Přeskočit na obsah

Žralok krokodýlí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Pseudocarchariidae)
Jak číst taxoboxŽralok krokodýlí
alternativní popis obrázku chybí
Žralok krokodýlí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádžraloci (Selachimorpha)
Řádobrouni (Lamniformes)
Čeleďkrokodýlovcovití (Pseudocarchariidae)
Compagno, 1973
Rodžralok (Pseudocarcharias)
Cadenat, 1963
Binomické jméno
Pseudocarcharias kamoharai
(Matsubara, 1937)
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žralok krokodýlí (Pseudocarcharias kamoharai) je asi metr dlouhý žralok, který žije v tropických vodách po celém světě. Je jediným zástupcem rodu Pseudocarcharias i čeledi krokodýlovcovití (Pseudocarchariidae).

Systematika

[editovat | editovat zdroj]

Druh formálně popsal v roce 1936 japonský mořský biolog Kiyomatsu Matsubara.[2][3] Nově popsaný druh byl přehazován mezi různými rody (mj. Odontaspis a Carcharias z čeledi písečníkovití (Odontaspididae)), než jej Leonard Compagno v roce 1973 po bedlivém prozkoumání vyčlenil do samostatného rodu a dokonce i čeledi Pseudocarchariidae, tedy krokodýlcovití.[4][5] Nezvyklé druhové jméno „krokodýlí“ i název čeledi pochází z japonského jména druhu mizuwani (水鰐, doslova „vodní krokodýl“), které naráží na zřetelně viditelné zuby žraloka krokodýlího podobné krokodýlu.[6]

Výskyt

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o široce rozšířeného žraloka teplých tropických vod Atlantského, Indického a Tichého oceánu.[6] Vyskytuje se v epipelagických a mezopelagických vodách od vodní hladiny do nejméně 590 m. Pravděpodobně vykonává denní vertikální migraci – ve dne se pohybuje v hlubších vodách a na noc se stahuje blíže k hladině.[7]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o středně velký pelagický druh žraloka, který dosahuje délky kolem 110 cm.[8] Barva těla je shora světle až tmavě hnědá, spodní strana je světlá až bělavá. Mezi koutkem tlamy a žábry se občas nachází bílá skvrna různé velikosti. Na horní straně těla se nachází dvě beztrnné hřbetní ploutve. První hřbetní ploutev je posazena ve středu hřbetu dalece za prsními ploutvemi, a druhá hřbetní ploutev započíná až nad nebo za břišními ploutvemi. Řitní ploutev svou délkou zasahuje takřka až do počátku ocasní ploutve.[6] Ocasní ploutev je asymetrická s jasně tvarovaným koncovým lalůčkem na horním laloku nad koncovým výřezem. Oči jsou velké, oční blána chybí. Žaberní štěrbiny jsou prodloužené až na temeno hlavy.[8] V horní čelisti se nachází 26–29 špičatých zubů, spodní čelist má 19–26 zubů. Zuby vyčnívají z tlamy a samotné čelisti jsou do značné míry vysunovací.[9] Celkový počet obratlů se pohybuje mezi 146–158 (včetně ocasu).[5]

  • Odchycený žralok krokodýlí
    Odchycený žralok krokodýlí
  • Čelisti
    Čelisti
  • Horní zuby
    Horní zuby
  • Spodní zuby
    Spodní zuby

Biologie

[editovat | editovat zdroj]

Je vejcoživorodý. Samice má dvě dělohy. V každé se nachází nejdříve embrya se žloutkovými váčky, po jejichž absorpci se embrya začínají živit jinými vajíčky, které samice pro tyto účely produkuje.[5][6] Samice typicky vrhá čtyři mláďata (dvě z každé ze dvou děloh) o délce kolem 40 cm. Samec dosahuje pohlavní dospělosti při dosažení délky kolem 76–81 m, samice u délky 87–98 cm.[10] Do jídelníčku žraloka krokodýlího patří hlavonožci, ryby i krevety.[5][6][11]

