Přeskočit na obsah

Prameny ve Františkových Lázních

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Prameny ve Františkových Lázních
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
KrajKarlovarský
MěstoFrantiškovy Lázně
Zeměpisné souřadnice
Parametry
Objevenístředověk
První záchyt1791
Teplota9 – 14 °C
Vydatnostjednotlivé prameny 1-80 l/min. (celkem ca 1000 l/min.)
Mineralizacerůzná, od 1 do 20 g/l
Zdrojvrty nebo vývěry
Obsah CO2680-2100 mg/l (volný)
Ostatní
Typchladné síranovo-uhličité kyselky, unikátní vysokým obsahem Glauberovy soli
Nadm. výška442 m n. m.
Přístupnostvětšinou volně přístupné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Více než dvacítka pramenů charakteru chladné síranovo-uhličité kyselky využívané od středověku a jímaný oxid uhličitý stojí za vznikem a je i základem věhlasu zdejších léčebných lázní. Minerální vody jsou léčebně využívány k pitným kúrám a ke koupelím.

Původní zdroje studených minerálních vod v plochém bažinatém údolí Slatinného potoka na Chebsku využívali lidé již přinejmenším v 15. století. Od nepaměti byla minerální voda od pramenů donášena ve hliněných džbánech do města Chebu k dalšímu využití, po r. 1600 jako léčivá rozesílána i dále, na což město získalo r. 1670 privilegium. Prvně je v kupní smlouvě z roku 1406 zmiňován vývěr „dolnické kyselky“ u dnešní Tršnice. Dle zmínky z roku 1502 (Engelharth) měl být tršnický pramen zlovolně znečištěn a chebští nosiči vody se přeorientovali na pramen výše proti toku potoka u vsi Slatina, „slatinskou kyselku“, později zvaný „chebský pramen“ (Egerquelle), a posléze Františkův pramen. První podrobnější popisy z počátku 17. století se týkají právě vývěrů minerální vody v oblasti dnešního Františkova pramene (zejména Macasius 1613), další pak Plynového pramene. První jednoduché léčebné budovy byly postaveny u pramene již roku 1694, ke koupelím se voda začala používat r. 1707 a zmínka o první stáčírně pochází dokonce z roku 1661.

První pavilon Chebské kyselky
První pavilon Chebské kyselky (Františkova pramene) z r. 1791 (zničený). Pramen byl po vyčištění zakryt roštem a dvě odtoková potrubí odváděla vodu. Jako zásah do  odvěkého práva a omezení výdělku to vzbudilo nevoli ze strany města, která vyvrcholila rebelií desítek chebských nosiček vody, které přitáhly k prameni, podřezaly pilíře nově postaveného pavilónu a celou stavbu zdemolovaly. [Prökl V., Kronika Fr. Lázní]

Až bouřlivý rozvoj moderního lázeňství a následně i přerod osady Franzensdorf ve Františkovy Lázně (Franzensbad) je spojován s působením chebského městského fyzika dr. Bernarda Adlera na přelomu 18. a 19. století. V průběhu 19. století byla také upravena nebo nově zachycena většina historických, mělce jímaných pramenů. Jímací zařízení byla postupně zdokonalována a rekonstruována, nejčastěji do podoby vyzdívaných jímacích zvonů. Nad nimi mj. vznikají pavilony Františkova pramene (1793, obnoven 1832) a Luisina pramene (1826), kolonáda Solného a Lučního pramene (1843–1844). Ještě roku 1912 byly postaveny Plynové lázně. Okolí je postupně parkově upravováno.[1] Na rozhraní 19. a 20. století dosáhlo svého vrcholu i lahvování minerálních vod (František, Natálie) a jejich vývoz, především do německých zemí.

Po roce 1918 byly průzkumnými vrty hledány další zdroje vody, z nich sedm bylo ve 20. letech uvedeno do trvalého provozu, vystavěny byly kolonáda na lázeňském náměstí (1927), pavilón Glauber I (1927), dvorana Glauberových pramenů (1928) a kolonáda Natálie (1930). Po druhé světové válce byly především rekonstruovány staré mělké záchyty; jedinými novými zdroji se staly vrty Sluneční a Stanislav. Další rozvoj zřídelní základy nastal v  90. letech, kdy byly vyhloubeny a zprovozněny vrty pro vlastní potřeby privatizovaných lázeňských domů, jako Erika, Císařský, ČKD, Nový Kostelní.[2][3]

