Pražské vodovody a kanalizace

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pražské vodovody a kanalizace
Sídlo společnosti v Praze-Hostivaři
Sídlo společnosti v Praze-Hostivaři
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1. duben 1998
SídloPraha, Česko
Adresa sídlaKe Kablu 971/1
Souřadnice sídla50°4′27,64″ s. š., 14°26′58,78″ v. d.
Klíčoví lidéIng. Philippe Guitard
(předseda představenstva)
Charakteristika firmy
Oblast činnostiVodní hospodářství
Mateřská společnostVeolia Česká republika
MajitelVeolia Central & Eastern Europe s.a.
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.pvk.cz
IČO25656635
LEI315700BBUYTISOHBNX72
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Elektrické odstředivé čerpadlo ve vodárně Káraný.

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) provozují vodohospodářskou infrastrukturu, která je majetkem hlavního města Prahy a kterou spravuje Pražská vodohospodářská společnost, a. s. Zabývají se výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. PVK jsou součástí skupiny Veolia Česká republika.[1]

O společnosti[editovat | editovat zdroj]

Historie[editovat | editovat zdroj]

  • 1951: vznik Pražské vodohospodářské služby – kanalizace (PVS – kanalizace) a Pražské vodohospodářské služby – čistírny odpadních vod (PVS – čistírny odpadních vod)
  • 1954: sloučením PVS – kanalizace a PVS – čistírny odpadních vod vzniká Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod (PKČOV)
  • 1964: sloučením PKČOV a Pražské správy vodních toků vzniká Pražská kanalizace a vodní toky (PKVT)
  • 1. 4. 1998: vznik společností Pražské vodovody a kanalizace a.s. a Pražská vodohospodářská společnost a.s., zánik státních podniků Pražské vodárny a Pražská kanalizace a vodní toky na základě privatizačního projektu[2]
  • 2001: společnost Veolia se koupí 66 % akcií stala majoritním akcionářem PVK
  • 2002: společnost Veolia se odkupem zbylých 34 % akcií stala stoprocentním akcionářem PVK
  • od 20. září 2018, byl dokončen nákup 49% akcií PVK, které získala Pražská vodohospodářská společnost, která je stoprocentně vlastněna hlavním městem Prahou[3]

Akcionáři[editovat | editovat zdroj]

Úprava pitné vody[editovat | editovat zdroj]

PVK zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody pro cca 1,33 mil. obyvatel hlavního města Prahy a dalších cca 225 tis. obyvatel Středočeského kraje.[4]

Hlavními zdroji pitné vody, které PVK provozuje, jsou vodní zdroj Káraný (kromě části umělé infiltrace[5])a Podolská vodárna. Z vodního zdroje Želivka je voda nakupována[6] a činí cca 83 % vody dodané do vodovodní sítě.

Úpravny pitné vody[editovat | editovat zdroj]

Čištění odpadních vod[editovat | editovat zdroj]

Odpadní vody od cca 1,3 mil. obyvatel hlavního města Prahy napojených na veřejnou kanalizaci jsou stokovými sítěmi odváděny do čistíren odpadních vod, a to do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, jež se podílí na celkovém množství vyčištěné odpadní vody z 93 %, a 22 pobočných čistíren.[7]

Čistírny odpadních vod[editovat | editovat zdroj]

Pobočné čistírny odpadních vod

Ekologicky a společensky odpovědná společnost[editovat | editovat zdroj]

Jako ekologicky a společensky odpovědná firma PVK zahrnuje do své firemní strategie pracovní postupy a postoje přispívající k cirkulární ekonomice a podpoře udržitelného rozvoje.

Certifikace[editovat | editovat zdroj]

PVK mají certifikován integrovaný systém řízení v souladu s požadavky norem pro:

  • systém řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2016
  • systém řízení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci dle ČSN ISO 45001:2018
  • systém řízení ochrany životního prostředí dle ČSN EN ISO 14001:2016
  • systém řízení hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001:2019
  • systém protikorupčního managementu dle ISO 37001:2016[8]

Příběh máku[editovat | editovat zdroj]

Anaerobně stabilizovaný kal z Ústřední čistírny odpadních vod je přimícháván do čerstvého kompostu v kompostárně v Neškaradicích. Toto přírodní hnojivo je odebíráno např. firmou Ekoprogres z Třebovle, jež se používá ke hnojení polí, na kterých pěstuje mák.[9]

Dost bylo plastu[editovat | editovat zdroj]

V roce 2019 se PVK připojily ke kampani #Dostbyloplastu Ministerstva životního prostředí s vlastním projekt #PVKneplastuje. Cílem projektu je eliminovat produkci jednorázových plastů mezi zaměstnanci a přecházení vzniku odpadů.

V rámci projektu byly PET lahve nahrazeny kovovými lahvemi, výdejníky vody či karafami s kohoutkovou vodou. Dále byly jednorázové jídelní obaly z kantýny pro zaměstnance nahrazeny vratnými krabičkami.[10]

Biodiverzita[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Pražskou vodohospodářskou společností a hl. městem Prahou se PVK účastní projektu biodiverzity, kterýsi klade za cíl přivádět přírodu zpět do města.

Po celé Praze se nachází skoro 1 mil. m2 zelených ploch na vodohospodářských zařízeních, což umožňuje např. výsev květnaté louky či umístění včelstev nebo hmyzích domečků a ptačích budek.[11]

Znovuvyužití obalových materiálů[editovat | editovat zdroj]

V rámci projektu Znovuvyužití krabic na cirkulární bázi PVK spolupracuje se dvěma subjekty, a to organizací POHODA a obchodem Freshlabels s udržitelnou módou, kterým dodává přebytečné obalové krabice od vodoměrů, jež jsou následně využity jako obalový materiál v e-shopech.[12]

Věda a výzkum[editovat | editovat zdroj]

Dle databáze STARFOS byly PVK účastníkem 11 projektům vědy a výzkumu financovaných z dotačních prostředků. Majoritním poskytovatelem grantů na vědu a výzkum je Technologická agentura České republiky (8 projektů)[13]. Projekty se zaměřují na ochranu zdroje pitných vod v období sucha, odstraňování mikropolutantů, znovuvyužitelnost šedých vod z domácností, na recyklaci odpadních vod z komunálních čistíren odpadních vod i na optimalizaci kalového hospodářství[14].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Společnosti skupiny Veolia. Veolia Czech Republic [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-22. 
  2. ↑ Historický vývoj pražského stokování a čištění odpadních vod - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-19. 
  3. ↑ a b Základní informace - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Výroba a dodávka vody - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-18. 
  5. ↑ Vodárna Káraný a.s. | vodarnakarany.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  6. ↑ Pitná voda - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ Odvádění a čištění odpadních vod - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11. 
  8. ↑ Certifikace - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Příběh máku - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  10. ↑ Dost bylo plastu - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  11. ↑ Biodiverzita - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  12. ↑ Znovuvyužití obalových materiálů - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  13. ↑ TA ČR Starfos. starfos.tacr.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  14. ↑ Výroční zpráva PVK, a.s. za rok 2019, staženo dne 23.4.2021https://www.pvk.cz/res/archive/1498/230633.pdf?seek=1594711645

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pražské_vodovody_a_kanalizace&oldid=23666040“