Ohrožení

[editovat | editovat zdroj]

Druh je hodnocen jako málo dotčený, i když je poměrně častým nechtěným úlovkem rybářů. V případě nechtěného odchytu je většinou hozen zpět do moře, pouze občasně je zpracován na maso, ploutve nebo jaterní olej.[7][12]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
  2. ↑ Pseudocarcharias kamoharai. shark-references.com [online]. Shark-References [cit. 2023-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-24. (anglicky) 
  3. ↑ Matsubara K. A new carcharoid shark found in Japan. Zoological Magazine (Tokyo). 1936, roč. 48, čís. 7, s. 380–382. (japonsky) 
  4. ↑ Pseudocarchariidae: Crocodile Shark. www.elasmo-research.org [online]. ReefQuest Centre for Shark Research [cit. 2023-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-12-24. (anglicky) 
  5. ↑ a b c d COMPAGNO, Leonard J.V, et al. SHARKS OF THE WORLD AN ANNOTATED AND ILLUSTRATED CATALOGUE OF SHARK SPECIES KNOWN TO DATE - Volume 2 - Bullhead, mackerel and carpet sharks (Heterodontiformes, Lamniformes and Orectolobiformes). Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. Dostupné online. S. 71–74. (anglicky) FAO Species Catalogue for Fishery Purposes. 
  6. ↑ a b c d e CASTRO, José I. The sharks of North America. Oxford: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-539294-4. S. 222–224. (anglicky) 
  7. ↑ a b Pseudocarcharias kamoharai [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2019 [cit. 2023-12-24]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2019-1.RLTS.T39337A171964644.en. (anglicky) 
  8. ↑ a b LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. S. 150–151. (anglicky) 
  9. ↑ EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press ISBN 978-0-691-20599-1. S. 307. (anglicky) 
  10. ↑ OLIVEIRA, P.; HAZIN, F. H. V.; CARVALHO, F. Reproductive biology of the crocodile shark Pseudocarcharias kamoharai. Journal of Fish Biology. 2010-05, roč. 76, čís. 7, s. 1655–1670. Dostupné online [cit. 2023-12-24]. ISSN 0022-1112. DOI 10.1111/j.1095-8649.2010.02606.x. (anglicky) 
  11. ↑ CALLE-MORÁN, Marcos D.; HERNÁNDEZ-TÉLLEZ, Ana R.; TIBÁN-VIVAR, Evelyn R. Diet composition and feeding habits of the crocodile shark, Pseudocarcharias kamoharai. Environmental Biology of Fishes. 2022-06-01, roč. 105, čís. 6, s. 685–697. Dostupné online [cit. 2023-12-24]. ISSN 1573-5133. DOI 10.1007/s10641-022-01277-x. (anglicky) 
  12. ↑ KINDONG, Richard; XIA, Meng; PANDONG, Njomoue Achille. All we know about the crocodile shark (Pseudocarcharias kamoharai): Providing information to improve knowledge of this species. Journal for Nature Conservation. 2021-10-01, roč. 63, s. 126039. Dostupné online [cit. 2023-12-24]. ISSN 1617-1381. DOI 10.1016/j.jnc.2021.126039. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CASTRO, José I. The sharks of North America. Oxford: Oxford University Press, 2011. ISBN 978-0-19-539294-4. (anglicky) 
  • COMPAGNO, Leonard J.V, et al. SHARKS OF THE WORLD AN ANNOTATED AND ILLUSTRATED CATALOGUE OF SHARK SPECIES KNOWN TO DATE - Volume 2 - Bullhead, mackerel and carpet sharks (Heterodontiformes, Lamniformes and Orectolobiformes). Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. Dostupné online. (anglicky) FAO Species Catalogue for Fishery Purposes. 
  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 
  • LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žralok_krokodýlí&oldid=23837059“