Hydrogeologie

[editovat | editovat zdroj]
Geologická situace ve středu františkolázeňské pánvičky na modelu Glauberových pramenů

Prameny kyselky i plynové, stejně jako slatina, mají svůj původ v geologické skladbě západní části chebské pánve, tzv. františkolázeňské pánvičky, tvořené třetihorními útvary s pozůstatky někdejšího vulkanismu a následně převrstvené uhlotvornými bažinami a rašeliništi. Výsledná struktura platformní artéské pánve dala vzniknout zvodněným horizontům, jak stlačovaným, uzavřeným stropy ze špatně propustných souvrství cyprisových[pozn. 1] jílů a jílovců, tak i s volnou hladinou. Voda v nich je prosycována kysličníkem uhličitým uvolňovaným z hluboko pod podloží zasahujících zlomových pásem a je obohacována minerály ze sedimentárního krystalického podloží. Mineralizace vody roste s hloubkou záchytu pramene, obsah CO₂ stoupá s jejich zeměpisnou polohou od západu k východu. Zásoby minerální vody jsou doplňovány částečně zasakujícími vodami srážkovými, a částečně průsaky a výrony puklinových vod z krystalinického podloží pánve.[4][5]

Mělké jímky (studny) odebírají vodu ze svrchního jílovito-písčitého souvrství z báze slatiny, tj. hloubky cca 3–4 m. Většina jímek nemá přirozený přetok a je čerpána. Vrty odebírají vodu s vyšší mineralizací ze spodního jílovito-písčitého souvrství, které je od svrchního souvrství odděleno těsnicí prouhelnatělou vrstvou. Hloubka jímání je od cca 20 až do 65 m. Jediný vrt Glauber IV jímá minerální vodu až ze zvětralých podložních fylitů z hloubky přes 92 m. Celková vydatnost podchycených pramenů je okolo 1000 l/min.

Přehled františkolázeňských pramenů

[editovat | editovat zdroj]

Seznam pramenů:[4]

Obrázek Pramen Lokace Typ Zachycen – otevřen r. Z hloubky, m Vydatnost, l/min Pozn.; pojmenován podle
pramen Adler
Františkolázeňské prameny, X.2023 - pramen Adler
Adler (Vřídlo IV) sady Solného a Lučního pramene vrt 1925 10,3 56 dr. Bernhard Adler (1753–1810), lékař a zakladatel slatinných lázní
Bosse studna 1887 zaniklý
Frantiskovy Lazne quelle, pramen Cartellieri
pramen Cartellieri
Cartellieri údolí Slatinného p. studna 1860 5,3 80 (pův. dřevěný pavilón zchátral a po r. 1945 stržen); dr. Paul Cartellieri (1807–1881), lázeňský lékař a geofyzik
pramen Císařský, hala Aquafora
pramen Císařský, hala Aquafora
Císařský (vrt LII) LD Pawlik, hala Aquafora vrt 1999 60 60 objekt – Císařské lázně
vrt ČKD2
Františkovy Lázeně, prameny, ČKD2 (LD Praha)
ČKD2 (vrt HJ2) roh Městských a Smetanových sadů /LD Praha vrt 1999 54 10 objekt – někdejší majitel
Erika (vrt E1) Městské sady u ulice Francouzská /LD Reza vrt 1999 60 10
pramen František
Františkovy Lázně, pramen František
pramen František
Františkovy Lázně, prameny, pramen František
František (dříve Chebská nebo Slatinná kyselka) pavilon František, N.kolonáda studna 1793 6,2 6 císař František II.(I.) Habsburský
pavilon Glauber I.
pavilon Glauber I.
pramen Glauber I.
pramen Glauber I.
Glauber I. pavilon Glauber I., park Westend vrt 1919 33,3 3 významná složka ve vodě pramenů – Glauberova sůl, pojmenovaná po německém chemikovi J.R. Glauberovi
altán Glauber II.
altán Glauber II.
pramen Glauber II.
pramen Glauber II.
Glauber II. lesopark Amerika vrt 1919 26,5 1,3
pramen Glauber III.
pramen Glauber III.
Glauber III. dvorana Glauberových pramenů vrt 1919 52,9 50
dvorana Glauberových pramenů
dvorana Glauberových pramenů
Glauber IV. vrt 1919 92,6 1
pramen Glauber IV.
pramen Glauber IV.
Východní prameny
Altány nad Východními prameny (Herkules, Natálie, Žofie), po r. 1880. Prameny Herkules a Žofie byly později odváděny potrubím do nově vybudovaných Císařských lázní, pro Natalii byl postaven vlastní pavilonek, který ve 20. letech 20. stol. nahradila nová kolonáda [Prökl V., Kronika Fr. Lázní; TIC Fr.Lázně]
Herkules studna 1878 jeden z tzv. východních pramenů, zaniklý; Herkules, bájný antický hrdina
Kostelní vrt mezi 1920 a 1939 30 převrtaný
Loimann studna 1807 zaniklý po r. 1945; Kryštof Loimann, stavitel, hoteliér, politik a první starosta Františkových Lázní
kolonáda Solného a Lučního pramene
kolonáda Solného a Lučního pramene
Luční pramen
Luční pramen
Luční kolonáda Solného a Lučního pramene studna 1823–1837 3,6 čerpání
pavilon Luisina pramene
pavilon Luisina pramene
Luisin pramen
Luisin pramen
Luisa (pův. Hejtmanský, BV1) pavilon Luisina pramene, park Westend vrt 1807–1810

