Palliardi (rodina)
Palliardi byla rodina italských, v Čechách naturalizovaných architektů, stavitelů a sochařů doby baroka, klasicismu a historismu. Působili v 18.– 19. století století v českých zemích, zejména v Praze, kde bydleli. Stavěli a zdobili jak kostely, tak zámky, paláce a měšťanské domy. Několik křestních jmen se v rodině dědilo, a proto bývá přisouzení autorství některých děl někdy nejisté.
Známí členové[editovat | editovat zdroj]
- Jan Petr Palliardi (1645–1732, Praha), sochař a štukatér (např. reliéfy na vstupní fasádě jízdárny Pražského hradu)
- Karel Antonín Palliardi (1699–1756), syn Jana Petra, štukatér (např. výzdoba průčelí strahovské baziliky Nanebevzetí Panny Marie)[1]
- Michal Ignác Palliardi (1702–1751), syn Jana Petra, stavitel a štukatér, podílel se např. na štukové výzdobě kostela sv. Karla Boromejského (dnešní chrám sv. Cyrila a Metoděje) nebo na přestavbě kostela sv. Vavřince na Petříně
- Antonín Fidelis Palliardi (1732–1757), syn Michala Ignáce, stavitel (již zaniklou kapli Panny Marie Pomocné v Šancích u Písecké brány nedokončil)
- Ignác Jan Nepomuk Palliardi (1737–1821), syn Michala Ignáce, architekt a stavitel. Upravil např. klasicistní fasády knihovny Strahovského kláštera, Kolovratský, Lobkovický a Ledeburský palác a řadu dalších domů, zejména na Malé Straně; pro svou rodinu postavil na Smíchově usedlost Paliárku
- Jan Nepomuk Jiří Palliardi (1744–1810), syn Michala Ignáce, stavitel
- Ignác Alois Palliardi (1765–1806), syn Ignáce Jana, dvorní stavitel, vedl klasicistní přestavbu kostela sv. Ducha na Starém Městě, radnice ve Velvarech,[2][3] Místodržitelského letohrádku (1805), podílel se na přestavbě sněmovního Thunovského paláce
- Josef Palliardi (1798–1870), syn Ignáce Aloise, dvorní stavitel[4]
- Anton Alois Palliardi (1799–1873), syn Ignáce Aloise, lázeňský lékař ve Františkových Lázních, amatérský ornitolog[5]
- Jaroslav Palliardi (1861–1922), vnuk Josefa,[6] moravský archeolog
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Persons | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Toman, Slovník českých výtvarných umělců, str. 239.
- ↑ Poche, Umělecké památky Čech I.-IV.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Kdo byl Anton Alois Palliardi1 - Časopis Vesmír. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- TOMAN, Prokop. Slovník československých výtvarných umělců. 1. vyd. Praha: B. Kočí, 1927. 453 s.
- SEYDLOVÁ, Miloslava. Umělecká rodina Palliardiů. Ochrana památek. 1952, roč. 27, čís. 1–2, s. 7–8. Dostupné online.
- Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech I./IV. Praha 1977n.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 423.
- Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy I./IV. Praha 1999n.
- VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 535.