Prezident Konfederovaných států amerických
Prezident Konfederovaných států amerických | |
---|---|
President of the Confederate States of America | |
Státní znak Konfederace | |
Úřadující Jefferson Davis | |
Sídlo | Bílý dům (Richmond) |
Jmenuje | Sbor volitelů |
Funkční období | 6 let bez možnosti znovuzvolení |
První ve funkci | Jefferson Davis |
Vytvoření | 9. února 1861 |
Zánik | 5. května 1865 |
Zástupce | viceprezident (Alexander H. Stephens) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prezident Konfederovaných států amerických (anglicky President of the Confederate States of America) byla nejvyšší politická funkce v Konfederaci jedenácti jižních států Spojených států amerických mezi lety 1861 a 1865. Jediným, kdo tuto funkci zastával, byl Jefferson Davis.
Ústavní vymezení
[editovat | editovat zdroj]Ústava Konfederace byla téměř identická s ústavou Unie. Jeden z rozdílů spočíval v tom, že prezidentské volební období bylo prodlouženo ze čtyř let na šest, současně s tím však bylo zakázáno znovuzvolení. Pravomoci prezidenta Konfederace byly totožné s pravomocemi prezidenta Unie, tedy:
- jmenování a odvolávání ministrů, velvyslanců a dalších úředníků;
- jmenování soudců;
- velení ozbrojeným silám;
- sjednávání a uzavírání mezinárodních smluv;
- předkládání zpráv a návrhů Kongresu;
- podepisování zákonů s možností veta;
- vymáhání dodržování zákonů;
- udělování milostí a vyhlašování amnestií (mimo případ velezrady).
Proces volby byl analogický k volbě prezidenta Unie. Zvolený kandidát se ujímal funkce složením slibu:
„ | Slavnostně slibuji (nebo přísahám), že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Konfederovaných států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit jejich ústavu. | “ |
— Článek II, Sekce 1 Konfederační ústavy |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Prozatímní kongres v Montgomery dne 9. února 1861 jednomyslně zvolil prezidentem Jeffersona Davise a viceprezidentem Alexandera H. Stephense. Stephens, který byl delegátem z Georgie, byl inaugurován do úřadu 11. února. Davis byl inaugurován do úřadu 18. února po svém příjezdu z Mississippi, kam odešel po své rezignaci z amerického Senátu.
Davis a Stephens byli potvrzeni ve funkcích dne 6. listopadu 1861 podle nové ústavy. Ve volbách bez protikandidátů získali 97% hlasů voličů a všech 109 volitelů. Hlavní město bylo přesunuto v červnu 1861 do Richmondu ve Virginii, kde se inaugurace konala 22. února 1862.
Za konec prezidentství Jeffersona Davise a zánik úřadu se obecně považuje den, kdy Davis a jeho kabinet prohlásili Konfederaci za rozpuštěnou, což bylo 5. května 1865, přestože Davis byl zadržen armádou Unie až 10. května.
Sídlo
[editovat | editovat zdroj]Sídlem prezidenta Konfederace byl tzv. Druhý Bílý dům, který se nachází ve čtvrti Court End v Richmondu. Byl postaven v roce 1818 a jako prezidentské sídlo sloužil od srpna 1861 do dubna 1865.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Hlasovací lístek z prezidentských voleb konaných 6. listopadu 1861
-
Inaugurace Jeffersona Davise do prezidentské funkce v Montgomery, 18. února 1861
-
Prezident Davis (třetí zprava) se svým kabinetem (po jeho pravici sedí viceprezident Alexander H. Stephens)
-
Prezident Davis (uprostřed) se svými veliteli (po jeho levici stojí generál Robert Edward Lee)
-
Prezidentské sídlo (tzv. druhý bílý dům) v Richmondu
-
Bankovka z roku 1862 o nominální hodnotě 50 konfederačních dolarů s portrétem prezidenta Davise
-
Poštovní známka z roku 1862 o nominální hodnotě 5 konfederačních centů s portrétem prezidenta Davise
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of the Confederate States of America na anglické Wikipedii.
- ↑ POHANKA, Vít. V Richmondu opatrují sídlo prezidenta jižanské Konfederace. Radiožurnál [online]. Český rozhlas, 2010-04-03 [cit. 2024-07-08]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident Konfederovaných států amerických na Wikimedia Commons
- Dílo Constitution of the Confederate States of America ve Wikizdrojích (anglicky)