(1784)

22,4 60 císařovna Marie Ludovika (Luisa) Rakouská (1791–1847), manželka Napoleona I., dcera Františka II.(I.)
pramen Marian
pramen Marian
Marian (vrt XIVd, nebo D14) u Cisařských lázní vrt 1925 42,7 26
Uhličité lázně plynové
Uhličité lázně plynové
pramen Marie (Plynový pramen)
pramen Marie (Plynový pramen)
Marie (Plynový pramen) Uhličité lázně plynové, Nová kolonáda pramen studnou, plyn jímán zvonem 1791–1801 2 96
Kolonáda Natáliina pramene
Kolonáda Natáliina pramene
pramen Natálie
pramen Natálie
Natálie Kolonáda Natáliina pramene studna 1871–1878 3,3 čerpání Natálie Konstantinovićová (1882–1950), černohorská princezna a neuznaná srbská královna
pavilon Nový
pavilon Nový
pramen Nový
pramen Nový
Nový pavilon Nový, sady Solného a Lučního pramene pramen 1849 4 41
dvorana Glauberových pramenů
dvorana Glauberových pramenů
pramen Nový kostelní
pramen Nový kostelní
Nový kostelní (vrt A1) dvorana Glauberových pramenů vrt 1999 63 53
pramen Nový kostelní – LD Belvedere
pramen Nový kostelní – LD Belvedere
Nový kostelní – LD Adler / LD Belvedere LD Belvedere vrt 1999 60 45
pramen Palliardi
pramen Palliardiho
Palliardi (pramen "mládí" n."lásky") údolí Slatinného p. studna 1870 3,4 80 Anton Alois Palliardi (1799–1873), lázeňský lékař, amatérský ornitolog a přírodovědec
pramen Sluneční
pramen Sluneční
Sluneční (vrt H12N) park Westend vrt 1962 40 8
kolonáda Solného a Lučního pramene
kolonáda Solného a Lučního pramene
Solnýo pramen
Solnýo pramen
Solný kolonáda Solného a Lučního pramene studna 1816–1819 2,8 1
pramen Stanislav, Městské sady
pramen Stanislav, Městské sady
pramen Stanislav, LD Savoy
pramen Stanislav, LD Savoy
Stanislav (pramen Míru, vrt BJ2) Městské sady, LD Savoy, LD Metropol vrt 1981–1983 61 15
pavilon Luisina pramene
pavilon Luisina pramene
pramen Studený
pramen Studený
Studený (též zv. Vedlejší, nebo Nový II., BV2) pavilon Luisina pramene, park Westend studna 1813 tzv. pramenná soustava (spolu s prm. Luisa)
pavilon Štěpánka
pavilon Štěpánka
pramen Štěpánka
pramen Štěpánka
Štěpánka park Slatina /LD Klíma studna 1878 6 33 Štěpánka (Stefanie) Belgická (1863–1945), rakousko-uherská korunní princezna
vrt v Císařských Lázních dvůr Císařských Lázní (Lázně II) vrt 1889 až 600 34,5 zaniklý po r. 1922
Wiedermann studna 1907 zaniklý; Gustav Wiedermann (1850–1914), architekt, stavitel a starosta Františkových Lázní
pramen Železnatý
pramen Železnatý
Železnatý údolí Slatinného p. studna 1860–1863 3,6 4 (pův. dřevěný pavilón zchátral a po r. 1945 stržen)
pramen Žofie
pramen Žofie
Žofie Dlouhé mosty, údolí Slatinného p. studna 1878 7,1 9 Markéta Žofie (Sophie) Rakouská (1870–1902), rakousko-uherská princezna

