bezpečností na Alexandra Dubčeka během dob normalizace jako agent. Harenčár to popřel. Chodil prý pravidelně na výslechy na StB, ale na Dubčeka nedonášel a naopak s ním udržoval po celou dobu přátelské kontakty.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Robert Harenčár [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  2. Robert Harenčár [online]. databazy.dejiny.sk [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Vyhľadávanie [online]. upn.gov.sk [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  5. Seznam osob doporučených k zařazení do jednotné centrální evidence představitelů a exponentů pravice ústředním výborem KSČ [online]. totalita.cz [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  6. a b Dubčekova sieť [online]. lesk.cas.sk [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. 5. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (česky) 
  8. In Memoriam: Ing. Robert Harenčár [online]. www.upf.org [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Slovenský stolný tenis, 1/2006 [online]. www.sstz.sk [cit. 2012-03-17]. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]