Proprietární kolonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Proprietární kolonie neboli vlastnická kolonie byl typ anglické koloniální správy uplatňovaný zejména v Severní Americe a Karibiku v 17. století.[1]

Cecil Calvert, 2. baron z Baltimore, první „guvernér vlastník“ (Proprietary Governor) provincie Maryland

Typy kolonií[editovat | editovat zdroj]

V Britské říši patřila veškerá území králi a bylo jeho výsadou toto území rozdělovat. Proto bylo všechno koloniální území děleno královským výnosem na jeden ze čtyř typů: vlastnické (proprietární), královské, akciové nebo smluvní. Král Karel II. použil proprietární řešení, aby odměnil své spojence a aby se zbavil starostí o vzdálené území a mohl soustředit svou pozornost na samotnou Británii. Nabídl svým přátelům koloniální území královským výnosem, což usnadnilo soukromé investice a samosprávu kolonií. Tyto listiny učinily z majitele prakticky neomezeného vládce, který se zodpovídal pouze anglickému zákonu a králi. Karel II. dal území Nového Nizozemí svému mladšímu bratru vévodovi z Yorku, který jej přejmenoval na New York.[2] Území, které dal Williamu Pennovi, bylo pojmenováno Pensylvánie.[3] V konečném důsledku se ukázalo, že negativa tohoto řešení převažují nad pozitivy. Angličtí panovníci se později snažili vrátit veškerou moc a autoritu do svých rukou a proprietární kolonie byly měněny na kolonie korunní, které byly řízeny úředníky jmenovanými králem.

Historický původ[editovat | editovat zdroj]

Ve středověku bylo v kontinentální Evropě obvyklé, že panovník udělil feudálním pánům hraniční území, na kterých měli tito šlechtici prakticky pravomoci vládce. Toto opatření mělo zabránit zahraniční invazi a hlavní jejich povinností byla ochrana hranic. Tato území nebo panství bývala nazývána palatináty.[4] Tento typ uspořádání vznikl v normanských časech pro určitá anglická pohraniční hrabství (Lancashire a Durham) a přetrvával přinejmenším zčásti do roku 1830 a to z dobrých důvodů: odlehlost území, špatná komunikace, správa prováděná za obtížných okolností.[5]

V rámci systému vlastnických kolonií dostávaly osoby buď významné či blízké panovníkovi Britské říše obchodní smlouvy za účelem založení kolonií. Majitelé takto získaných území si poté vybrali guvernéry a další úředníky. Tento systém byl použit k založení několika kolonií na ostrově Newfoundland. Vlastnické kolonie v Americe byly řízeny majitelem, který obdržel území na základě královské listiny. Tuto moc obvykle vykonával téměř jako nezávislý vládce.[6] Provincie Maryland, Karolína a několik dalších kolonií v Americe byly původně založeny tímto vlastnickým systémem. Odlišovaly se od kolonií koruny tím, že se jednalo o komerční podniky založené pod autoritou koruny. Guvernéři, jako držitelé vlastnických práv, měli právní odpovědnost za kolonii, jakož i odpovědnost vůči akcionářům za zajištění bezpečnosti jejich investic. Vlastnický systém byl většinou neefektivní, protože vlastníky byli z velké části majitelé povětšinou nepřítomní v kolonii. Mnozí svou kolonii ani nikdy nenavštívili. Počátkem 18. století téměř všechny vlastnické kolonie buď odevzdaly své charty koruně a staly se královskými koloniemi, nebo jim panovník uložil jiná významná omezení.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Proprietary colony na anglické Wikipedii.

  1. Roper (2007)
  2. David S. Lovejoy, "Equality and Empire The New York Charter of Liberties, 1683," William and Mary Quarterly (1964) 21#4 s. 493-515 in JSTOR.
  3. Joseph E. Illick, "The Pennsylvania Grant: A Re-Evaluation," Pennsylvania Magazine of History and Biography (1962) 85#4 s. 375-396 in JSTOR
  4. Osgood, H. L. “The Proprietary Province as a Form of Colonial Government.” American Historical Review, Červenec, 1897, s. 644
  5. Martinez (2008)
  6. Elson, Henry William, History of the United States of America, The Macmillan Company, New York, 1904. Chapter IV

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MARTINEZ, Albert J. "The Palatinate Clause of the Maryland Charter, 1632-1776: From Independent Jurisdiction to Independence." American Journal of Legal History (2008): 305-325. in JSTOR
  • MERENESS, Newton Dennison. Maryland as a proprietary province (1901) online
  • OSGOOD, Herbert L. “The Proprietary Province as a Form of Colonial Government.” Part I. American Historical Review 2 (červenec 1896): 644-64; Part 495. vol 3 (October 1897): 31-55; Part III. vol 3 (leden 1898): 244-65. part 1 online free at JSTOR, part 3 the standard survey
  • OSGOOD, Herbert Levi. The American Colonies in the Seventeenth Century: The Proprietary Province in Its Earliest Form, the Corporate Colonies of New England (1930)
  • OSGOOD, Herbert Levi. The Proprietary Province in Its Later Forms (Columbia University Press, 1930)
  • ROPER, Louis H., Bertrand Van Ruymbeke, eds. Constructing Early Modern Empires: Proprietary Ventures in the Atlantic World, 1500-1750 (Brill, 2007)