Terapeutické využití

[editovat | editovat zdroj]

Ve smyslu lázeňského zákona č. 164/2001 Sb. jsou františkolázeňské prameny léčivými přírodními minerálními vodami. Jsou využívány k pitným kúrám, z větší části dnes pak ke koupelím a k přípravě slatinných zábalů. Využíván je i zřídelní plyn (oxid uhličitý). Do balneoprovozů jsou jímány vody ze zdrojů Stanislav, Nový Kostelní, Glauber III, Císařský, Erika, ČKD, Adler, Marian, Palliardi, Cartellieri a Štěpánka.

Dle léčebných indikací má zdejší voda pozitivní účinek zvláště na choroby srdeční a oběhové soustavy. Využívána je i při léčbě poruch zažívání a vylučování, prameny Železnatý a Cartellieri i při chudokrevnosti. Ve formě slatiny je vhodná k léčení pohybového aparátu a kožních problémů. Plynový pramen pomáhá při gynekologických potížích. Prameny s vyšším obsahem Glauberovy soli (Na₂SO₄) působí projímavě.

Déle trvajícímu nebo intenzivnějšímu pití výše mineralizovaných vod by měla vždy předcházet konzultace s lékařem.

Složení minerálních vod

[editovat | editovat zdroj]

Složení minerálních vod:[5][4]

Pramen Celk. mineralizace, mg/l CO₂ volný, mg/l Na⁺, mg/l Mg²⁺, mg/l Cl⁻, mg/l Ca²⁺, mg/l SO₄²⁻, mg/l Fe²⁺, mg/l HCO₃⁻, mg/l Další, mg/l Teplota, °C pH Terapie Možné indikace
Adler 1162 1859 817 12 433 48 1124 14 712 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 2 13 5,8 koupele
Cartellieri 2421 2258 713 27 291 46 1001 15 67 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 2 12 5,7 pitná kúra nechutenství
Císařský 7400 1982 2140 32 808 68 3051 19 1480 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 4 16 6,3 pitná kúra, koupele
ČKD2 850 12 pitná kúra, koupele
František 1359 691 378 11 167 26 534 6 433 NOₓ⁻ 0,5, Li⁺ 1 12 5,8 pitná kúra tělesná slabost a poruchy trávení
Glauber I. 8332 1819 2373 55 1004 120 3420 10 1611 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 5 11 6,3 pitná kúra střevní a žaludeční záněty
Glauber II. 5419 1274 1470 28 691 70 2048 6 1045 NOₓ⁻ 2, Li⁺ 3 9 6,3 pitná kúra střevní a žaludeční záněty
Glauber III. 7876 1858 2277 40 604 120 3174 9 1615 NOₓ⁻ 2, Li⁺ 5 12 5,6 pitná kúra, koupele zácpa, střevní a žaludeční záněty
Glauber IV. 20052 1515 5737 128 2297 401 8492 7 3208 NOₓ⁻ 2, Li⁺ 11 12 6,7 pitná kúra střevní a žaludeční záněty
Luční 3443 1910 945 11 425 40 1305 9 952 NOₓ⁻ 2, Li⁺ 2 12 5,9 pitná kúra žlučník, žaludek, střeva
Luisa 1569 677 430 11 156 28 614 4 402 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 1 11 5,7 koupele, pitná kúra
Marian 5284 1800 1404 28 620 92 1986 14 1009 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 3 14 6,1 koupele
Marie (Plynový pramen) 1964 (98,8%) N₂ 1,1%, inert.plyny 0,03%, O₂ 0,02%, CH₄+C₂H₆ 0,01%, H₂S 0,0004% suché koupele;

plyn.injekce

gynekologické obtíže;

