Přeskočit na obsah

Pralesničkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPralesničkovití
alternativní popis obrázku chybí
Dendrobates azureus a D. tinctorius
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaobojživelníci (Amphibia)
Řádžáby (Anura)
Čeleďpralesničkovití (Dendrobatidae)
Cope, 1865
Rozšíření pralesničkovitých (černě)
Rozšíření pralesničkovitých (černě)
Rozšíření pralesničkovitých (černě)
Sesterská skupina
ropuchovití (Bufonidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pralesničkovití (Dendrobatidae) je čeleď malých pestrých jedovatých žab žijících ve středo a jihoamerických pralesích. Obecně se jim říká pralesničky nebo šípové žáby. Indiáni kmene Embera (Čokó) v severozápadní Kolumbii totiž chytali pralesničku strašnou a některé příbuzné druhy z rodu Phyllobates a jejich jedovatým kožním sekretem natírali šípy. Takto otrávenými šípy a foukačkovými šipkami pak zabíjeli zvířata včetně jaguárů.[1] Valná většina druhů pralesniček však má jed podstatně slabší a k podobným účelům se proto nehodí.

Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.[2] Všechny pralesničky jsou jedovaté, ale jed většiny druhů není pro člověka nebezpečný. Člověku nebezpečné jsou pouze dva nejjedovatější druhy: patří žlutě zbarvená pralesnička strašná (Phyllobates terribils) a podobná pralesnička dvoubarvá (Phyllobates bicolor), která se od ní liší černýma nohama. Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Oba druhy se vyskytují v západní Kolumbii a zdejší Indiáni z kmne Embera jejich jedem natírají šípy k lovu[3], z toho pochází starší označení celé skupiny – šípové žáby. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští Indiáni, zejména Tupinambové, k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako tapiragé.[zdroj?]

Podřízené taxony

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam druhů pralesniček.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Pralesničky jsou často chovány také v zoo. V Zoo Praha se v letech 2019 a 2020 konaly krátkodobé (dvouměsíční) výstavy těchto žab, a to v Gočárových domcích, v tzv. Galerii Gočár. Obě výstavy byly v Česku unikátní. Každá z nich totiž představila na 30 taxonů a barevných forem, přičemž taková kolekce nebyla do té doby v Česku veřejně vystavena.[4]

  1. Heying, H. (2003). "Dendrobatidae". Animal Diversity Web
  2. BRUINS, Eugéne. Encyklopedie teraristiky. Praha: Rebo Productios, 1999. str. 278-282
  3. http://www.biolib.cz/cz/taxon/id16257/
  4. Unikátní kolekce šípových žab právě v Zoo Praha. Zoo Praha [online]. [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]