pohybový trakt

Natálie 1523 1874 518 22 206 58 704 9 449 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 1 11 5,6 pitná kúra ledviny, moč.měchýř
Nový 1907 1294 490 16 177 30 711 4 553 NOₓ⁻ 2, Li⁺ 1 11 5,8 pitná kúra, koupele chudokrevnost a poporodní stavy, rekonvalescence, trávicí a vylučovací ústrojí
Nový kostelní 5413 1826 1548 21 680 40 2213 8 1135 NOₓ⁻ 0,5, Li⁺ 2 14 6,2 pitná kúra, koupele trávení a zácpa
Nový kostelní - Adler /Belvedere 3503 1671 1192 13 487 24 1302 6,5 774 NOₓ⁻ 0,6, Li⁺ 2 12 5,8 pitná kúra, koupele trávení a zácpa
Palliardi 2468 1810 864 15 328 46 1065 8 514 NOₓ⁻ 2, Li⁺ 2 13 5,8 pitná kúra žaludek a nechutenství
Sluneční 7473 1905 2175 13 939 90 2983 12 1610 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 5 11 6,2 pitná kúra střevní a žaludeční katary
Solný 2956 1778 794 18 319 36 1112 6 1176 NOₓ⁻ 2, Li⁺ 2 11 6 pitná kúra kloktání a inhalace, dna a kaménky
Stanislav 4736 1882 1387 30 326 114 2014 14 1021 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 4 12 6 pitná kúra, koupele mírně projímavý
Štěpánka 1900 2108 480 10 161 44 609 12 416 11 5,5 koupele
Železnatý 2890 1891 769 16 397 48 1058 15 600 NOₓ⁻ 1, Li⁺ 2 12 5,8 pitná kúra chudokrevnost, rekonvalescence, stavy vyčerpání
Žofie 998 1460 299 19 152 54 495 5 340 NOₓ⁻ 0, Li⁺ 0,7 11 5,5 pitná kúra močové cesty, ledviny, močový měchýř

Ochrana pramenů

[editovat | editovat zdroj]

Prameny vznikly jako výsledek příznivého souběhu subtilních přírodních podmínek a jsou značně citlivé na změny okolního prostředí. Ohrožovány jsou vlivy klimatickými (kolísání srážek), geologickými (zemetřesení a posuny zemské kůry), i antropogenními, civilizačními (stavební a hornické zásahy do podloží, znečištění, nadužívání zdrojů i území, aj.).

První ochrana františkolázeňského pramenného území byla vyhlášena r. 1883, dovolovala ještě těžbu a hornickou činnost v bližším okolí. Účinnější opatření o ochraně lázeňského města s vymezením ochranných pásem I.-IV. platilo od roku 1959. V současnosti je ochrana přírodních léčivých zdrojů upravena zákonem č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), v platném znění[6].

  1. Cyprisové souvrství - geolog. ozn. podle hojných nálezů skořepatce (prehistorického korýše) Cypris angusta reuss v sedimentech tohoto souvrství
  1. JIŘINOVÁ, Veronika. Lázeňský park-historie a současnost. 2016 [cit. 2024-01-26]. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta. Dostupné online.
  2. Kühn K. : Mariánské Lázně, Františkovy Lázně. In: Přírodní, umělecké a historické památnosti. Sv. XVI. Mariánské Lázně, Františkovy Lázně. Melantrich, Praha 1930. Zde citace ex: Vincenc Pröckl, Eger und das Egerland, Prag 1845, Sudeta, Zeitschrift f. Vor- u. Frühgeschichte, Brüx, 1927, roč. III. seš. 3–4. Místopisná literatura a průvodce. (přístupné on-line: wikizdroje : https://cs.wikisource.org/wiki/Mari%C3%A1nsk%C3%A9_L%C3%A1zn%C4%9B,_Franti%C5%A1kovy_L%C3%A1zn%C4%9B)
  3. Encyklopedické heslo Lázně v Ottově slovníku naučném, též on-line ve Wikizdrojích: https://cs.wikisource.org/wiki/Ott%C5%AFv_slovn%C3%ADk_nau%C4%8Dn%C3%BD/L%C3%A1zn%C4%9B
  4. a b c VESELÁ, Michaela. Minerální vody františkolázeňské oblasti. Bakalářská práce [online]. Praha: UK, 2012 [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. 
  5. a b Františkovy Lázně - Léčivé prameny, Destinační a informační agentura Fr.Lázně, z.ú., 2021. Přistupné on-line: www.frantiskovy-lazne.info.cz[nedostupný zdroj]
  6. 164/2001 Sb.. www.psp.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]